zavřít
Jan Skácel

básník

Narození:
7. 2. 1922 , Vnorovy u Strážnice, Československo
Úmrtí:
7. 11. 1989  ve věku 67 let,  Brno  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

39 se líbí, 4 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan Skácel byl meditativní lyrik spjatý s moravskou kulturní tradicí. Pocházel z rodiny pedagoga. Po maturitě na reálném gymnáziu byl v roce 1942 totálně nasazen v Rakousku jako stavební dělník. V letech 1945 - 48 studoval Jan Skácel češtinu a ruštinu na univerzitě v Brně. Studia nedokončil a působil v redakci brněnského deníku Rovnost. Po nuceném odchodu z redakce pracoval jako dělník, potom působil v Československém rozhlasu. V letech 1960 - 69 byl Jan Skácel šéfredaktorem časopisu Host do domu. Po jeho zrušení byl veden jako spisovatel z povolání, přestože jeho díla nesměla v 70. letech vycházet. Dílo Jana Skácela: Básnické sbírky: Jan Skácel vstoupil do literatury sbírkou, ve které jsou obrazy každodenního života transponovány do několika stabilních motivů - jistot (domov, příroda, vesnice, kořeny aj.), výrazově odkazuje k postupům lidové písně. Kolik příležitostí má růže - 1957 Později se tematicky soustřeďuje k základním hodnotám lidství. Co zbylo z anděla - 1960 Hodina mezi psem a vlkem - 1962 V dalších dílech pracuje Jan Skácel s náznakem tajemnství, verši proniká nostalgie, smutek a bolest z rozděleného světa. Smuténka - 1965 Metličky - 1968 Cykly čtyřverší, lyrických miniatur, zachycující nejpodstatnější z lidského bytí a přírody. Naděje s bukovými křídly - 1983, souborné vydání dvou sbírek - Chyba broskví, Oříšky pro černého papouška Další sbírky: Dávné proso - 1981, zde se autor vrací k jistotám dětství a moravského venkova Odlévání do ztraceného vosku - 1984, zamyšlení nad údělem básnictví Kdo pije potmě víno - 1988, ohlédnutí za životem A znovu láska - 1991, vydáno posmrtně Básně pro děti: Jak šel brousek na vandr - 1961 Pohádka o velikém samovaru - 1962 Kam odešly laně - 1985 Proč ten ptáček z větve nespadne - 1988 Soubory fejetonů: Jedenáctý bílý kůň - 1964 Třináctý černý kůň - 1983 Pro divadlo přeložil Sofoklova Oidipia a Plautova Lišáka Pseudola. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Skácel byl meditativní lyrik spjatý s moravskou kulturní tradicí. Pocházel z rodiny pedagoga. Po maturitě na reálném gymnáziu byl v roce 1942 totálně nasazen v Rakousku jako stavební dělník.

V letech 1945 - 48 studoval Jan Skácel češtinu a ruštinu na univerzitě v Brně. Studia nedokončil a působil v redakci brněnského deníku Rovnost. Po nuceném odchodu z redakce pracoval jako dělník, potom působil v Československém rozhlasu.

V letech 1960 - 69 byl Jan Skácel šéfredaktorem časopisu Host do domu. Po jeho zrušení byl veden jako spisovatel z povolání, přestože jeho díla nesměla v 70. letech vycházet.

Dílo Jana Skácela:

Básnické sbírky:
Jan Skácel vstoupil do literatury sbírkou, ve které jsou obrazy každodenního života transponovány do několika stabilních motivů - jistot (domov, příroda, vesnice, kořeny aj.), výrazově odkazuje k postupům lidové písně.
Kolik příležitostí má růže - 1957

Později se tematicky soustřeďuje k základním hodnotám lidství.
Co zbylo z anděla - 1960
Hodina mezi psem a vlkem - 1962

V dalších dílech pracuje Jan Skácel s náznakem tajemnství, verši proniká nostalgie, smutek a bolest z rozděleného světa.
Smuténka - 1965
Metličky - 1968

Cykly čtyřverší, lyrických miniatur, zachycující nejpodstatnější z lidského bytí a přírody.
Naděje s bukovými křídly - 1983, souborné vydání dvou sbírek - Chyba broskví, Oříšky pro černého papouška

Další sbírky:
Dávné proso - 1981, zde se autor vrací k jistotám dětství a moravského venkova
Odlévání do ztraceného vosku - 1984, zamyšlení nad údělem básnictví
Kdo pije potmě víno - 1988, ohlédnutí za životem
A znovu láska - 1991, vydáno posmrtně

Básně pro děti:
Jak šel brousek na vandr - 1961
Pohádka o velikém samovaru - 1962
Kam odešly laně - 1985
Proč ten ptáček z větve nespadne - 1988

Soubory fejetonů:
Jedenáctý bílý kůň - 1964
Třináctý černý kůň - 1983

Pro divadlo přeložil Sofoklova Oidipia a Plautova Lišáka Pseudola.

  • Básník Skácel shlíží na Brno: Sochař vytvořil jeho tvář z tisíců ocelových trubek

    Blesk, 25. 10. 2016 Ač se nenarodil v Brně, jeho život byl s jihomoravskou metropolí po desetiletí bytostně svázán. Verše básníka Jana Skácela lze přečíst na kašně na náměstí Svobody, nově spatří jeho tvář Brňané při procházce na jižním svahu hradu Špilberka. Čekání na důstojnou poctu poetovi se protáhlo. První kolo soutěže, kterou vypsal magistrát, nedopadlo dobře. … více

  • Nové knihy: Healeyová, Grey, Kopecký, Scholten i Skácel

    Novinky, 22. 1. 2016 Ze žhavých novinek uvádíme mimo jiné román Emmy Healeyové, urban fantasy Jacoba Greye, povídkovou knihu Petra Kopeckého, dobrodružný život Gerharda Scholtena, audioknihu o Radovanu Krejčířovi a nádavkem DVD se vzpomínkami na Jana Skácela i komiks věnovaný Jokerovi. … více

  • Polívka načetl Skácelovy pohádky, Langmajer Edgara Allana Poea

    Novinky, 1. 3. 2010 Básník Jan Skácel v osmdesátých letech převyprávěl valašské pohádky a po čtvrt století je do podoby audioknihy načetl Bolek Polívka. Jiří Langmajer zase na CD vypráví detektivní klasiku - Vraždy v ulici Morgue od Edgara Allana Poea. … více