zavřít
Mikuláš z Pelhřimova

spisovatel

Narození:
1385 , Poděbrady
Úmrtí:
1459  ve věku 74 let  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Mikuláš z Pelhřimova zvaný též Biskupec (* asi 1385 Poděbrady; + asi 1459 Poděbrady), byl český spisovatel, nejvyšší duchovní a správce pokladnice Tábora. Bakalářem se stal roku 1409. Poté se angažoval jako radikální husita a ihned při vzniků táboritů se k nim přidal. Roku 1420 byl zvolen nejvyšším duchovním Tábora, s tím byla spojena i funkce správce pokladnice. Jako zástupce Tábora se účastnil snad všech sporů s pražskými mistry. Výrazně se podílel na formulaci táborského učení (na synodě v Písku, únor 1422). Účastník jednání v Chebu (1432) a v Basileji (1433). Po bitvě u Lipan pochopil, že je nutné se nějak dohodnout s císařem a zúčastnil se brněnského sjezdu. Roku 1443 byl donucen k souhlasu se svoláním kněžského sboru do Kutné Hory, kde naposledy obhajoval své učení, které zde bylo odsouzeno jako kacířské (bludné). Po pádu Tábora (1452) byl vězněn na staroměstské radnici dokud neslíbil poslušnost Janu Rokycanovi, avšak ani poté nebyl propuštěn, ale byl držen v Poděbradech. Jeho učení uznávalo pouze Bibli a pouze Biblická vzdělanost měla smysl, odmítl všechny církevní ceremonie, očistec, svátky vyjma neděle, modlitby za mrtvé atd. Dílo Mikuláše z Pelhřimova - Confessio Taboritarum – Vyznání a obrana Tábora - Criptum super quattuor evangelia in unum concordata – výklady evangelií - Chronicon continens causam sacerdotium taboriensium – Táborská kronika. Popisuje období od 1419 do 1444. Trojdílná kronika zachycuje stanoviska táborů. Nejdná se o ucelené dílo, ale pouze o dokumenty a traktáty, spojené dohromady. Další díla se nedochovala známy jsou pouze názvy, zejména se jedná o polemiky proti Chelčickému, Rokycanovi, ... …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Mikuláš z Pelhřimova zvaný též Biskupec (* asi 1385 Poděbrady; + asi 1459 Poděbrady), byl český spisovatel, nejvyšší duchovní a správce pokladnice Tábora. Bakalářem se stal roku 1409. Poté se angažoval jako radikální husita a ihned při vzniků táboritů se k nim přidal. Roku 1420 byl zvolen nejvyšším duchovním Tábora, s tím byla spojena i funkce správce pokladnice. Jako zástupce Tábora se účastnil snad všech sporů s pražskými mistry. Výrazně se podílel na formulaci táborského učení (na synodě v Písku, únor 1422). Účastník jednání v Chebu (1432) a v Basileji (1433).

Po bitvě u Lipan pochopil, že je nutné se nějak dohodnout s císařem a zúčastnil se brněnského sjezdu. Roku 1443 byl donucen k souhlasu se svoláním kněžského sboru do Kutné Hory, kde naposledy obhajoval své učení, které zde bylo odsouzeno jako kacířské (bludné). Po pádu Tábora (1452) byl vězněn na staroměstské radnici dokud neslíbil poslušnost Janu Rokycanovi, avšak ani poté nebyl propuštěn, ale byl držen v Poděbradech.

Jeho učení uznávalo pouze Bibli a pouze Biblická vzdělanost měla smysl, odmítl všechny církevní ceremonie, očistec, svátky vyjma neděle, modlitby za mrtvé atd.

Dílo Mikuláše z Pelhřimova
- Confessio Taboritarum – Vyznání a obrana Tábora
- Criptum super quattuor evangelia in unum concordata – výklady evangelií
- Chronicon continens causam sacerdotium taboriensium – Táborská kronika. Popisuje období od 1419 do 1444. Trojdílná kronika zachycuje stanoviska táborů. Nejdná se o ucelené dílo, ale pouze o dokumenty a traktáty, spojené dohromady.

Další díla se nedochovala známy jsou pouze názvy, zejména se jedná o polemiky proti Chelčickému, Rokycanovi, ...