zavřít
Jan Balabán

překladatel, prozaik, publicista

Narození:
21. 1. 1961 , Šumperk, Československo
Úmrtí:
23. 4. 2010  ve věku 49 let,  Ostrava, Česká republika  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

13 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan Balabán je prozaik, publicista a překladatel. Jan Balabán se narodil v rodině lékaře. Po maturitě na gymnáziu v Ostravě vystudoval Filozofickou fakultu v Olomouci (obory čeština – angličtina). Od roku 1962 žil Jan Balabán v Ostravě spolu se svým bratrem Danielem, akademickým malířem. Oba bratři byli vychováváni v křesťanské víře. V roce 1984 byl Balabán na dvouměsíční stáži ve Skotsku na Kings College. V roce 1985 nastoupil vojenskou službu, ze které byl ale brzy propuštěn. Poté vykonával různé dělnické profese, nakonec byl technickým překladatelem ve Vítkovických železárnách. Od roku 2007 pravidelně přispíval do časopisu Respekt. Jeho kniha povídek Možná že odcházíme získala v roce 2005 cenu Magnesia Litera v kategorii próza. O rok dříve byla v anketě Lidových novin prohlášena knihou roku, zároveň byla nominována na Státní cenu za literaturu. Zemřel v Ostravě dne 23. dubna ve spánku. Dílo Jana Balabána: Počátky literární tvorby Jana Balabána sahají již do dětství a zvlášť do studentských let, kdy publikoval v samizdatu. Seznámil se s Jáchymem Topolem a díky této spolupráci publikoval poprvé své povídky. Zapojil se do hnutí umělců Kontrast 90, spoluzaložil časopis Landek. V roce 1994 pobýval v Kanadě, kde se seznámil s vydavatelem emigrantského časopisu Satelit Alešem Březinou. Po návratu do Čech publikuje v různých periodikách. Jan Balabán sám přiznává literární vliv ruské, anglické a americké literatury na vlastní tvorbu. Dílo: Středověk – 1995, kniha sedmnácti povídek s výtvarnou spoluprací Pavla Šmída. V nich se snaží zobrazit ztrátu ideálů a život střední generace. Boží lano – 1998, prozaická skladba, která vznikla vlivem minimalismu, který autora zaujal v Kanadě. Sjednocující roli tu má vypravěč, který těžce prožívá vnější události. Prázdniny – 1998, povídková kniha, v níž zachycuje autor okamžiky, kdy přestaly platit nejpřirozenější city a lidské vazby. Černý beran – 2000, novela s hlavním hrdinou Františkem Josefem, mužem středního věku, který začíná pociťovat životní únavu a uvědomuje si pomalou cestu ke smrti. Východisko hledá v minulosti svých předků. Srdce draka - 2001, komiks Kudy šel anděl - 2003, román Možná, že odcházíme - 2004, román, Tato kniha je především o postavách, které jsou vykořeněné a které se ocitají v každodenních, avšak emocionálně vypjatých situacích. Jsou jimi alkoholici, intelektuálové, rodiče a jejich děti, lidé milující a rozcházející se. Kudy šel anděl - 2005, 2. přepracované vydání 7edm - 2005, literární sborník (spolu s Petrem Hruškou, Sabrinou Karasovou, Petrem Motýlem, Radkem Fridrichem, Patrikem Linhartem, Pavlem Šmídem) Jsme tady - 2006 Bezruč?! - 2009, divadelní hra (spolu s Ivanem Motýlem, poprvé uvedeno v roce 2009 v ostravském Divadle Petra Bezruče) Zeptej se táty - 2010, poslední román Jana Balabána, dokončeno krátce před smrtí, edičně upravil přítel a básník Petr Hruška. V tomto románu se Jan Balabán snažil vypořádat se smrtí svého otce - sám se však jeho vydání paradoxně už nedočkal. Kniha byla oceněna Knihou roku 2010. V roce 2000 se Balabán podílel na almanachu: V srdci černého pavouka …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Balabán je prozaik, publicista a překladatel.

Jan Balabán se narodil v rodině lékaře. Po maturitě na gymnáziu v Ostravě vystudoval Filozofickou fakultu v Olomouci (obory čeština – angličtina).

Od roku 1962 žil Jan Balabán v Ostravě spolu se svým bratrem Danielem, akademickým malířem. Oba bratři byli vychováváni v křesťanské víře.

V roce 1984 byl Balabán na dvouměsíční stáži ve Skotsku na Kings College. V roce 1985 nastoupil vojenskou službu, ze které byl ale brzy propuštěn. Poté vykonával různé dělnické profese, nakonec byl technickým překladatelem ve Vítkovických železárnách.

