![]() |
básník, prozaik
- Narození:
- 23. 12. 1923 , Lipany nad Torysou, Slovensko
- Úmrtí:
- 25. 11. 1993 ve věku 69 let, Hustopeče u Brna †
- Znamení:
- kozoroh
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Vlastimil Milota je prozaik a básník. Vlastimil Milota pochází ze smíšeného slovensko - českého manželství. Otec byl úředníkem, matka, Slovenka, dělnicí v továrně. Až do roku 1939 žili na Slovensku, potom v Rakovníku. Tam Vlastimil maturoval na obchodní akademii. Poté byl až do roku 1945 nasazen na nucené práce v hitlerovském Německu. Po osvobození sloužil Vlastimil Milota v armádě jako důstojník z povolání. Od roku 1963 pracoval v psychiatrické léčebně v Kroměříži jako vedoucí dokumentačního střediska a knihovny. V roce 1976 se stal spisovatelem z povolání. Dílo Vlastimila Miloty: Do literatury vstoupil Vlastimil Milota v první polovině 60. let, autorsky však dozrál až v 70. letech. Jeho doménou je novela, s realistickým popisem prostředí a člověka hledajícího místo ve společnosti. Zpočátku byl Vlastimil Milota dvojjazyčným autorem. Česky publikoval sbírky veršů: Schůzky s tmou - 1961 Vytloukání klínů - 1968 Ve slovenštině romány s historickou tematikou: Ja musím byť zbojník - 1964, s hlavním hrdinou Jánošíkem Ruská ruleta - 1968, mj. o problematice Maďarské a Slovenské republice rad. Koncem 60. let dává přednost češtině a definitivně se věnuje próze. Neznámý voják - 1969, novela zachycující životní bilanci člověka, který byl neprávem odsouzen a vrací se zpět do života. Poslední etapa - 1970, v této knize se autor vrací do období Slovenského národního povstání. V nemocnici, která byla evakuována před blížícími se německými jednotkami, zůstává spolu s těžce raněným ruským partyzánem lékař, aby bojoval o jeho život. Tato nevelká, tragicky vyúsťující novela náleží žánrově k psychologické próze. Ďáblíci v trojstupu - 1974, novela o partě mladistvých, která přijímá nové členy pod podmínkou "zkoušky ohněm", tj. pobytem v odpopelovací nádražní jámě. Autor dává nahlédnout do světa dospívající mládeže, která se velmi snadno dostává na scestí volbou špatných vzorů a životních norem. Mlčení na medvěda - 1974, novela vybudovaná na prolnutí dvou časových rovin - v současnosti lov na medvěda, v minulosti příběh z války. Hlavními postavami jsou lesník Marek, bývalý partyzán, kterému fašisté pobili rodinu a západoněmecká lovkyně, která si zaplatila za odstřel medvěda. Tiché vzpoury - 1975, novela v níž autor použil své zážitky z totálního nasazení. Hlavní hrdina frézař Jan Burda, je jako řada dalších mladých lidí z porobených zemí Evropy, nasazen na práci v továrně poblíž Mnichova. Země nad hlavou - 1976, novela, ve které se autor vrací k nedávné minulosti, poválečnému období až do roku 1948. Milota zde hlavní postavu, mladého dělníka Františka Kulendíka, představil ve třech rozdílných prostředích. Na vojenském cvičení, v továrně na parfémy a margarín a v uhelných dolech. Znamení ryb - 1978, novela, jejíž děj je umístěn na jižní Moravu. Humoristicky laděný příběh milostného sbližování rozvedené zubařky a Správce rybnikářství. Let okrového čmeláka - 1981, novela obdobného ladění jako předcházející. Vodní panna - 1979, patří do detektivního žánru …zobrazit celý životopis
Životopis
Vlastimil Milota je prozaik a básník.
Vlastimil Milota pochází ze smíšeného slovensko - českého manželství. Otec byl úředníkem, matka, Slovenka, dělnicí v továrně. Až do roku 1939 žili na Slovensku, potom v Rakovníku. Tam Vlastimil maturoval na obchodní akademii. Poté byl až do roku 1945 nasazen na nucené práce v hitlerovském Německu.
Po osvobození sloužil Vlastimil Milota v armádě jako důstojník z povolání. Od roku 1963 pracoval v psychiatrické léčebně v Kroměříži jako vedoucí dokumentačního střediska a knihovny. V roce 1976 se stal spisovatelem z povolání.
