zavřít
František Gel

překladatel, prozaik, novinář. rozhlasový zpravodaj

Narození:
18. 9. 1901 , Albrechtice u Krnova
Úmrtí:
17. 10. 1972  ve věku 71 let,  Praha  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

František Gel byl český novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel literatury faktu a překladatel. František Gel, vlastním jménem František Feigel, se narodil v židovské rodině. Jeho otec byl soudce. František Gel vystudoval gymnázium v Prostějově a po maturitě absolvoval ještě jednoroční abiturientský kurz obchodní akademie. Stal se korespodentem Všeobecné bankovní jednoty v Brně. Od roku 1921 studoval práva na univerzitě v Brně a po vojenské službě i na UK v Praze. Studia však nedokončil. V roce 1924 začal František Gel pracovat jako brněnský dopisovatel pražského čtrnáctideníku Soudní síň, téhož roku se stal rovněž redaktorem Lidových novin ve vedení rubriky Ze soudní síně. V roce 1933 odešel do nakladatelství Melantrich. V listopadu 1939 musel F. Gel ze země uprchnout a nastoupil službu u 1. československé divize ve Francii jako vojenský zpravodaj. Po pádu Francie působil ve stejné funkci v Anglii a po invazi byl frontovým zpravodajem exilových novin a zahraniční ČTK. V roce 1945 se vrátil do vlasti, s rodiči se však již nesetkal. Zahynuli v koncentračním táboře. František Gel se stal redaktorem politického vysílání Čs. rozhlasu, řídil rubriku rozhlasových reportáží Bílá kronika. Po porážce Německa zprostředkoval zpravodajství z Norimberského procesu. Působil i v diplomatických službách, přednášel i žurnalistiku na Filozofické fakultě UK V roce 1962 byl František Gel jmenován docentem, v roce 1963 profesorem v oboru teorie novinářství.V roce 1969 odešel do penze. František Gel začínal a celý život působil jako novinář. Přispíval do různých novin a časopisů, např. Soudní síň, Světozor, Lidové noviny, Kulturní tvorba, Literární noviny ad. V rozhlase používal pseudonym M. Uden, v tisku šifru – gel - . Dílo Františka Gela: František Gel připravoval rozhlasové pořady pro mládež o významných osobnostech, psal literaturu faktu, soudničky a překládal. Beletrie: V beletristické tvorbě se Gel často inspiroval autentickými fakty a využíval reportážních postupů. Jeho práce se řadí k průkopnickým dílům literatury faktu. Jsou určeny převážně mládeži a spojují poznávací složku s napínavým dějem. O lidských povoláních – 1931 Internacionála a Marseillaisa – 1952 Jak jsem létal a padal – 1957, o letci Evženu Čihákovi Přemožitel neviditelných dravců – 1959, život L. Pasteura Syn čarodějnice – Johannes Kepler - 1971 Pane doktore –1975, kniha podává celkový obraz vývoje medicíny od Egypta až po současnost Sborník rozhlasových pásem Františka Gela – 1965 Budeš v novinách – 1976, s Rudolfem Křesťanem. Z překladů: E.M.Remarque – Cesta zpátky – 1931, Na západní frontě klid – 1964 Viktor Bíbl – Orlík, syn Napoleonův – 1933, s A. Schiffovou Arthur Conan Doyle – Pes baskervillský – 1958, Ztracený svět – 1971 Richard Gordon – Doktor v domě – 1969, Doktor na moři – 1971 Mark Twain – Dobrodružství Toma Sawyera – 1955, Dobrodružství Huckleberryho Finna – 1955, Princ a chuďas – 1957, Pozlacený věk – 1962, s M. Maškovou ad. G. Wells – Válka světů a jiné příběhy z neskutečna – 1988 a další. Autor překládal z angličtiny, němčiny a latiny. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

František Gel byl český novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel literatury faktu a překladatel.

František Gel, vlastním jménem František Feigel, se narodil v židovské rodině. Jeho otec byl soudce. František Gel vystudoval gymnázium v Prostějově a po maturitě absolvoval ještě jednoroční abiturientský kurz obchodní akademie. Stal se korespodentem Všeobecné bankovní jednoty v Brně. Od roku 1921 studoval práva na univerzitě v Brně a po vojenské službě i na UK v Praze. Studia však nedokončil.

V roce 1924 začal František Gel pracovat jako brněnský dopisovatel pražského čtrnáctideníku Soudní síň, téhož roku se stal rovněž redaktorem Lidových novin ve vedení rubriky Ze soudní síně. V roce 1933 odešel do nakladatelství Melantrich.

V listopadu 1939 musel F. Gel ze země uprchnout a nastoupil službu u 1. československé divize ve Francii jako vojenský zpravodaj. Po pádu Francie působil ve stejné funkci v Anglii a po invazi byl frontovým zpravodajem exilových novin a zahraniční ČTK.
V roce 1945 se vrátil do vlasti, s rodiči se však již nesetkal. Zahynuli v koncentračním táboře.

František Gel se stal redaktorem politického vysílání Čs. rozhlasu, řídil rubriku rozhlasových reportáží Bílá kronika. Po porážce Německa zprostředkoval zpravodajství z Norimberského procesu. Působil i v diplomatických službách, přednášel i žurnalistiku na Filozofické fakultě UK

V roce 1962 byl František Gel jmenován docentem, v roce 1963 profesorem v oboru teorie novinářství.V roce 1969 odešel do penze.

František Gel začínal a celý život působil jako novinář. Přispíval do různých novin a časopisů, např. Soudní síň, Světozor, Lidové noviny, Kulturní tvorba, Literární noviny ad. V rozhlase používal pseudonym M. Uden, v tisku šifru – gel - .

Dílo Františka Gela:

František Gel připravoval rozhlasové pořady pro mládež o významných osobnostech, psal literaturu faktu, soudničky a překládal.

Beletrie:
V beletristické tvorbě se Gel často inspiroval autentickými fakty a využíval reportážních postupů. Jeho práce se řadí k průkopnickým dílům literatury faktu. Jsou určeny převážně mládeži a spojují poznávací složku s napínavým dějem.

O lidských povoláních – 1931
Internacionála a Marseillaisa – 1952
Jak jsem létal a padal – 1957, o letci Evženu Čihákovi
Přemožitel neviditelných dravců – 1959, život L. Pasteura
Syn čarodějnice – Johannes Kepler - 1971
Pane doktore –1975, kniha podává celkový obraz vývoje medicíny od Egypta až po současnost

Sborník rozhlasových pásem Františka Gela – 1965
Budeš v novinách – 1976, s Rudolfem Křesťanem.

Z překladů:
E.M.Remarque – Cesta zpátky – 1931, Na západní frontě klid – 1964
Viktor Bíbl – Orlík, syn Napoleonův – 1933, s A. Schiffovou
Arthur Conan Doyle – Pes baskervillský – 1958, Ztracený svět – 1971
Richard Gordon – Doktor v domě – 1969, Doktor na moři – 1971
Mark Twain – Dobrodružství Toma Sawyera – 1955, Dobrodružství Huckleberryho Finna – 1955, Princ a chuďas – 1957, Pozlacený věk – 1962, s M. Maškovou ad.
G. Wells – Válka světů a jiné příběhy z neskutečna – 1988 a další.

Autor překládal z angličtiny, němčiny a latiny.