zavřít
Johannes Mario Simmel

scénárista, dramatik, prozaik

Narození:
7. 4. 1924 , Vídeň, Rakousko
Úmrtí:
1. 1. 2009  ve věku 84 let,  Zug, Švýcarsko  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
rakouská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

6 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Johannes Mario Simmel byl slavný rakouský prozaik,dramatik a scénárista. Rodiče Johanna Maria Simmela pocházeli z Hamburku. Otec byl chemik, matka lektorka.Sammuel však strávil své dětství v Rakousku a v Anglii. Johannes Simmel vystudoval chemii, své profesi se však dále nevěnoval. Po druhé světové válce působil jako tlumočník americké vojenské správy v Rakousku. Později pracoval jako novinář, např. v deníku Welt am Abend, kam přispíval jako kulturní redaktor svými filmovými kritikami a fejetony. Dále se uplatnil jako redaktor různých novin ve Vídni a Mnichově. Poté se stal spisovatelem ve svobodném povolání. Od padesátých let žil v Bavorsku ve Starnbergu, později ve Švýcarsku. Johannes Simmel byl členem rakouského PEN klubu, PEN – Centra SRN a Authors Guild of America. Za humanistické poslání svých knih obdržel velkou literární cenu Award of Excelence, udělované Society of Writers v New Yorku. Johannes Simmel je nositelem Rakouského čestného kříže pro vědu a umění I. Třídy a medaile Hermann – Kestena PEN Centra SRN za zvláštní zásluhy o pronásledované autory. Dílo Johanna Maria Simmela: Johannes Mario Simmel debutoval souborem novel Setkání v mlze v roce 1947. Postupem času se stal velmi populárním, jeho romány z období 50. a 60. let 20. století byly přeloženy do 26 jazyků. Vydány byly v 35 zemích v celkovém nákladu zhruba 72 miliónů výtisků. Velká část jeho děl byla zfilmována. Mezi roky 1950 – 62 napsal sám nebo spolu s jinými autory 22 filmových scénářů. Romány: Simmel byl výborný vypravěč, společenský a mravní kritik své doby. Jeho romány vznikaly na principech kriminálního příběhu, jsou zasazeny do rozličných sociálních a společenských prostředí. Nejčastěji se v nich objevují postavy, které někomu líčí svůj život. Většina jeho děl je založena na skutečné události, jen jména jsou smyšlená. Divím se, že jsem tak veselý – 1949 Tajný chléb – 1950, obrázek poválečné Vídně z roku 1945 Všechno přiznávám, všechno – 1952. Smrtelně nemocný scenárista se vypořádává se životem a v záchvatu zavraždí manžela své milenky i ji. Bůh chrání milence – 1957 Nemusí být vždycky kaviár – 1960, o dobrodružstvích tajného agenta proti vlastní vůli. Svůj kalich hořkosti – 1962 Láska je jen slovo – 1963. Příběh 22. letého mladíka, který si píše deník, který nazve Láska je jen slovo. Zamiluje se do starší vdané ženy, jejíž bohatý manžel ho začne vydírat přes domovníka. Mladík ho zabije, ale žena chce žít stále jen se svým mužem. To ho vede k sebevraždě. S láskou k vlasti nejdál dojdeš – 1965 Všichni lidé bratry jsou – 1967. Román je příběhem z velkého světa obchodů, revanšistických spolků, válečných zločinců a nočních podniků. Je i varováním před ožívajícími stíny nacistické minulosti. A Jimmy šel za duhou – 1970 Z čeho jsou utkány sny – 1971 Jen vítr to ví – 1973. Román z prostředí mezinárodního organizovaného zločinu se odehrává v luxusním prostředí multimilionářů v Cannes. Nikdo není ostrov – 1975. Výstižný obraz slavné herečky Sylvie Moranové, jejího přítele Philipa Kavena, dcery Babs a dalších. Hurá, ještě žijeme – 1978. V tomto pikareskním románu využívá autor svých bohatých zpravodajských a novinářských zkušeností. Líčí tu období v západní Evropě, nazývané „hospodářský zázrak.“ Mějte naději – 1980, z prostředí vědeckého výzkumu prostředků proti drogové závislosti, ve vazbě na mezinárodní obchod s narkotiky. Nechte, prosím, kytky žít – 1983 Ve tmě jsou jen temný stín – 1985, oblast špionážní sítě ve vztahu k nacistické minulosti. A s klauny přišly slzy – 1987. Novinářka Norma vyšetřuje na vlastní pěst teroristický útok v cirkuse, při kterém zahynul její syn. Při pátrání naráží na nepochopitelné překážky, kladené tajemnými neznámými i kompetentními místy. I když se směju, musím plakat – 1993 Sni svůj bláhový sen – 1996 Muž, který maloval mandlovníky – 1998 Láska je poslední most – 1999 Aféra Niny B Na jaře zazpívá skřivan naposledy – 1990, tématem je globální narušování životního prostředí. Soubory krátké prózy: Simmel vytvořil za dobu své novinářské činnosti i značné množství povídek a příběhů. Dvaadvacet centimetrů něžnosti – 1979. Jedenasedmdesát povídek, které zobrazují historii a atmosféru dané doby. Země zůstane ještě dlouho mladá – 1981 Próza pro děti: Autobus velký jako svět – 1976 Plakat přísně zakázáno – 1977 Moje matka se to nesmí nikdy dozvědět – 1981 Simmel byl velmi populární i v Československu. Řada jeho děl byla přeložena do češtiny i slovenštiny. Po napsání románu o Pražském jaru 1968, které zažil osobně při tehdejším pobytu v Praze a kritice situace v Československu za tzv. normalizace, se jeho díla přestala vydávat. Z čeho jsou utkány sny – kniha je mj. příběhem českého chlapce a jeho otce, kteří museli v srpnu 1968 uprchnout do zahraničí. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Johannes Mario Simmel byl slavný rakouský prozaik,dramatik a scénárista.

