Jan Vrba

spisovatel, lesník

Narození:
10. 12. 1889 , Klenčí pod Čerchovem
Úmrtí:
28. 5. 1961  ve věku 71 let,  Domažlice, Československo  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

13 se líbí, 2 se nelíbí

Jan Vrba byl lesník a spisovatel. Narodil se v učitelské rodině a měl čtyři mladší sourozence. Studium gymnásia v Domažlicích nedokončil, roli v tomto rozhodnutí měla smrt matky (1905) a nový otcův sňatek. Rozhodl se stát lesníkem. Nejdříve byl lesním adjunktem v Zruči nad Sázavou, pak dva roky strávil v lesnické škole v Jemnici na Moravě a v letech 1910-1914 studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. Ve Vídeňském deníku začal poprvé uveřejňovat své žurnalistické práce, první básně mu otiskl v roce 1909 regionální týdeník Obrana Podyjí v Dačicích. Několik prací mu otiskly Šaldovy noviny. Na studia si přivydělával v letech 1911-1912 jako asistent kurzů pro hajné v Berouně. Po začátku války pracoval na lesním úřadě ve Zruči nad Sázavou a v tomto období mu Právo lidu otisklo několik fejetonů z přírody. V roce 1915 narukoval, ale vojenské služby byl zproštěn. Odešel ze Zruče, aby v Jemnici v letech 1916-1919 učil na tamní lesnické škole a aby se zde oženil se svou studentskou láskou. V roce 1919 se vrátil do rodného kraje, ze školství odešel. Několik povídek mu uveřejnil Zvon, vydal knižně své verše. V letech 1920-1923 byl redaktorem plzeňského časopisu Prameny a také sokolského časopisu v Plzni Na stráži (1920-1921). Mimo to byl redaktorem měsíčníku Pramen. Literatuře se věnoval po zbytek svého života, který prožil v Domažlicích. Zda také ve věku 71 let zemřel. Pochovali jej v rodném Klenčí. Literární tvorba Řada knížek se opírá o jeho profesní lesnickou a mysliveckou zkušenost. Posmrtně vydané sebrané spisy obsáhly 76 svazků a zřejmě v té nadprodukci je příčina nepříliš vysoké úrovně mnoha jeho prací. Bývá nazýván básníkem lesa, stromů a zvěře. Poezie - Radostné zaslíbení (1914), knížka veršů - Svítání a svět (1924), knížka veršů Novely, povídkové knížky - Zahrada gestsemanská (1918), vlastenecká - Sázava (1918) - Knihy československých spisovatelů (1919) - Jitřní lov (1919) - Kniha z přírody (1920) - V poslední stráni (1921) - Bažantnice (1922) - Zelené šero (1922) - Vysoký sníh (1924) - Les (1925) - Borovice (1925) - Chromá liška a jiné příhody (1925) - Lesáci (1926) - Divoženky (1926) - Zapomenuté údolí (1926) - Dražinovská hora (1926) - Nejsilnější vášeň (1927) - Mniška (1929) - O myšce hrabalce (1929), pro děti - Madlenka z Pece (1930) - Duše na horách (1931) - Převrat (1932) - Zlatý klíček (1932), pro děti - Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti (1932) - Tajemný svět (1934) a další Romány - Člověk boží (1917) - Dolina (1917) - Boží mlýny (1919) - Jan Martin Šanda (1920) - Zubřany (1920) - Beranuc dvůr (1924) - Chodsko pod Haltravou (1924) - Chodské rebelie (1924-1926), triologie - Prokop Veliký (1934), historický dvoudílný - Soumrak Hadlasuc rodu (1929) - Zbytkový statek (1930) Filmové zpravování Román Boží mlýny se dočkal filmového zpracování již v roce 1927 (němý film režiséra Bradáče), v roce 1938 byl uveden stejnojmenný film od Václava Wassermana v české a souběžně s jiným hereckým obsazením i v německé verzi. Českou verzi vysílala i Česká televize (naposledy 14. prosince 2008). …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Vrba byl lesník a spisovatel.

