Boris Vian byl francouzský spisovatel, hudebník a herec.

Boris Vian byl původním povoláním inženýr v oboru hutnictví. Toto povolání ho však neuspokojovalo, uplatnil se v jiných oborech. Byl džezovým trumpetistou, hudebním kritikem i skladatelem, autorem skečů a baletních scénářů, věnoval se také malířství.

Boris Vian měl svůj dandyovský životní styl, miloval recese a mystifikace. Stýkal se s filozofy a literáty.
Byl obdivovatelem Alfreda Jarryho (1873 - 1907), na jehož tvorbu navazoval.


Naplivu na vaše hroby - 1946, románový debut. V příběhu míšence, který z pomsty za vraždu svého bratra zabíjí bílé ženy, napodobil americký černý román a vydával jej jako překlad fiktivního amerického spisovatele Vernona Sullivana. Podvrh byl brzy odhalen, měl i soudní dohru, ale u čtenářů získal velký úspěch. Proto se rozhodl Vian k napsání dalších tří černých románů, tentokrát pod pseudonymem Vernon Sullivar.

Romány:
Motolice a plankton - 1946, autor zde využívá svých zkušeností z jinošských večírků a nudného úřednického zaměstnání.

Pěna dní - 1947, román přinesl autorovi velký čtenářský úspěch. Je to milostný příběh Colina a Chloe, kteří si v manželství vytvoří svůj snový svět lásky, oddělený od krutosti vnějšího světa.Chloe však onemocní, radost a štěstí se mění v úzkost a strach, světlo se mění v tmu - smrt.

Hlavní linie další Vianovy je také antirealistická. Fantazijní romány jsou nadsázskou citového prožívání.
Fantazijní halucinační vize zdůrazňují pocity radosti, ale i strachu a úzkosti.

Podzim v Pekingu - 1947
Červená tráva - 1950
Mravenci - 1949, povídky

Srdcerváč - 1953, poslední autorův román mj. o nedorozumění mezi mužským a ženským světem a nezdravé znásilňující mateřské lásce.

Boris Vian psal také divadelní hry, básně a písňové texty. Překládal z angličtiny.