Od roku 2007 pravidelně přispíval do časopisu Respekt. Jeho kniha povídek Možná že odcházíme získala v roce 2005 cenu Magnesia Litera v kategorii próza. O rok dříve byla v anketě Lidových novin prohlášena knihou roku, zároveň byla nominována na Státní cenu za literaturu.

Zemřel v Ostravě dne 23. dubna ve spánku.

Dílo Jana Balabána:

Počátky literární tvorby Jana Balabána sahají již do dětství a zvlášť do studentských let, kdy publikoval v samizdatu. Seznámil se s Jáchymem Topolem a díky této spolupráci publikoval poprvé své povídky.

Zapojil se do hnutí umělců Kontrast 90, spoluzaložil časopis Landek. V roce 1994 pobýval v Kanadě, kde se seznámil s vydavatelem emigrantského časopisu Satelit Alešem Březinou. Po návratu do Čech publikuje v různých periodikách.

Jan Balabán sám přiznává literární vliv ruské, anglické a americké literatury na vlastní tvorbu.

Dílo:
Středověk – 1995, kniha sedmnácti povídek s výtvarnou spoluprací Pavla Šmída. V nich se snaží zobrazit ztrátu ideálů a život střední generace.

Boží lano – 1998, prozaická skladba, která vznikla vlivem minimalismu, který autora zaujal v Kanadě. Sjednocující roli tu má vypravěč, který těžce prožívá vnější události.

Prázdniny – 1998, povídková kniha, v níž zachycuje autor okamžiky, kdy přestaly platit nejpřirozenější city a lidské vazby.

Černý beran – 2000, novela s hlavním hrdinou Františkem Josefem, mužem středního věku, který začíná pociťovat životní únavu a uvědomuje si pomalou cestu ke smrti. Východisko hledá v minulosti svých předků.

Srdce draka - 2001, komiks

Kudy šel anděl - 2003, román

Možná, že odcházíme - 2004, román, Tato kniha je především o postavách, které jsou vykořeněné a které se ocitají v každodenních, avšak emocionálně vypjatých situacích. Jsou jimi alkoholici, intelektuálové, rodiče a jejich děti, lidé milující a rozcházející se.

Kudy šel anděl - 2005, 2. přepracované vydání

7edm - 2005, literární sborník (spolu s Petrem Hruškou, Sabrinou Karasovou, Petrem Motýlem, Radkem Fridrichem, Patrikem Linhartem, Pavlem Šmídem)

Jsme tady - 2006

Bezruč?! - 2009, divadelní hra (spolu s Ivanem Motýlem, poprvé uvedeno v roce 2009 v ostravském Divadle Petra Bezruče)

Zeptej se táty - 2010, poslední román Jana Balabána, dokončeno krátce před smrtí, edičně upravil přítel a básník Petr Hruška. V tomto románu se Jan Balabán snažil vypořádat se smrtí svého otce - sám se však jeho vydání paradoxně už nedočkal. Kniha byla oceněna Knihou roku 2010.

V roce 2000 se Balabán podílel na almanachu:
V srdci černého pavouka

  • Originální názor: Sankce musíme držet, abychom se necítili jako pitomci

    Parlamentnílisty.cz, 28. 7. 2015 Nad tím, zda se mají uvalovat sankce vůči diktátorským režimům, se na webu Svobodné fórum zamýšlí publicista Jan Jandourek v článku, který vyšel pod titulkem „K čemu jsou sankce? Abychom se před diktátory necítili jako pitomci“. Inspirací k napsání textu se Jandourkovi stal článek bezpečnostního analytika Miloše Balabána, který v pondělním Právu napsal, že embarga a sankce se už přežily. … více

  • Vždyť to všechno bylo jinak, než se píše. Projev amerického diplomata o pádu komunismu budí vášně

    Parlamentnílisty.cz, 10. 12. 2014 Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK pořádalo 10. Pražskou bezpečnostní konferenci. Jeho vedoucí PhDr. Miloš Balabán, Ph. D. zaslal ParlamentnímListům.cz přepis z vystoupení bývalého amerického velvyslance v SSSR Jacka Matlocka. Matlockovy teze vzbudily polemiku i na serveru České pozice, kde se názorově střetli Roman Joch a Jan Schneider. … více

  • RECENZE: Po našemu na dně podle spisovatele Jana Balabána

    Novinky, 31. 3. 2014 Ostrava, kde nikdo neřekne „po našem“, má témat na rozdávání. Co se nepovedlo Jařabovi s Páclem v inscenaci Za vodou v Národním divadle moravskoslezském, totiž přiblížit Hlučínsko, zvládl režisér Martin Františák v pražském Švandově divadle v dramatizaci několika próz Jana Balabána Možná že odcházíme, tentokrát v širším kontextu severní Moravy. … více