Narodil se v učitelské rodině a měl čtyři mladší sourozence. Studium gymnásia v Domažlicích nedokončil, roli v tomto rozhodnutí měla smrt matky (1905) a nový otcův sňatek. Rozhodl se stát lesníkem. Nejdříve byl lesním adjunktem v Zruči nad Sázavou, pak dva roky strávil v lesnické škole v Jemnici na Moravě a v letech 1910-1914 studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. Ve Vídeňském deníku začal poprvé uveřejňovat své žurnalistické práce, první básně mu otiskl v roce 1909 regionální týdeník Obrana Podyjí v Dačicích. Několik prací mu otiskly Šaldovy noviny. Na studia si přivydělával v letech 1911-1912 jako asistent kurzů pro hajné v Berouně. Po začátku války pracoval na lesním úřadě ve Zruči nad Sázavou a v tomto období mu Právo lidu otisklo několik fejetonů z přírody. V roce 1915 narukoval, ale vojenské služby byl zproštěn. Odešel ze Zruče, aby v Jemnici v letech 1916-1919 učil na tamní lesnické škole a aby se zde oženil se svou studentskou láskou. V roce 1919 se vrátil do rodného kraje, ze školství odešel. Několik povídek mu uveřejnil Zvon, vydal knižně své verše. V letech 1920-1923 byl redaktorem plzeňského časopisu Prameny a také sokolského časopisu v Plzni Na stráži (1920-1921). Mimo to byl redaktorem měsíčníku Pramen. Literatuře se věnoval po zbytek svého života, který prožil v Domažlicích. Zda také ve věku 71 let zemřel. Pochovali jej v rodném Klenčí.

Literární tvorba

Řada knížek se opírá o jeho profesní lesnickou a mysliveckou zkušenost. Posmrtně vydané sebrané spisy obsáhly 76 svazků a zřejmě v té nadprodukci je příčina nepříliš vysoké úrovně mnoha jeho prací. Bývá nazýván básníkem lesa, stromů a zvěře.

Poezie
- Radostné zaslíbení (1914), knížka veršů
- Svítání a svět (1924), knížka veršů

Novely, povídkové knížky
- Zahrada gestsemanská (1918), vlastenecká
- Sázava (1918)
- Knihy československých spisovatelů (1919)
- Jitřní lov (1919)
- Kniha z přírody (1920)
- V poslední stráni (1921)
- Bažantnice (1922)
- Zelené šero (1922)
- Vysoký sníh (1924)
- Les (1925)
- Borovice (1925)
- Chromá liška a jiné příhody (1925)
- Lesáci (1926)
- Divoženky (1926)
- Zapomenuté údolí (1926)
- Dražinovská hora (1926)
- Nejsilnější vášeň (1927)
- Mniška (1929)
- O myšce hrabalce (1929), pro děti
- Madlenka z Pece (1930)
- Duše na horách (1931)
- Převrat (1932)
- Zlatý klíček (1932), pro děti
- Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti (1932)
- Tajemný svět (1934)
a další

Romány
- Člověk boží (1917)
- Dolina (1917)
- Boží mlýny (1919)
- Jan Martin Šanda (1920)
- Zubřany (1920)
- Beranuc dvůr (1924)
- Chodsko pod Haltravou (1924)
- Chodské rebelie (1924-1926), triologie
- Prokop Veliký (1934), historický dvoudílný
- Soumrak Hadlasuc rodu (1929)
- Zbytkový statek (1930)

Filmové zpravování
Román Boží mlýny se dočkal filmového zpracování již v roce 1927 (němý film režiséra Bradáče), v roce 1938 byl uveden stejnojmenný film od Václava Wassermana v české a souběžně s jiným hereckým obsazením i v německé verzi. Českou verzi vysílala i Česká televize (naposledy 14. prosince 2008).

  • Vrba povolal na zápas s Rakouskem nováčky Fleišmana, Hejdu a Kopice

    Tiscali, 27. 5. 2014 Kouč fotbalové reprezentace Pavel Vrba povolal pro přípravné utkání s Rakouskem na začátku června v Olomouci tři nováčky. Premiérovou pozvánku do dospělého národního týmu si vysloužili liberecký Jiří Fleišman, plzeňský Lukáš Hejda a jablonecký Jan Kopic. V osmnáctičlenné nominaci, kterou trenér oznámil na dnešní tiskové konferenci v Praze, je jediný legionář Matěj Vydra z West Bromwiche.  … více

  • Vrba se ujal fotbalové reprezentace, manažerem bude Fitzel

    Tiscali, 12. 12. 2013 Nový trenér reprezentace Pavel Vrba dnes podepsal s Fotbalovou asociací ČR čtyřletou smlouvu s dvouletou opcí. V realizačním týmu bude mít vedle asistenta Karla Krejčího také dosavadního trenéra brankářů Jana Stejskala. Manažerem a pravou rukou nového kouče bude Dušan Fitzel. Vrba věří, že národní tým má potenciál na to, aby vybojoval postup na mistrovství Evropy 2016 a na světový šampionát 2018.  … více

  • Novinářskou křepelku za rok 2012 získala Daniela Vrbová, cenu za životní dílo převzal Jan Petránek

    Parlamentnílisty.cz, 23. 5. 2013 Letošní ocenění Novinářská křepelka pro novináře do 33 let získala za vysoce profesionální a zároveň invenční práci redaktorka Českého rozhlasu Plus Daniela Vrbová. Perspektivním mladým novinářům ji každoročně uděluje Nadace Český literární fond. … více

Hledáte také jako: Honza Vrba
Rychlá navigace:novinky |diskuse