Rodiče Johanna Maria Simmela pocházeli z Hamburku. Otec byl chemik, matka lektorka.Sammuel však strávil své dětství v Rakousku a v Anglii.

Johannes Simmel vystudoval chemii, své profesi se však dále nevěnoval. Po druhé světové válce působil jako tlumočník americké vojenské správy v Rakousku. Později pracoval jako novinář, např. v deníku Welt am Abend, kam přispíval jako kulturní redaktor svými filmovými kritikami a fejetony. Dále se uplatnil jako redaktor různých novin ve Vídni a Mnichově. Poté se stal spisovatelem ve svobodném povolání. Od padesátých let žil v Bavorsku ve Starnbergu, později ve Švýcarsku.

Johannes Simmel byl členem rakouského PEN klubu, PEN – Centra SRN a Authors Guild of America. Za humanistické poslání svých knih obdržel velkou literární cenu Award of Excelence, udělované Society of Writers v New Yorku.

Johannes Simmel je nositelem Rakouského čestného kříže pro vědu a umění I. Třídy a medaile Hermann – Kestena PEN Centra SRN za zvláštní zásluhy o pronásledované autory.

Dílo Johanna Maria Simmela:

Johannes Mario Simmel debutoval souborem novel Setkání v mlze v roce 1947. Postupem času se stal velmi populárním, jeho romány z období 50. a 60. let 20. století byly přeloženy do 26 jazyků. Vydány byly v 35 zemích v celkovém nákladu zhruba 72 miliónů výtisků. Velká část jeho děl byla zfilmována. Mezi roky 1950 – 62 napsal sám nebo spolu s jinými autory 22 filmových scénářů.

