zavřít
Bjornstjerne Bjornson

prozaik

Narození:
8. 12. 1832 , Kvikne, Norsko
Úmrtí:
26. 4. 1910  ve věku 77 let,  Paříž, Francie  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
norská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

3 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Bjornstjerne Bjornson byl norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Bjornstjerne Bjornson se narodil do rodiny evangelického pastora. Jako dítě vyrůstal na venkově v Romsdalu, což výrazně ovlivnilo jeho vztah k přírodě a lidem, se kterými se setkával. Po středoškolském studiu se věnoval novinářství a literatuře. Bjornstjerne Bjornson se stal významnou osobností kulturního a veřejného života v Norsku, usiloval o norské divadlo. Stal se po Ibsenovi ředitelem norského divadla v Bergenu, spoluzakládal norské Národní divadlo v Oslu (tehdejší Kristianie). Usiloval o získání samostatnosti Norska, rozbití švédsko - norské unie. Byl obhájcem malých utiskovaných národů v Evropě, prosazoval se za práva dělníků a žen, angažoval se i v Dreyfusově aféře. Často pobýval v Německu, Itálii a Francii. V roce 1903 získal Bjornstjerne Bjornson Nobelovu cenu za literaturu. Dílo Bjornstjerna Bjornsona: Bjornstjerne Bjornson se věnoval próze, lyrice i dramatům. Povídky ze selského prostředí jsou považovány za významná díla norské literatury s vlivem na literaturu evropskou : Synove ze Slunečného návrší - 1857, první povídka ze selského prostředí je pokládána za první umělecký projev norské literatury.Je to příběh dětského citového vztahu vyúsťujícího v hlubokou životní lásku. Aanun, Ole Stormoen - 1856 Thrond - 1857 Arne - 1859 Veselý hoch - 1860 Rybářské děvče - 1868 V dalších prozaických dílech např. v románech se vyslovoval k aktuálním problémům doby: Magnhild - 1877 Na božích cestách - 1889 Vlajky nad městem a přístavem - 1884 Dramatická tvorba: Bjornson věnoval velkou pozornost divadlu a dramatické tvorbě. Historické hry v duchu romantismu: Ve válečné vřavě - 1857 Král Sverre - 1861 Sigurd Slembe - 1862 Marie Stuartovna Skotská - 1864 Bjornson byl rovněž zakladatelem norského měšťanského dramatu, kde se obracel k současné tematice: Novomanželé - 1865 Bankrot - 1875 Redaktor - 1875 Leonarda - bojuje proti nesnášenlivosti a pomlouvání Rukavička - 1883, vyslovuje svůj názor na rovnoprávnost ženy v manželství Nad naše síly - 1883 a 1895, dvojdílná hra. jejím tématem jsou náboženské zázraky, ve druhé části sociální otázky. Úsměvné hry: Zeměpis a láska - 1885 Když réva znovu kvete - 1909, poslední autorova hra. Bjornson psal také lyriku. Ze sbírky Básně a písně - 1870, se báseň Ano, milujeme tuto zemi stala norskou národní hymnou. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Bjornstjerne Bjornson byl norský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.

Bjornstjerne Bjornson se narodil do rodiny evangelického pastora. Jako dítě vyrůstal na venkově v Romsdalu, což výrazně ovlivnilo jeho vztah k přírodě a lidem, se kterými se setkával. Po středoškolském studiu se věnoval novinářství a literatuře.

Bjornstjerne Bjornson se stal významnou osobností kulturního a veřejného života v Norsku, usiloval o norské divadlo. Stal se po Ibsenovi ředitelem norského divadla v Bergenu, spoluzakládal norské Národní divadlo v Oslu (tehdejší Kristianie). Usiloval o získání samostatnosti Norska, rozbití švédsko - norské unie. Byl obhájcem malých utiskovaných národů v Evropě, prosazoval se za práva dělníků a žen, angažoval se i v Dreyfusově aféře. Často pobýval v Německu, Itálii a Francii.

V roce 1903 získal Bjornstjerne Bjornson Nobelovu cenu za literaturu.

Dílo Bjornstjerna Bjornsona:

Bjornstjerne Bjornson se věnoval próze, lyrice i dramatům.

Povídky ze selského prostředí jsou považovány za významná díla norské literatury s vlivem na literaturu evropskou :

Synove ze Slunečného návrší - 1857, první povídka ze selského prostředí je pokládána za první umělecký projev norské literatury.Je to příběh dětského citového vztahu vyúsťujícího v hlubokou životní lásku.

Aanun, Ole Stormoen - 1856
Thrond - 1857
Arne - 1859
Veselý hoch - 1860
Rybářské děvče - 1868

V dalších prozaických dílech např. v románech se vyslovoval k aktuálním problémům doby:
Magnhild - 1877
Na božích cestách - 1889
Vlajky nad městem a přístavem - 1884

Dramatická tvorba:
Bjornson věnoval velkou pozornost divadlu a dramatické tvorbě.

Historické hry v duchu romantismu:
Ve válečné vřavě - 1857
Král Sverre - 1861
Sigurd Slembe - 1862
Marie Stuartovna Skotská - 1864

Bjornson byl rovněž zakladatelem norského měšťanského dramatu, kde se obracel k současné tematice:
Novomanželé - 1865
Bankrot - 1875
Redaktor - 1875
Leonarda - bojuje proti nesnášenlivosti a pomlouvání
Rukavička - 1883, vyslovuje svůj názor na rovnoprávnost ženy v manželství

Nad naše síly - 1883 a 1895, dvojdílná hra. jejím tématem jsou náboženské zázraky, ve druhé části sociální otázky.

Úsměvné hry:
Zeměpis a láska - 1885
Když réva znovu kvete - 1909, poslední autorova hra.

Bjornson psal také lyriku. Ze sbírky Básně a písně - 1870, se báseň Ano, milujeme tuto zemi stala norskou národní hymnou.