zavřít
Ladislav Mikeš Pařízek

spisovatel, novinář, cestovatel

Narození:
19. 11. 1907 , České Budějovice
Úmrtí:
30. 3. 1988  ve věku 80 let,  Praha  †
Znamení:
štír  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

275 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ladislav Mikeš Pařízek byl českým spisovatelem dobrodružných cestopisů a románů. Ladislav M. Pařízek byl spisovatelem, který měl na naše tehdejší poměry vzrušující a dobrodružné mládí. Narodil se jako třinácté dítě českobudějovického kováře. Po dvouletém studiu na obchodní škole, kde se vyučil obchodním příručím, odjel v roce 1924 do Francie. Zde vstoupil do Cizinecké legie. Většinu své smlouvy prožil v Maroku. V roce 1927 byl ze služby propuštěn a začal v Paříži studovatna École libre des sciences politiques. V letech 1932 - 1935 pracoval v Kamerunu a Kongu. V roce 1930 se Ladislav M. Pařízek vrátil do ČSR, kde si odbyl vojnu. Poté znovu odjel do Afriky. Prošel pěšky celé Kongo, psal reportáže o svých cestách do francouzských časopisů Matin a Miroir de Monde. Později podnikl do Afriky ještě osm velkých cest. V Čechách pracoval Ladislav M. Pařízek jako řidič náklaďáků, železniční dělník, noční hlídač aj. Za 2. světové války žil v Praze, publikoval řadu článků a reportáží. Po roce 1945 se stal redaktorem a od roku 1954 žil jako volný spisovatel. V letech 1947 - 1948 projel Ladislav M. Pařízek spolu s Rudolfem Šinkovcem autem Praga-Piccolo Francouzskou západní Afriku, seznámil se s africkými bojovníky za svobodu. Dílo Ladislava Mikeše Pařízka: V letech 1940 - 45 vydal Ladislav M. Pařízek osm svých velkých afrických svazků, kromě krátkých časopiseckých příspěvků. S výjimkou převyprávění pohádek a bájí šlo o cestopisy: Jezero Manyara - 1940 Pán dalekých cest - 1942 Země našich snů, Z cest jižním Konžskem - 1942 Dřevěný král - 1943 Hledači ztraceného stínu - 1943 Kpveke-Vo. Silný muž - 1946 Bílé slzy - 1946, román o české práci v Africe Zlaté pobřeží - 1951 Africké svítání - 1952 Afrika se probouzí - 1953 K pralesům Libérie - 1957 Černošské báje a pohádky - 1958 Guinejská odysea - 1961 Rovník vypráví Bipindi Pralesy spí V původních obyvatelích Afriky chápal a nalézal Pařízek své přátele, které nebylo třeba odlišovat od "bílých". Je těžké pochopit, že taková díla mohla vycházet v době, kdy u nás vládla nacistická rasová ideologie. U Pařízka nešlo o čistou beletrii, ale jeho knihy byly na pomezí mezi příběhy a reportážním líčením zážitků z cest. Po roce 1945 vydal autor ještě řadu svazků, v nichž převládala románová tvorba: Kraj dvojí oblohy Řeka kouzelníků - 1956 Prales leopardů - 1964 Hledači ztraceného stínu a dále knihy více cestopisně laděné: Afrika pod maskami - 1950 K pramenům Nigeru - 1963 Belgické Kongo a jeho lid - 1956 Pařízkova tvorba je mnohem obsáhlejší, pozoruhodným a vzrušujícím čtením je jeho autobiografie Mé cesty za dobrodružstvím - 1967 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ladislav Mikeš Pařízek byl českým spisovatelem dobrodružných cestopisů a románů.

Ladislav M. Pařízek byl spisovatelem, který měl na naše tehdejší poměry vzrušující a dobrodružné mládí. Narodil se jako třinácté dítě českobudějovického kováře. Po dvouletém studiu na obchodní škole, kde se vyučil obchodním příručím, odjel v roce 1924 do Francie. Zde vstoupil do Cizinecké legie. Většinu své smlouvy prožil v Maroku. V roce 1927 byl ze služby propuštěn a začal v Paříži studovatna École libre des sciences politiques. V letech 1932 - 1935 pracoval v Kamerunu a Kongu.

V roce 1930 se Ladislav M. Pařízek vrátil do ČSR, kde si odbyl vojnu. Poté znovu odjel do Afriky.
Prošel pěšky celé Kongo, psal reportáže o svých cestách do francouzských časopisů Matin a Miroir de Monde. Později podnikl do Afriky ještě osm velkých cest.

V Čechách pracoval Ladislav M. Pařízek jako řidič náklaďáků, železniční dělník, noční hlídač aj. Za 2. světové války žil v Praze, publikoval řadu článků a reportáží. Po roce 1945 se stal redaktorem a od roku 1954 žil jako volný spisovatel.

V letech 1947 - 1948 projel Ladislav M. Pařízek spolu s Rudolfem Šinkovcem autem Praga-Piccolo Francouzskou západní Afriku, seznámil se s africkými bojovníky za svobodu.

Dílo Ladislava Mikeše Pařízka:

V letech 1940 - 45 vydal Ladislav M. Pařízek osm svých velkých afrických svazků, kromě krátkých časopiseckých příspěvků. S výjimkou převyprávění pohádek a bájí šlo o cestopisy:

Jezero Manyara - 1940
Pán dalekých cest - 1942
Země našich snů, Z cest jižním Konžskem - 1942
Dřevěný král - 1943
Hledači ztraceného stínu - 1943
Kpveke-Vo. Silný muž - 1946
Bílé slzy - 1946, román o české práci v Africe
Zlaté pobřeží - 1951
Africké svítání - 1952
Afrika se probouzí - 1953
K pralesům Libérie - 1957
Černošské báje a pohádky - 1958
Guinejská odysea - 1961
Rovník vypráví
Bipindi
Pralesy spí


V původních obyvatelích Afriky chápal a nalézal Pařízek své přátele, které nebylo třeba odlišovat od "bílých". Je těžké pochopit, že taková díla mohla vycházet v době, kdy u nás vládla nacistická rasová ideologie. U Pařízka nešlo o čistou beletrii, ale jeho knihy byly na pomezí mezi příběhy a reportážním líčením zážitků z cest.

Po roce 1945 vydal autor ještě řadu svazků, v nichž převládala románová tvorba:
Kraj dvojí oblohy
Řeka kouzelníků
- 1956
Prales leopardů - 1964
Hledači ztraceného stínu

a dále knihy více cestopisně laděné:
Afrika pod maskami - 1950
K pramenům Nigeru - 1963
Belgické Kongo a jeho lid - 1956

Pařízkova tvorba je mnohem obsáhlejší, pozoruhodným a vzrušujícím čtením je jeho autobiografie
Mé cesty za dobrodružstvím - 1967