zavřít
Nina Bonhardová

publicistka, prozaička

Narození:
6. 3. 1907 , Žolyň na území dnešního Polska
Úmrtí:
30. 6. 1981  ve věku 74 let,  Praha  †
Znamení:
ryby  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Nina Bonhardová byla prozaička, autorka historických románů, knih pro děti, novinářka a publicistka. Nina Bonhardová se narodila v Žolyni, tehdy její rodiště leželo u hranic rakousko - uherské monarchie s Ruskem. Její otec Jan Urbánek, velitel místní vojenské posádky, tam byl přeložen za trest, když ve stávce ve Frýdku odmítl střílet do dělníků. O otcových konfliktech s nadřízenými a idylickém dětství v Žolyni vypráví Bonhardová v dětské knize Františka a čtyřlístek - 1974. Do školy začala Nina Bonhardová chodit ještě v Polsku, ale dokončila ji v Opavě. Tam její otec v roce 1919 nastoupil jako četnický důstojník. Vystudovala opavskou obchodní akademii, v roce 1926 se provdala a do roku 1933 pracovala v pojišťovně jako úřednice. Již ve třicátých letech uveřejňovala Nina Bonhardová fejetony, povídky a články v pražských novinách a časopisech. Za nacistické okupace se s rodinou přestěhovala do Písku, kde vyšla její prvotina, básnická próza Písecké vánoce - 1940. Její celý náklad byl však okupačními úřady zabaven. V roce 1943 se autorka přestěhovala se svým synem Romanem, pozdějším klavírním virtuosem, do Prahy. V letech 1945 - 48 byla redakční tajemnicí a později redaktorkou Světa v obrazech. Byla spoluzakladatelkou časopisu Vlasta, šéfredaktorkou tiskového odboru ÚNV hlavního města Prahy a vedla týdeník Praha. V letech 1953 - 62 pracovala Nina Bonhardová ve státním nakladatelství technické literatury. Od té doby se věnovala literární činnosti. Dílo Niny Bonhardové: Dílo Niny Bonhardové dovršuje tradici starší historické prózy. Autorka zdůrazňuje úlohu lidových mas v dějinách a orientuje se na široké čtenářské vrstvy. Autorčiným stěžejním dílem je trilogie, která je obrazem proměn české společnosti v druhé polovině 16. století: Tanec rabů - 1949, představuje v objevné perspektivě postavu Jihočeského regenta a stavitele rybníků Jakuba Krčína z Jelčan. Selský mor - 1957, v této druhé, spíše kronikářské části, se objevuje řada lidových hrdinů, účastníků selských bouří na Třeboňsku a v okolí. Polyxena - 1959, tato třetí část zasahuje i do širších souvislostí a to nejen českých, ale i evropských. Podává zdařilé portréty některých osobností z vyšších kruhů např. Petra Voka, Polyxenu Rožmberskou aj. Autorka v této částisleduje i rozkol mezi protestanty a katolíky, který se vyvinul za vlády císaře Rudolfa. Hodina závrati - 1975, román navazuje na předcházející trilogii. Autorka zobrazuje posledního Rožmberka jako významnou osobnost protestantské opozice, politika evropského formátu a citlivého člověka. To vše v souladu s historickou realitou. Královský úděl - 1971, román z doby vlády Přemysla Otakara II., kdy došlo ke střetu mezi českou šlechtou a panovníkem. Výraznou roli zde hraje postava Vítkovce Záviše z Falkenštejna. Román o Doubravce České a Měškovi Polském - 1980, formou fiktivních zápisků účastníků dění, zobrazuje autorka Polsko desátého století, které pod vládou knížete Měška přijímá křesťanství a vstupuje tím mezi feudální evropské státy. Pro děti napsala Bonhardová: Františka a čtyřlístek - 1974 Pohádky třeboňského kapra - 1982 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Nina Bonhardová byla prozaička, autorka historických románů, knih pro děti, novinářka a publicistka.

Nina Bonhardová se narodila v Žolyni, tehdy její rodiště leželo u hranic rakousko - uherské monarchie s Ruskem. Její otec Jan Urbánek, velitel místní vojenské posádky, tam byl přeložen za trest, když ve stávce ve Frýdku odmítl střílet do dělníků. O otcových konfliktech s nadřízenými a idylickém dětství v Žolyni vypráví Bonhardová v dětské knize Františka a čtyřlístek - 1974.

Do školy začala Nina Bonhardová chodit ještě v Polsku, ale dokončila ji v Opavě. Tam její otec v roce 1919 nastoupil jako četnický důstojník. Vystudovala opavskou obchodní akademii, v roce 1926 se provdala a do roku 1933 pracovala v pojišťovně jako úřednice.

Již ve třicátých letech uveřejňovala Nina Bonhardová fejetony, povídky a články v pražských novinách a časopisech. Za nacistické okupace se s rodinou přestěhovala do Písku, kde vyšla její prvotina, básnická próza Písecké vánoce - 1940. Její celý náklad byl však okupačními úřady zabaven.

V roce 1943 se autorka přestěhovala se svým synem Romanem, pozdějším klavírním virtuosem, do Prahy. V letech 1945 - 48 byla redakční tajemnicí a později redaktorkou Světa v obrazech. Byla spoluzakladatelkou časopisu Vlasta, šéfredaktorkou tiskového odboru ÚNV hlavního města Prahy a vedla týdeník Praha.

V letech 1953 - 62 pracovala Nina Bonhardová ve státním nakladatelství technické literatury. Od té doby se věnovala literární činnosti.

Dílo Niny Bonhardové:

Dílo Niny Bonhardové dovršuje tradici starší historické prózy. Autorka zdůrazňuje úlohu lidových mas v dějinách a orientuje se na široké čtenářské vrstvy.

Autorčiným stěžejním dílem je trilogie, která je obrazem proměn české společnosti v druhé polovině 16. století:

Tanec rabů - 1949, představuje v objevné perspektivě postavu Jihočeského regenta a stavitele rybníků Jakuba Krčína z Jelčan.

Selský mor - 1957, v této druhé, spíše kronikářské části, se objevuje řada lidových hrdinů, účastníků selských bouří na Třeboňsku a v okolí.

Polyxena - 1959, tato třetí část zasahuje i do širších souvislostí a to nejen českých, ale i evropských. Podává zdařilé portréty některých osobností z vyšších kruhů např. Petra Voka, Polyxenu Rožmberskou aj. Autorka v této částisleduje i rozkol mezi protestanty a katolíky, který se vyvinul za vlády císaře Rudolfa.

Hodina závrati - 1975, román navazuje na předcházející trilogii. Autorka zobrazuje posledního Rožmberka jako významnou osobnost protestantské opozice, politika evropského formátu a citlivého člověka. To vše v souladu s historickou realitou.

Královský úděl - 1971, román z doby vlády Přemysla Otakara II., kdy došlo ke střetu mezi českou šlechtou a panovníkem. Výraznou roli zde hraje postava Vítkovce Záviše z Falkenštejna.

Román o Doubravce České a Měškovi Polském - 1980, formou fiktivních zápisků účastníků dění, zobrazuje autorka Polsko desátého století, které pod vládou knížete Měška přijímá křesťanství a vstupuje tím mezi feudální evropské státy.

Pro děti napsala Bonhardová:
Františka a čtyřlístek - 1974
Pohádky třeboňského kapra - 1982

Hledáte také jako: Nina Bonhard
Rychlá navigace:novinky |diskuse