zavřít
Miroslav Florian

překladatel, básník, novinář

Narození:
10. 5. 1931 , Kutná Hora
Úmrtí:
10. 5. 1996  ve věku 65 let,  Praha  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

6 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Miroslav Florian byl představitel oficiální poezie, patřil k vlně poezie všedního dne. Byl rovněž překladatelem vybraných básnických děl. Miroslav Florian se narodil v Kutné Hoře. Po maturitě na gymnáziu v Kutné Hoře v roce 1950 vystudoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po vojenské službě v Mikulově, kterou absolvoval v letech 1952-54 žil v Praze. V letech 1955 - 58 působil jako redaktor Československého rozhlasu. Téměř dvacet let pracoval v nakladatelství Československý spisovatel, kde působil až do roku 1977. Zastával vysoké kulturní a politické funkce. V letech 1976 - 81 byl poslancem České národní rady. Miroslav Florian byl v roce 1975 jmenován zasloužilým umělcem, v roce 1982 národním umělcem. Byl nositelem Státní ceny Klementa Gottwalda od roku 1973 a Národní ceny ČSR z roku 1985. Byl dlouholetý člen výboru Svazu československých spisovatelů. Po roce 1989 se Miroslav Florian dostal do ústraní, neboť polemizoval s polistopadovým vývojem. Miroslav Florian zemřel v Praze v den svých 65. narozenin. Dílo Miroslava Floriana: Miroslav Florian svou tvorbou patřil k vlně poezie všedního dne kolem časopisu Květen a pokoušel se navázat na odkaz předválečné avantgardy. Snubní prsten - 1948, lyrické verše se sklonem k písním a improvizační lehkosti Cestou k slunci - 1953, ve sbírce se vyznává z obdivu k moderní české pezii. Dobový básnický optimismus. Básně inspirované autorovým pobytem na jižní Moravě: Blízký hlas - 1955 Otevřený dům - 1957 Další poezie: Závrať - 1957, volný verš, víra v rozum a solidaritu, obavy z nukleární hrozby Stopy - 1960 Na každém kroku -1962 Záznam o potopě - 1963, motiv smrti a úzkosti Sedm básní - 1964 Tichá pošta - 1965 Jaké oči má vítr - 1967 Vzdušné čáry - 1967 Druhý dech - 1968 Černý med - 1969 Svatá pravda - 1969 Lípy - 1970 Iniciály - 1972 Třesky plesky - 1972 Smluvená znamení -1973 Jízda na luční kobylce - 1974 Hvězdná réva - 1975 Knížka lásky - 1975 Modré z nebe - 1976 Jaro, napověz - 1977 Jeřabiny - 1977 Kardiogram - 1978 Rozsvěcování květů - 1978 Básně - 1979 Zelená flétna - 1979 Jednou provždy - 1980 Odliv noci - 1980 Zítřejší sněhy - 1981, mravní vyspělost všestranně rozvinutého člověka Pražský výběr - 1982 Vidět Neapol - 1982 Zlatá vlna června - 1983 Verše do kapsy - 1984 Proměny světla - 1985 Dráha blesku - 1986 Prodloužený čas - 1987 Nonstop - 1989 Sanatorium aneb Večer v králíkárně – 1995 Vypálilas mi znamení - 1996 Miroslav Florian překládal vybrané básně z ruštiny, němčiny, slovenštiny aj. Psal také verše pro děti: Labutí peříčko - 1961 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Miroslav Florian byl představitel oficiální poezie, patřil k vlně poezie všedního dne. Byl rovněž překladatelem vybraných básnických děl.

Miroslav Florian se narodil v Kutné Hoře. Po maturitě na gymnáziu v Kutné Hoře v roce 1950 vystudoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po vojenské službě v Mikulově, kterou absolvoval v letech 1952-54 žil v Praze. V letech 1955 - 58 působil jako redaktor Československého rozhlasu. Téměř dvacet let pracoval v nakladatelství Československý spisovatel, kde působil až do roku 1977. Zastával vysoké kulturní a politické funkce. V letech 1976 - 81 byl poslancem České národní rady.

Miroslav Florian byl v roce 1975 jmenován zasloužilým umělcem, v roce 1982 národním umělcem. Byl nositelem Státní ceny Klementa Gottwalda od roku 1973 a Národní ceny ČSR z roku 1985. Byl dlouholetý člen výboru Svazu československých spisovatelů.

Po roce 1989 se Miroslav Florian dostal do ústraní, neboť polemizoval s polistopadovým vývojem.

Miroslav Florian zemřel v Praze v den svých 65. narozenin.

Dílo Miroslava Floriana:

Miroslav Florian svou tvorbou patřil k vlně poezie všedního dne kolem časopisu Květen a pokoušel se navázat na odkaz předválečné avantgardy.

Snubní prsten - 1948, lyrické verše se sklonem k písním a improvizační lehkosti

Cestou k slunci - 1953, ve sbírce se vyznává z obdivu k moderní české pezii. Dobový básnický optimismus.

Básně inspirované autorovým pobytem na jižní Moravě:
Blízký hlas - 1955
Otevřený dům - 1957

Další poezie:

Závrať - 1957, volný verš, víra v rozum a solidaritu, obavy z nukleární hrozby
Stopy - 1960
Na každém kroku -1962
Záznam o potopě - 1963, motiv smrti a úzkosti
Sedm básní - 1964
Tichá pošta - 1965
Jaké oči má vítr - 1967
Vzdušné čáry - 1967
Druhý dech - 1968
Černý med - 1969
Svatá pravda - 1969

Lípy - 1970
Iniciály - 1972
Třesky plesky - 1972
Smluvená znamení -1973
Jízda na luční kobylce - 1974
Hvězdná réva - 1975
Knížka lásky - 1975
Modré z nebe - 1976
Jaro, napověz - 1977
Jeřabiny - 1977
Kardiogram - 1978
Rozsvěcování květů - 1978
Básně - 1979
Zelená flétna - 1979

Jednou provždy - 1980
Odliv noci - 1980
Zítřejší sněhy - 1981, mravní vyspělost všestranně rozvinutého člověka
Pražský výběr - 1982
Vidět Neapol - 1982
Zlatá vlna června - 1983
Verše do kapsy - 1984
Proměny světla - 1985
Dráha blesku - 1986
Prodloužený čas - 1987
Nonstop - 1989

Sanatorium aneb Večer v králíkárně – 1995
Vypálilas mi znamení - 1996

Miroslav Florian překládal vybrané básně z ruštiny, němčiny, slovenštiny aj. Psal také verše pro děti:
Labutí peříčko - 1961