zavřít
Jan z Příbramě

spisovatel, významný husitský teolog

Narození:
přidej datum narození, Příbram
Úmrtí:
20. 12. 1448,  Praha  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan z Příbrami, též z Příbramě nebo Jan Příbram, byl významný husitský teolog a spisovatel. V mládí byl oddaným Husovým žákem a po jeho smrti se vypracoval mezi přední organizátory utrakvistické církve, v jejímž prostředí působil skoro až do své smrti. Jan z Příbrami, známý také jako Kněz, se stal v roce 1409 bakalářem a v roce 1413 mistrem svobodných umění. Od roku 1413 byl mistrem pražské univerzity. Po smrti Jana Husa vystupoval jako hlavní řečník pražských mistrů. V roce 1427 byl vypovězen z Prahy pro účast na intrikách, které měly vést k nastolení Korybuta. Až do svého návratu do Prahy v roce 1429 žil v Žatci. Jan z Příbrami podpořil zavedení kalicha. Kritizoval však učení Jana Viklefa, které považoval za kacířské, i náboženský boj táboritů. Při setkání pražských mistrů a táborských kněží na Konopišti v roce 1423 a v Praze v roce 1424, vystupoval proti táborským nejradikálněji. Spolupracoval s vůdcem pravicové husitské šlechty Menhartem z Hradce. Po návratu Zikmunda Korybutoviče, který byl z Čech vyhnán v dubnu roku 1427, se Jan z Příbrami těšil jeho přízni. Byl jmenován administrátorem a ovlivňoval prokatolické porevoluční nálady. V roce 1434 se Jan z Příbrami postavil na stranu kompaktát a v roce 1437 si stěžoval císaři na jejich nedodržování. V červenci roku 1437 odešel s českým poselstvím do Basileje, kde obhajoval přijímání podobojí. V roce 1439 byl spolu s Prokopem z Plzně zvolen za správce českého duchovenstva. V roce 1448 po dobytí Prahy Jiřím z Poděbrad byl Jan z Príbrami vystřídán radikálnějším Janem Rokycanou. Jan z Příbrami neúspěšně naléhal na papežského legáta, aby Rokycanu uznal arcibiskupem. Dílo Jana z Příbrami: Jan z Příbrami patří k méně známým postavám českého středověku. Jako respektovaný univerzitní učenec zasahoval často do bouřlivého dění v zemi. S vlasteneckým pathosem burcoval k boji proti křižáckým vojskům krále Zikmunda. Ještě více proslul kritickými vystoupeními proti radikálnějším husitským směrům. V těchto polemikách se zrodilo jeho rozsáhlé literární dílo. Contra artikolos Picardorum - odsouzení 76 artikulů, které uveřejnili táborité De ritibus missae - traktát, hájící proti táboritům církení obřady De professione fidei et errorum revocatione Knihy o zarmoucení velkých církve svaté i každě duše věrné - 1429 Život kněží Táborských - jde o neobvykle koncipovaný výklad s mnoha biblickými reminiscencemi. Dílo přináší mnoho cenných historických informací o husitských radikálech, podává sugestivní a místy i krutě tendenční obraz učení i životní praxe táborských kněží. Dílo psal autor v hněvu a s mimořádným bojovým zápalem. Apologie Postilla …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan z Příbrami, též z Příbramě nebo Jan Příbram, byl významný husitský teolog a spisovatel. V mládí byl oddaným Husovým žákem a po jeho smrti se vypracoval mezi přední organizátory utrakvistické církve, v jejímž prostředí působil skoro až do své smrti.

Jan z Příbrami, známý také jako Kněz, se stal v roce 1409 bakalářem a v roce 1413 mistrem svobodných umění. Od roku 1413 byl mistrem pražské univerzity. Po smrti Jana Husa vystupoval jako hlavní řečník pražských mistrů. V roce 1427 byl vypovězen z Prahy pro účast na intrikách, které měly vést k nastolení Korybuta. Až do svého návratu do Prahy v roce 1429 žil v Žatci.

Jan z Příbrami podpořil zavedení kalicha. Kritizoval však učení Jana Viklefa, které považoval za kacířské, i náboženský boj táboritů. Při setkání pražských mistrů a táborských kněží na Konopišti v roce 1423 a v Praze v roce 1424, vystupoval proti táborským nejradikálněji. Spolupracoval s vůdcem pravicové husitské šlechty Menhartem z Hradce.

Po návratu Zikmunda Korybutoviče, který byl z Čech vyhnán v dubnu roku 1427, se Jan z Příbrami těšil jeho přízni. Byl jmenován administrátorem a ovlivňoval prokatolické porevoluční nálady.

V roce 1434 se Jan z Příbrami postavil na stranu kompaktát a v roce 1437 si stěžoval císaři na jejich nedodržování. V červenci roku 1437 odešel s českým poselstvím do Basileje, kde obhajoval přijímání podobojí. V roce 1439 byl spolu s Prokopem z Plzně zvolen za správce českého duchovenstva.

V roce 1448 po dobytí Prahy Jiřím z Poděbrad byl Jan z Príbrami vystřídán radikálnějším Janem Rokycanou. Jan z Příbrami neúspěšně naléhal na papežského legáta, aby Rokycanu uznal arcibiskupem.

Dílo Jana z Příbrami:

Jan z Příbrami patří k méně známým postavám českého středověku. Jako respektovaný univerzitní učenec zasahoval často do bouřlivého dění v zemi. S vlasteneckým pathosem burcoval k boji proti křižáckým vojskům krále Zikmunda. Ještě více proslul kritickými vystoupeními proti radikálnějším husitským směrům. V těchto polemikách se zrodilo jeho rozsáhlé literární dílo.

Contra artikolos Picardorum - odsouzení 76 artikulů, které uveřejnili táborité
De ritibus missae - traktát, hájící proti táboritům církení obřady
De professione fidei et errorum revocatione
Knihy o zarmoucení velkých církve svaté i každě duše věrné - 1429

Život kněží Táborských - jde o neobvykle koncipovaný výklad s mnoha biblickými reminiscencemi. Dílo přináší mnoho cenných historických informací o husitských radikálech, podává sugestivní a místy i krutě tendenční obraz učení i životní praxe táborských kněží. Dílo psal autor v hněvu a s mimořádným bojovým zápalem.

Apologie
Postilla