Do literatury vstoupil Vlastimil Milota v první polovině 60. let, autorsky však dozrál až v 70. letech. Jeho doménou je novela, s realistickým popisem prostředí a člověka hledajícího místo ve společnosti.
Zpočátku byl Vlastimil Milota dvojjazyčným autorem. Česky publikoval sbírky veršů:
Schůzky s tmou - 1961
Vytloukání klínů - 1968
Ve slovenštině romány s historickou tematikou:
Ja musím byť zbojník - 1964, s hlavním hrdinou Jánošíkem
Ruská ruleta - 1968, mj. o problematice Maďarské a Slovenské republice rad.
Koncem 60. let dává přednost češtině a definitivně se věnuje próze.
Neznámý voják - 1969, novela zachycující životní bilanci člověka, který byl neprávem odsouzen a vrací se zpět do života.
Poslední etapa - 1970, v této knize se autor vrací do období Slovenského národního povstání. V nemocnici, která byla evakuována před blížícími se německými jednotkami, zůstává spolu s těžce raněným ruským partyzánem lékař, aby bojoval o jeho život. Tato nevelká, tragicky vyúsťující novela náleží žánrově k psychologické próze.
Ďáblíci v trojstupu - 1974, novela o partě mladistvých, která přijímá nové členy pod podmínkou "zkoušky ohněm", tj. pobytem v odpopelovací nádražní jámě. Autor dává nahlédnout do světa dospívající mládeže, která se velmi snadno dostává na scestí volbou špatných vzorů a životních norem.
Mlčení na medvěda - 1974, novela vybudovaná na prolnutí dvou časových rovin - v současnosti lov na medvěda, v minulosti příběh z války. Hlavními postavami jsou lesník Marek, bývalý partyzán, kterému fašisté pobili rodinu a západoněmecká lovkyně, která si zaplatila za odstřel medvěda.
Tiché vzpoury - 1975, novela v níž autor použil své zážitky z totálního nasazení. Hlavní hrdina frézař Jan Burda, je jako řada dalších mladých lidí z porobených zemí Evropy, nasazen na práci v továrně poblíž Mnichova.
Země nad hlavou - 1976, novela, ve které se autor vrací k nedávné minulosti, poválečnému období až do roku 1948. Milota zde hlavní postavu, mladého dělníka Františka Kulendíka, představil ve třech rozdílných prostředích. Na vojenském cvičení, v továrně na parfémy a margarín a v uhelných dolech.
Znamení ryb - 1978, novela, jejíž děj je umístěn na jižní Moravu. Humoristicky laděný příběh milostného sbližování rozvedené zubařky a Správce rybnikářství.
Let okrového čmeláka - 1981, novela obdobného ladění jako předcházející.
Vodní panna - 1979, patří do detektivního žánru
-
Gott (†80) v tom není sám! Proč Chramostová (†92) stále nemá hrob?
Blesk, 20. 11. 2019 Nejen Karel Gott (†80), ale také Vlasta Chramostová (†92), která odešla jen pět dní po něm, dosud nemá hrob. Stejně jako její manžel, kameraman Stanislav Milota (†85), od jehož smrti uplynulo už devět měsíců! A jak to tak vypadá, ani ho mít nebudou... … více
-
Chramostová dosud nemá hrob: Vlasta patří na Vyšehrad!
Aha, 20. 11. 2019 Nejen Karel Gott, ale také Vlasta Chramostová (†92), která odešla jen pět dní po něm, dosud nemá hrob. Stejně jako její manžel, kameraman Stanislav Milota (†85), od jehož smrti uplynulo už devět měsíců! A jak to tak vypadá, ani ho mít nebudou... … více
-
Chramostová (†92) dosud nemá místo posledního odpočinku: Vlasta patří na Vyšehrad!
Aha, 20. 11. 2019 Nejen Karel Gott, ale také Vlasta Chramostová (†92), která odešla jen pět dní po něm, dosud nemá hrob. Stejně jako její manžel, kameraman Stanislav Milota (†85), od jehož smrti uplynulo už devět měsíců! A jak to tak vypadá, ani ho mít nebudou... … více
Poslední komentáře – Vlastimil Milota
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)