Jan Weiss

prozaik, jeden ze zakladatelů české sci-fi

Narození:
10. 5. 1892 , Jilemnice
Úmrtí:
7. 3. 1972  ve věku 79 let,  Praha  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

5 se líbí, 0 se nelíbí

Jan Weiss byl prozaik, autor fantastických a psychologických próz, jeden ze zakladatelů české science fiction. Jan Weiss se narodil v Jilemnici v obchodnické rodině. Do gymnázia chodil v Hradci Králové a ve Dvoře Králové nad Labem, kde roku 1913 maturoval. Na studia práv odjel do Vídně, kde však po roce musel na frontu. Nejprve bojoval v Itálii, potom v Rusku. V roce 1916 padl do zajetí a prožil dlouhou dobu v zajateckých táborech, naposledy na Sibiři. Zde vstoupil do čs. legií. Domů se vrátil až v roce 1920. Po návratu dostal Jan Weiss zaměstnání na ministerstvu veřejných prací, odkud musel odejít na začátku německé okupace. Po 2. světové válce se na ministerstvo vrátil a v roce 1947 odešel do penze. Pokračoval dál v literární tvorbě, kterou se začal zabývat již v ruském zajetí. Dílo Jana Weisse: Povídkovou a románovou tvorbu Jana Weisse ovlivnily zážitky z 1. světové války, jeho dílo je námětově založeno na vztahu snu a skutečnosti. Barák smrti - 1927, soubor devíti expresivních povídek, ve kterých autor zachycuje ve fantazijně halucinačním stavu hrůzu člověka v zajateckém táboře zamořeném tyfovou nákazou. Zrcadlo, které se opožďuje - 1927, imagitivní příběhy povídek vycházející z autorových zkušeností z Ruska Dům o tisíci patrech - 1929, alegorický román zobrazuje horečné snění nemocného zajatce, jeho procházení doměm - světem, jehož obyvatelé jsou ovládáni zrůdným tyranem - odlidštěnou technickou a penězi. Bláznivý regiment - 1930, povídky opět obsahují ohlasy války Škola zločinu - 1931, román, ve kterém autor uplatňuje silnější psychologický zřetel o rozmáhajícím se zlu, později vycházelo pod názvem Zázračné ruce Mlčeti zlato - 1933, satira v románě útočí na demagogické politikaření v meziválečném období Spáč ve zvěrokruhu - 1937, experimentální román spojuje fantastické téma, kdy hrdina s koloběhem přírody nabývá síly na jaře a v létě a v zimě upadá do spánku, s hlubokým psychologickým prokreslením i se zřetelem sociálním. Nosič nábytku - 1941, próza s fantastickým a psychologickým zaměřením vznikla za 2. světové války. Obsahuje i předválečnou povídku Fantom smíchu z roku 1927. Povídky o lásce a nenávisti - 1944 Přišel z hor - 1941, pohádkový román s příběhem odehrávajícím se před 1. světovou válkou v autorově rodném městě a oživujícím bájného Krakonoše. Volání o pomoc - 1946, realistický román o konfliktní atmosféře nacistické okupace, kolaboraci a odboji Příběhy staré a nové - 1954, povídky V závěrečném období své tvorby se Jan Weiss vrátil k faktastické tematice, ale v podobě science fiction. Země vnuků - 1957 O bílém koni - 1959 Družice a hvězdoplavci - 1960 Hádání o budoucím - 1963 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Weiss byl prozaik, autor fantastických a psychologických próz, jeden ze zakladatelů české science fiction.

Jan Weiss se narodil v Jilemnici v obchodnické rodině. Do gymnázia chodil v Hradci Králové a ve Dvoře Králové nad Labem, kde roku 1913 maturoval. Na studia práv odjel do Vídně, kde však po roce musel na frontu. Nejprve bojoval v Itálii, potom v Rusku. V roce 1916 padl do zajetí a prožil dlouhou dobu v zajateckých táborech, naposledy na Sibiři. Zde vstoupil do čs. legií. Domů se vrátil až v roce 1920.

Po návratu dostal Jan Weiss zaměstnání na ministerstvu veřejných prací, odkud musel odejít na začátku německé okupace. Po 2. světové válce se na ministerstvo vrátil a v roce 1947 odešel do penze. Pokračoval dál v literární tvorbě, kterou se začal zabývat již v ruském zajetí.

Dílo Jana Weisse:

Povídkovou a románovou tvorbu Jana Weisse ovlivnily zážitky z 1. světové války, jeho dílo je námětově založeno na vztahu snu a skutečnosti.

Barák smrti - 1927, soubor devíti expresivních povídek, ve kterých autor zachycuje ve fantazijně halucinačním stavu hrůzu člověka v zajateckém táboře zamořeném tyfovou nákazou.

Zrcadlo, které se opožďuje - 1927, imagitivní příběhy povídek vycházející z autorových zkušeností z Ruska

Dům o tisíci patrech - 1929, alegorický román zobrazuje horečné snění nemocného zajatce, jeho procházení doměm - světem, jehož obyvatelé jsou ovládáni zrůdným tyranem - odlidštěnou technickou a penězi.

Bláznivý regiment - 1930, povídky opět obsahují ohlasy války

Škola zločinu - 1931, román, ve kterém autor uplatňuje silnější psychologický zřetel o rozmáhajícím se zlu, později vycházelo pod názvem Zázračné ruce

Mlčeti zlato - 1933, satira v románě útočí na demagogické politikaření v meziválečném období

Spáč ve zvěrokruhu - 1937, experimentální román spojuje fantastické téma, kdy hrdina s koloběhem přírody nabývá síly na jaře a v létě a v zimě upadá do spánku, s hlubokým psychologickým prokreslením i se zřetelem sociálním.

Nosič nábytku - 1941, próza s fantastickým a psychologickým zaměřením vznikla za 2. světové války. Obsahuje i předválečnou povídku Fantom smíchu z roku 1927.

Povídky o lásce a nenávisti - 1944

Přišel z hor - 1941, pohádkový román s příběhem odehrávajícím se před 1. světovou válkou v autorově rodném městě a oživujícím bájného Krakonoše.

Volání o pomoc - 1946, realistický román o konfliktní atmosféře nacistické okupace, kolaboraci a odboji

Příběhy staré a nové - 1954, povídky

V závěrečném období své tvorby se Jan Weiss vrátil k faktastické tematice, ale v podobě science fiction.
Země vnuků - 1957
O bílém koni - 1959
Družice a hvězdoplavci - 1960
Hádání o budoucím - 1963