Jan Kochanowski byl polský básník, nejvýznamnější představitel polské renesanční literatury.

Jan Kochanowski se narodil v zemanské rodině. Studoval v Krakově, Královci a v Padově v Itálii. Získal hluboké znalosti z antické a humanistické kultury.

Po návratu do Polska byl Jan Kochanowski dvořanem ve službách vysokých státních hodnostářů. Působil i jako královský sekretář. V roce 1570 se usídlil natrvalo na svém statku v Czarnolasu, kde se věnoval rodině, hospodaření a literární činnosti.


Jan Kochanowski byl první, kdo vyzvedl polsky psanou literaturu na světovou úroveň. Za svého pobytu v Itálii psal latinsky elegie, epigramy a frašky. Po návratu do Polska začal psát básně též v polském jazyce. Jeho poezie je rozmanitá, psal přírodní, milostnou, vlasteneckou a náboženskou lyriku.

Písně - 1586, oslavuje život v přírodě, lásku, zamýšlí se nad posláním básníka, náboženskými spory a tolerancí i nad státními reformami.

Psalterz Dawidów - 1579, autor přebásnil Davidovy žalmy. Jeho píseň Čeho chceš od nás, pane, přeložil do češtiny Jan Amos Komenský.

Odmítnutí řeckých vyslanců - 1578, politická hra pro divadlo, v níž autor zpracoval látku Iliady. Reaguje na současné politické poměry. V této nejvýznamnější polské renesanční hře je polská problematika zpracována ve formě antického dramatu.

Treny - 1580 - česky též Žalozpěvy, cyklus elegií nad úmrtím dcerky Uršuly.
Frašky - 1584, psané polsky i latinsky, vytvářejí úsměvný obraz současnosti

Jan Kochanowski je i zakladatelem frašek, malé veršové formy. Jsou blízké epigramu.