zavřít
Jakub Hron Metánovský

spisovatel, učitel, vědec, vynálezce a filosof

Narození:
4. 6. 1840 , Metánov
Úmrtí:
29. 4. 1921  ve věku 80 let,  Metánov  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

7 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Profesor Jakub Hron se narodil v jihočeském Metánově jako šestý a nejmladší syn sedláka Jana Hrona. Stalo se tak 4.června 1840. V 16 letech byl poslán ke studiu do gymnasia v Českých Budějovicích. Pro neshody s profesorským sborem byl nucen ukončit studium v Jindřichově Hradci. Maturoval tamtéž ve zralých 25 letech. Jako povolání si, zřejmě podle vzoru svého bratra, vybral kantořinu. Vybral si matematiku a fyziku, kterou vystudoval na universitě nejprve v Praze a pak ve Vídni. V roce 1870 získává aprobaci z matematiky a fyziky. Po krátkém působení na ústavech v Opavě a Jindřichově Hradci se v roce 1871 se usazuje v Hradci Králové. Na tamnějším gymnasiu působí až do svého předčasného penzionování v roce 1897. Údaje zejména o první etapě hradeckého působení KHM, čili Kuby Hrona Metánovského, jak se sám nazýval, můžeme číst v osobním profesorově deníku. Prvních dvanáct let působí KHM jen jako suplent a to i přes opakované žádosti o povýšení. Nepomohlo ani složení státní zkoušky a rozšíření si kvalifikace. Řádným učitelem ho jmenovali až v roce 1883 a o tři roky později profesorem. Rok 1873 byl pro Hrona ve znamení světové výstavy ve Vídní, kterou navštívil. Doslova celoživotním zážitkem se však stal výlet na stejnou výstavu v Paříži v roce 1889. V roce 1881 se v Praze na Zemské jubilejní výstavě inspiruje k vynálezu, který jej snad proslavil nejvíce, nekotitelnému buňátu. Národopisná výstava v roce 1895 se již chlubí sérií buňátů, lazutem a modely ruťátů. Následující léta je zahájena profesorova plodná publikační činnost. Jeho díla se ponejvíce zabývají fyzikou, matematikou a astronomii, nechybějí ani spisy filosofické a básně. Nutno rovněž zmínit Hronovu zálibu ve vytváření českých ekvivalentů pro slova odvozená z cizích jazyků. V roce 1897 žádá ředitel jeho předčasné penzionování, údajně po konfliktu s zemským školním inspektorem. Této výzvě nadřízení vyhoví. Hron se stává výslužníkem. Vypuštěním slonového balónu se Hron v roce 1901 loučí s Hradcem Králové. V říjnu téhož roku se zapsal jako řádný student na lékařskou fakultu. Studoval ji pět let, jeho nadějnou kariéru ukončil prof. Hlava, který KHM nepustil „přes" patologickou anatomii. Tím končí jeho kariéra medika. Zanechává po sobě pitevní dmuchadlo a čepici, dva vynálezy, kterými se snažil zpříjemnit pobyt v pitevnách. Vskutku vizionářským byl jeho návrh narkózy hudbou. Po medicíně studuje Hron sedm semestrů na právech, je řádným členem proslulého spolku Všehrd. V roce 1910 vydává Libomudravnu a definitivně se stěhuje zpět do rodného Metánova. V rodném domku, v rozlehlém a svébytně zařízeném sále, pokračuje v publikační činnosti. I když si naplánoval dožít se sta let, zemřel bohužel už v roce 1921 29.4. na následky nachlazení. 1.května byl pochován v nedalekém Častrově, kam ho alejí, kterou nechal vysázet, doprovodila metánovská kapela. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Profesor Jakub Hron se narodil v jihočeském Metánově jako šestý a nejmladší syn sedláka Jana Hrona. Stalo se tak 4.června 1840.

V 16 letech byl poslán ke studiu do gymnasia v Českých Budějovicích. Pro neshody s profesorským sborem byl nucen ukončit studium v Jindřichově Hradci. Maturoval tamtéž ve zralých 25 letech. Jako povolání si, zřejmě podle vzoru svého bratra, vybral kantořinu. Vybral si matematiku a fyziku, kterou vystudoval na universitě nejprve v Praze a pak ve Vídni. V roce 1870 získává aprobaci z matematiky a fyziky. Po krátkém působení na ústavech v Opavě a Jindřichově Hradci se v roce 1871 se usazuje v Hradci Králové. Na tamnějším gymnasiu působí až do svého předčasného penzionování v roce 1897.

Údaje zejména o první etapě hradeckého působení KHM, čili Kuby Hrona Metánovského, jak se sám nazýval, můžeme číst v osobním profesorově deníku. Prvních dvanáct let působí KHM jen jako suplent a to i přes opakované žádosti o povýšení. Nepomohlo ani složení státní zkoušky a rozšíření si kvalifikace. Řádným učitelem ho jmenovali až v roce 1883 a o tři roky později profesorem.

Rok 1873 byl pro Hrona ve znamení světové výstavy ve Vídní, kterou navštívil. Doslova celoživotním zážitkem se však stal výlet na stejnou výstavu v Paříži v roce 1889. V roce 1881 se v Praze na Zemské jubilejní výstavě inspiruje k vynálezu, který jej snad proslavil nejvíce, nekotitelnému buňátu. Národopisná výstava v roce 1895 se již chlubí sérií buňátů, lazutem a modely ruťátů. Následující léta je zahájena profesorova plodná publikační činnost. Jeho díla se ponejvíce zabývají fyzikou, matematikou a astronomii, nechybějí ani spisy filosofické a básně. Nutno rovněž zmínit Hronovu zálibu ve vytváření českých ekvivalentů pro slova odvozená z cizích jazyků.

V roce 1897 žádá ředitel jeho předčasné penzionování, údajně po konfliktu s zemským školním inspektorem. Této výzvě nadřízení vyhoví. Hron se stává výslužníkem. Vypuštěním slonového balónu se Hron v roce 1901 loučí s Hradcem Králové. V říjnu téhož roku se zapsal jako řádný student na lékařskou fakultu. Studoval ji pět let, jeho nadějnou kariéru ukončil prof. Hlava, který KHM nepustil „přes" patologickou anatomii. Tím končí jeho kariéra medika. Zanechává po sobě pitevní dmuchadlo a čepici, dva vynálezy, kterými se snažil zpříjemnit pobyt v pitevnách. Vskutku vizionářským byl jeho návrh narkózy hudbou. Po medicíně studuje Hron sedm semestrů na právech, je řádným členem proslulého spolku Všehrd. V roce 1910 vydává Libomudravnu a definitivně se stěhuje zpět do rodného Metánova.

V rodném domku, v rozlehlém a svébytně zařízeném sále, pokračuje v publikační činnosti. I když si naplánoval dožít se sta let, zemřel bohužel už v roce 1921 29.4. na následky nachlazení. 1.května byl pochován v nedalekém Častrově, kam ho alejí, kterou nechal vysázet, doprovodila metánovská kapela.