zavřít
Jan Vrba

spisovatel, lesník

Narození:
10. 12. 1889 , Klenčí pod Čerchovem
Úmrtí:
28. 5. 1961  ve věku 71 let,  Domažlice, Československo  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

18 se líbí, 2 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan Vrba byl lesník a spisovatel. Narodil se v učitelské rodině a měl čtyři mladší sourozence. Studium gymnásia v Domažlicích nedokončil, roli v tomto rozhodnutí měla smrt matky (1905) a nový otcův sňatek. Rozhodl se stát lesníkem. Nejdříve byl lesním adjunktem v Zruči nad Sázavou, pak dva roky strávil v lesnické škole v Jemnici na Moravě a v letech 1910-1914 studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. Ve Vídeňském deníku začal poprvé uveřejňovat své žurnalistické práce, první básně mu otiskl v roce 1909 regionální týdeník Obrana Podyjí v Dačicích. Několik prací mu otiskly Šaldovy noviny. Na studia si přivydělával v letech 1911-1912 jako asistent kurzů pro hajné v Berouně. Po začátku války pracoval na lesním úřadě ve Zruči nad Sázavou a v tomto období mu Právo lidu otisklo několik fejetonů z přírody. V roce 1915 narukoval, ale vojenské služby byl zproštěn. Odešel ze Zruče, aby v Jemnici v letech 1916-1919 učil na tamní lesnické škole a aby se zde oženil se svou studentskou láskou. V roce 1919 se vrátil do rodného kraje, ze školství odešel. Několik povídek mu uveřejnil Zvon, vydal knižně své verše. V letech 1920-1923 byl redaktorem plzeňského časopisu Prameny a také sokolského časopisu v Plzni Na stráži (1920-1921). Mimo to byl redaktorem měsíčníku Pramen. Literatuře se věnoval po zbytek svého života, který prožil v Domažlicích. Zda také ve věku 71 let zemřel. Pochovali jej v rodném Klenčí. Literární tvorba Řada knížek se opírá o jeho profesní lesnickou a mysliveckou zkušenost. Posmrtně vydané sebrané spisy obsáhly 76 svazků a zřejmě v té nadprodukci je příčina nepříliš vysoké úrovně mnoha jeho prací. Bývá nazýván básníkem lesa, stromů a zvěře. Poezie - Radostné zaslíbení (1914), knížka veršů - Svítání a svět (1924), knížka veršů Novely, povídkové knížky - Zahrada gestsemanská (1918), vlastenecká - Sázava (1918) - Knihy československých spisovatelů (1919) - Jitřní lov (1919) - Kniha z přírody (1920) - V poslední stráni (1921) - Bažantnice (1922) - Zelené šero (1922) - Vysoký sníh (1924) - Les (1925) - Borovice (1925) - Chromá liška a jiné příhody (1925) - Lesáci (1926) - Divoženky (1926) - Zapomenuté údolí (1926) - Dražinovská hora (1926) - Nejsilnější vášeň (1927) - Mniška (1929) - O myšce hrabalce (1929), pro děti - Madlenka z Pece (1930) - Duše na horách (1931) - Převrat (1932) - Zlatý klíček (1932), pro děti - Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti (1932) - Tajemný svět (1934) a další Romány - Člověk boží (1917) - Dolina (1917) - Boží mlýny (1919) - Jan Martin Šanda (1920) - Zubřany (1920) - Beranuc dvůr (1924) - Chodsko pod Haltravou (1924) - Chodské rebelie (1924-1926), triologie - Prokop Veliký (1934), historický dvoudílný - Soumrak Hadlasuc rodu (1929) - Zbytkový statek (1930) Filmové zpravování Román Boží mlýny se dočkal filmového zpracování již v roce 1927 (němý film režiséra Bradáče), v roce 1938 byl uveden stejnojmenný film od Václava Wassermana v české a souběžně s jiným hereckým obsazením i v německé verzi. Českou verzi vysílala i Česká televize (naposledy 14. prosince 2008). …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Vrba byl lesník a spisovatel.

