Jan Morávek byl prozaik, dramatik, novinář, autor tzv. lidových románů. Jeho díla, převážně situovaná do Posázaví, jsou nenáročnou. ale ve své době velmi oblíbenou četbou.

Jan Morávek se narodil v rodině hostinského a řezníka. Po absolvování měšťanské školy studoval na vyšší průmyslové škole v Praze. Protože ho však více přitahovala literatura a herectví, po smrti svého otce zběhl k divadlu.V dalších letech vykonával vojenskou prezenční službu a bojoval v první světové válce. Po válce se vrátil k herectví. Složil zkoušky do Vinohradského divadla, ale nakonec nastoupil do Hašlerova divadélka Lucerna.

V roce 1919 se Jan Morávek stal redaktorem týdeníku Obrana venkova a Kalendáře republiky, postupně působil v nakladatelství Melantrich, redigoval Pražský ilustrovaný zpravodaj. Na stránkách tohoto zpravodaje otiskoval příspěvky význačných spisovatelů a vědců, reprodukce děl známých malířů a fotografů. Rovněž zde uveřejňoval své beletristické práce a reportáže. V ostatním tisku Melantrichu publikoval fejetony, povídky, novely i romány na pokračování.

Od roku 1941 se Jan Morávek věnoval pouze spisovatelské činnosti.


Začátky literární tvorby Jana Morávka jsou spojeny s humoristickým časopisem Kopřivy a nedělní přílohou Národní politiky. Otiskoval v nich epické verše a drobné prózy s hrdiny různých společenských vrstev. Pro tuto etapu jeho tvorby je příznačná lehkovážnost, schematismus i sentimentalita.

Matka - 1918, básnická sbírka
Nový Cyrano a jiné povídky o lásce - 1916, prozaický soubor
Historie psí a kočičí a jen trochu lidská - 1920, prozaický soubor, dva svazky
Boj o nebe - 1922, román

Šprýmovné kousky Frantíka Vovíska a kozla Bobeše - 1923, verše k obrázkům Josefa Lady

Spolu s V. Moserem napsal několik her se zpěvy:
Sražený orel - 1923
Fanynka z údolí - 1929
Král Podskalí - 1929
Rúženka z kantýny - 1929

Morávkova díla z 30. - 50. let tvoří pouze próza, hlavně romány. Vyznačují se přesvědčivou kresbou postav a prostředí, epickou sevřeností a mj. jadrným jazykem a stylem. Často obsahují autobiografické prvky. Autor v nich vyzvedává jistoty rodiny a rodné země.

Většina těchto próz se odehrává v Posázaví na sklonku 19. a počátkem 20. století. Jejich hrdiny jsou prostí lidé např. kameníci, voraři, rolníci, mlynáři aj. Děj několika románů se odehrává v hereckém prostředí.

Špatný voják - 1930 - autobiografický román, ve kterém autor zdařile evokuje boje na srbské frontě včetně bitvy na Drině.

Ohnivá lázeň - 1931, první světová válka hraje důležitou roli i v tomto románu

Trojice románů, které představují vrchol Morávkovy tvorby:
Plavci na Sázavě - 1932, román vypovídá o zašlé slávě sázavských vorařů
Divočina - 1933, o půtkách někdejších myslivců a pytláků
Skalní plemeno - 1934, obraz tvrdého života kameníků a jejich sociálních zápasů

Byl na Sázavě přívoz - 1935, baladický román opět z Posázaví. Vypráví o lásce vojáka k venkovské krásce a dalších tragických osudech tohoto hrdiny.

Dědičný hřích - 1936, řeší otázku demoralizujícího vlivu města na život na vesnici.
Srdce na zámek - 1937, román byl později zdramatizován pod názvem Domov náš - 1947.
Jediná cesta - 1938, tímto románem reaguje autor na ohrožení národní existence.

Během druhé světové války se Morávek snaží vyrovnat s tíživou realitou, dát čtenářům víru ve vítězství dobra.

Ztracený člověk - 1940, román z hereckého prostředí
Opuštěná řeka - 1941, o vymírání sázavských vorařských rodů ve 30. letech

Chléb odříkaný - 1944, román je příběhem pozdního milostného vzplanutí mlynáře k ženě, z níž se nakonec stane vražednice.

Mamánek - 1939, idylický venkovský román
Rybářova žena - 1941, konvenční román o polabských rybářích
Prázdná kolébka - 1944, drama

Díla vzniklá v poválečných letech:
Lidé z trhu - 1946, román o drůbežářích a řeznících ve staré Praze

Dva svazky různorodých povídek a novel:
Blázen z Lorety - 1946
Ráj u vody - 1947

Dvě románové kroniky z minulého století na Jílovsku:
Zpáteční voda - 1947
Veselá ves - 1948

Plavecký mariáš - 1951, prozaický soubor
Lidé od vody - 1955, svazek dvaceti povídek, fejetonů a črt
U nás na Sázavě - 1957, vzpomínková knížka
Děda zdravíčko - 1958, povídka z pražského předměstí

Díla pro děti a mládež:
Historické prózy:
Horymír - 1941
Luba nevolnice - 1941

Na hranici života a smrti - 1945, novela s okupační tematikou

Romány:
Bez masky - 1940
Kytka zelená - 1953
Sil jsem, nežal jsem - 1955

Tři Morávkovy práce byly zfilmovány:
román Skalní plemeno
titulní novela Průlom z knihy Blázen z Lorety
próza Plavecký mariáš

Jan Morávek se trvale zapsal do literatury jako kronikář Posázaví. Jeho nejlepší romány mají dokumentární hodnotu.