Romány:
Simmel byl výborný vypravěč, společenský a mravní kritik své doby. Jeho romány vznikaly na principech kriminálního příběhu, jsou zasazeny do rozličných sociálních a společenských prostředí. Nejčastěji se v nich objevují postavy, které někomu líčí svůj život. Většina jeho děl je založena na skutečné události, jen jména jsou smyšlená.

Divím se, že jsem tak veselý – 1949
Tajný chléb – 1950, obrázek poválečné Vídně z roku 1945

Všechno přiznávám, všechno – 1952. Smrtelně nemocný scenárista se vypořádává se životem a v záchvatu zavraždí manžela své milenky i ji.

Bůh chrání milence – 1957
Nemusí být vždycky kaviár – 1960, o dobrodružstvích tajného agenta proti vlastní vůli.
Svůj kalich hořkosti – 1962

Láska je jen slovo – 1963. Příběh 22. letého mladíka, který si píše deník, který nazve Láska je jen slovo. Zamiluje se do starší vdané ženy, jejíž bohatý manžel ho začne vydírat přes domovníka. Mladík ho zabije, ale žena chce žít stále jen se svým mužem. To ho vede k sebevraždě.

S láskou k vlasti nejdál dojdeš – 1965

Všichni lidé bratry jsou – 1967. Román je příběhem z velkého světa obchodů, revanšistických spolků, válečných zločinců a nočních podniků. Je i varováním před ožívajícími stíny nacistické minulosti.

A Jimmy šel za duhou – 1970
Z čeho jsou utkány sny – 1971

Jen vítr to ví – 1973. Román z prostředí mezinárodního organizovaného zločinu se odehrává v luxusním prostředí multimilionářů v Cannes.

Nikdo není ostrov – 1975. Výstižný obraz slavné herečky Sylvie Moranové, jejího přítele Philipa Kavena, dcery Babs a dalších.

Hurá, ještě žijeme – 1978. V tomto pikareskním románu využívá autor svých bohatých zpravodajských a novinářských zkušeností. Líčí tu období v západní Evropě, nazývané „hospodářský zázrak.“

Mějte naději – 1980, z prostředí vědeckého výzkumu prostředků proti drogové závislosti, ve vazbě na mezinárodní obchod s narkotiky.

Nechte, prosím, kytky žít – 1983

Ve tmě jsou jen temný stín – 1985, oblast špionážní sítě ve vztahu k nacistické minulosti.

A s klauny přišly slzy – 1987. Novinářka Norma vyšetřuje na vlastní pěst teroristický útok v cirkuse, při kterém zahynul její syn. Při pátrání naráží na nepochopitelné překážky, kladené tajemnými neznámými i kompetentními místy.

I když se směju, musím plakat – 1993
Sni svůj bláhový sen – 1996
Muž, který maloval mandlovníky – 1998
Láska je poslední most – 1999
Aféra Niny B

Na jaře zazpívá skřivan naposledy – 1990, tématem je globální narušování životního prostředí.

Soubory krátké prózy:
Simmel vytvořil za dobu své novinářské činnosti i značné množství povídek a příběhů.

Dvaadvacet centimetrů něžnosti – 1979. Jedenasedmdesát povídek, které zobrazují historii a atmosféru dané doby.

Země zůstane ještě dlouho mladá – 1981

Próza pro děti:
Autobus velký jako svět – 1976
Plakat přísně zakázáno – 1977
Moje matka se to nesmí nikdy dozvědět – 1981

Simmel byl velmi populární i v Československu. Řada jeho děl byla přeložena do češtiny i slovenštiny. Po napsání románu o Pražském jaru 1968, které zažil osobně při tehdejším pobytu v Praze a kritice situace v Československu za tzv. normalizace, se jeho díla přestala vydávat.

Z čeho jsou utkány sny – kniha je mj. příběhem českého chlapce a jeho otce, kteří museli v srpnu 1968 uprchnout do zahraničí.

Mohli by vás také zajímat…