Narodil se v učitelské rodině a měl čtyři mladší sourozence. Studium gymnásia v Domažlicích nedokončil, roli v tomto rozhodnutí měla smrt matky (1905) a nový otcův sňatek. Rozhodl se stát lesníkem. Nejdříve byl lesním adjunktem v Zruči nad Sázavou, pak dva roky strávil v lesnické škole v Jemnici na Moravě a v letech 1910-1914 studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. Ve Vídeňském deníku začal poprvé uveřejňovat své žurnalistické práce, první básně mu otiskl v roce 1909 regionální týdeník Obrana Podyjí v Dačicích. Několik prací mu otiskly Šaldovy noviny. Na studia si přivydělával v letech 1911-1912 jako asistent kurzů pro hajné v Berouně. Po začátku války pracoval na lesním úřadě ve Zruči nad Sázavou a v tomto období mu Právo lidu otisklo několik fejetonů z přírody. V roce 1915 narukoval, ale vojenské služby byl zproštěn. Odešel ze Zruče, aby v Jemnici v letech 1916-1919 učil na tamní lesnické škole a aby se zde oženil se svou studentskou láskou. V roce 1919 se vrátil do rodného kraje, ze školství odešel. Několik povídek mu uveřejnil Zvon, vydal knižně své verše. V letech 1920-1923 byl redaktorem plzeňského časopisu Prameny a také sokolského časopisu v Plzni Na stráži (1920-1921). Mimo to byl redaktorem měsíčníku Pramen. Literatuře se věnoval po zbytek svého života, který prožil v Domažlicích. Zda také ve věku 71 let zemřel. Pochovali jej v rodném Klenčí.

Literární tvorba

Řada knížek se opírá o jeho profesní lesnickou a mysliveckou zkušenost. Posmrtně vydané sebrané spisy obsáhly 76 svazků a zřejmě v té nadprodukci je příčina nepříliš vysoké úrovně mnoha jeho prací. Bývá nazýván básníkem lesa, stromů a zvěře.

Poezie
- Radostné zaslíbení (1914), knížka veršů
- Svítání a svět (1924), knížka veršů

Novely, povídkové knížky
- Zahrada gestsemanská (1918), vlastenecká
- Sázava (1918)
- Knihy československých spisovatelů (1919)
- Jitřní lov (1919)
- Kniha z přírody (1920)
- V poslední stráni (1921)
- Bažantnice (1922)
- Zelené šero (1922)
- Vysoký sníh (1924)
- Les (1925)
- Borovice (1925)
- Chromá liška a jiné příhody (1925)
- Lesáci (1926)
- Divoženky (1926)
- Zapomenuté údolí (1926)
- Dražinovská hora (1926)
- Nejsilnější vášeň (1927)
- Mniška (1929)
- O myšce hrabalce (1929), pro děti
- Madlenka z Pece (1930)
- Duše na horách (1931)
- Převrat (1932)
- Zlatý klíček (1932), pro děti
- Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti (1932)
- Tajemný svět (1934)
a další

Romány
- Člověk boží (1917)
- Dolina (1917)
- Boží mlýny (1919)
- Jan Martin Šanda (1920)
- Zubřany (1920)
- Beranuc dvůr (1924)
- Chodsko pod Haltravou (1924)
- Chodské rebelie (1924-1926), triologie
- Prokop Veliký (1934), historický dvoudílný
- Soumrak Hadlasuc rodu (1929)
- Zbytkový statek (1930)

Filmové zpravování
Román Boží mlýny se dočkal filmového zpracování již v roce 1927 (němý film režiséra Bradáče), v roce 1938 byl uveden stejnojmenný film od Václava Wassermana v české a souběžně s jiným hereckým obsazením i v německé verzi. Českou verzi vysílala i Česká televize (naposledy 14. prosince 2008).

  • Menšinový akcionář vepřína v Letech chystá žalobu

    Parlamentnílisty.cz, 4. 12. 2017 Právní zástupce Petra Vrby, jednoho minoritního akcionáře firmy Agpi, jež vlastní vepřín v Letech na Písecku, podá pravděpodobně do 30 dní žalobu proti dnešnímu usnesení valné hromady firmy. Kritizuje, že představenstvo Agpi hospodaří neprůhledně. ČTK to dnes řekl Vrbův právník Jan Válek. … více

  • Vrba povolal na zápas s Rakouskem nováčky Fleišmana, Hejdu a Kopice

    Tiscali, 27. 5. 2014 Kouč fotbalové reprezentace Pavel Vrba povolal pro přípravné utkání s Rakouskem na začátku června v Olomouci tři nováčky. Premiérovou pozvánku do dospělého národního týmu si vysloužili liberecký Jiří Fleišman, plzeňský Lukáš Hejda a jablonecký Jan Kopic. V osmnáctičlenné nominaci, kterou trenér oznámil na dnešní tiskové konferenci v Praze, je jediný legionář Matěj Vydra z West Bromwiche.  … více

  • Vrba se ujal fotbalové reprezentace, manažerem bude Fitzel

    Tiscali, 12. 12. 2013 Nový trenér reprezentace Pavel Vrba dnes podepsal s Fotbalovou asociací ČR čtyřletou smlouvu s dvouletou opcí. V realizačním týmu bude mít vedle asistenta Karla Krejčího také dosavadního trenéra brankářů Jana Stejskala. Manažerem a pravou rukou nového kouče bude Dušan Fitzel. Vrba věří, že národní tým má potenciál na to, aby vybojoval postup na mistrovství Evropy 2016 a na světový šampionát 2018.  … více

Hledáte také jako: Honza Vrba
Rychlá navigace:novinky |diskuse