Jiří Frejka

režisér, prozaik

Narození:
6. 4. 1904 , Útěchovice u Pelhřimova, Československo
Úmrtí:
27. 10. 1952  ve věku 48 let,  Praha, Československo,  důvod: Sebevražda
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 1 se nelíbí

Jiří Frejka byl režisér, divadelní kritik a teoretik, prozaik, představitel meziválečné divadelní avantgardy. Jiří Frejka se narodil v rodině myslivce. Studium vysoké školy, ani konzervatoře nedokončil. V roce 1925 spolu s J. Honzlem založil Osvobozené divadlo jako sekci Devětsilu, v roce 1927 s E. F. Burianem divadlo Dada, v roce 1929 na něj navazující Moderní studio. V roce 1930 byl Jiří Frejka angažován do Národního divadla. Zpočátku pracoval jako Hilarův pomocník, později jako samostatný režisér. Zde působil až do roku 1945. V roce 1945 se Jiří Frejka stal spoluzakladatelem Akademie múzických umění. Po 2. světové válce byl Jiří Frejka jmenován ředitelem Městských divadel pražských. Od roku 1946 vyučoval na Akademii múzických umění. Svou divadelní kariéru skončil v Divadle v Karlíně, kam byl přeřazen z ideologických důvodů. Zde však nemohl uplatnit své schopnosti. Svůj život ukončil Jiří Frejka sebevraždou. Dílo Jiřího Frejky: Dramatická tvorba: Ve své divadelní tvorbě se Jiří Frejka inspiroval mimo jiné ruskou divadelní avantgardou. Inscenaci hry považoval za samostatné umělecké dílo, důraz kladl na fantazijní prvky a výtvarné pojetí scény. Průkopnicky aplikoval filmovou projekci v divadelních inscenacích, usiloval o moderní pojetí klasické commedie dell'arte. V době svého působení realizoval na scéně Národního divadla na padesát inscenací, ve Vinohradském divadle jich realizoval sedmnáct. Některé hry pro své inscenace upravoval. Divadelní práce teoretické: Živé divadlo - 1936 Smích a divadelní maska - 1942 Jevištní řeč a verš tragédie - 1944 Režie jako projev průbojného ducha - 1980, výbor z teoretických studií a statí, uspořádal Jiří Hájek Divadlo je vesmír - 2004, výbor z divadelních textů z let 1923 - 52 postihuje vklad Jiřího Frejky do teoretického myšlení a tvůrčího programu meziválečné avantgardy Člověk, který se stal hercem Železná doba divadla - 1945 Deník J. Horákové - 1940 Próza: Frejkovy prózy mají vzpomínkový charakter: Outěchovice - 1942, vzpomínková kniha o rodišti Jiřího Frejky Myslivecké povídačky - posmrtně 1964 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jiří Frejka byl režisér, divadelní kritik a teoretik, prozaik, představitel meziválečné divadelní avantgardy.

Jiří Frejka se narodil v rodině myslivce. Studium vysoké školy, ani konzervatoře nedokončil.
V roce 1925 spolu s J. Honzlem založil Osvobozené divadlo jako sekci Devětsilu, v roce 1927 s E. F. Burianem divadlo Dada, v roce 1929 na něj navazující Moderní studio.

V roce 1930 byl Jiří Frejka angažován do Národního divadla. Zpočátku pracoval jako Hilarův pomocník, později jako samostatný režisér. Zde působil až do roku 1945.

V roce 1945 se Jiří Frejka stal spoluzakladatelem Akademie múzických umění. Po 2. světové válce byl Jiří Frejka jmenován ředitelem Městských divadel pražských. Od roku 1946 vyučoval na Akademii múzických umění. Svou divadelní kariéru skončil v Divadle v Karlíně, kam byl přeřazen z ideologických důvodů. Zde však nemohl uplatnit své schopnosti.

Svůj život ukončil Jiří Frejka sebevraždou.

Dílo Jiřího Frejky:

Dramatická tvorba:
Ve své divadelní tvorbě se Jiří Frejka inspiroval mimo jiné ruskou divadelní avantgardou. Inscenaci hry považoval za samostatné umělecké dílo, důraz kladl na fantazijní prvky a výtvarné pojetí scény. Průkopnicky aplikoval filmovou projekci v divadelních inscenacích, usiloval o moderní pojetí klasické commedie dell'arte. V době svého působení realizoval na scéně Národního divadla na padesát inscenací, ve Vinohradském divadle jich realizoval sedmnáct. Některé hry pro své inscenace upravoval.

Divadelní práce teoretické:
Živé divadlo - 1936
Smích a divadelní maska - 1942
Jevištní řeč a verš tragédie - 1944
Režie jako projev průbojného ducha - 1980, výbor z teoretických studií a statí, uspořádal Jiří Hájek

Divadlo je vesmír - 2004, výbor z divadelních textů z let 1923 - 52 postihuje vklad Jiřího Frejky do teoretického myšlení a tvůrčího programu meziválečné avantgardy

Člověk, který se stal hercem
Železná doba divadla
- 1945
Deník J. Horákové - 1940

Próza:
Frejkovy prózy mají vzpomínkový charakter:

Outěchovice - 1942, vzpomínková kniha o rodišti Jiřího Frejky
Myslivecké povídačky - posmrtně 1964

  • V olomouckém divadle poprvé obžalovali Boha

    Novinky, 29. 2. 2012 Cesta některých dramat na česká jeviště může být klopotná. Georges Neveux napal Žalobu proti neznámému v roce 1946. Již o rok později přeložil hru pro Jiřího Frejku, který v té době převzal Vinohradské divadlo v Praze, Karel Kraus. … více