Matej Bel, polyhistorik slovenského baroka 17. a 18. století, se narodil 24. března 1684 v Očové. Je zakladatelem uherské a slovenské vlastivědy, autor příležitostní a duchovní poezie, vědeckých a pedagogických děl, editor.

Matej Bel navštěvoval gymnázia v Bratislavě, Veszprémě a Banské Bystrici, vystudoval filozofii a teologii v Halle. Jako rektor školy působil v německém Klosterbergu a v Bratislavě. V Bratislavě působil v letech 1719-48 jako farář.

Matej Bel zemřel 29. srpna 1749 v Bratislavě.

- Noticia Hungariae Novae Historico-Geographica – 1735-42 – Historicko-zeměpisná vědomost o nových Uhrách, jedná se o vyvrcholení Belovy vědecké činnosti, obsahuje historické, zeměpisné, přírodopisné a národopisné poznatky z některých uherských měst – Prešpurk, Turiec, Liptov, Zvolen.