![]() |
prozaik, dramaturg a scenárista
- Věk:
- 83
- Narození:
- 12. 10. 1939 , Prostějov, Československo
- Znamení:
- váhy | aktuální horoskop
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Vladimír Körner je uznávaný český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista. Rodina Körnerů pocházela ze Sudet. V roce 1939 odtamtud museli odejít do vnitrozemí. Syn Vladimír se narodil „cestou" v Prostějově, už v oblasti protektorátu. Rodina se usadila v Uhřičicích u Kojetína. Otec Vladimíra Körnera patřil během války k představitelům vojenského odboje v Kojetíně. Byl v tajné vojenské organizaci, která připravovala povstání na Moravě v roce 1944. Padl v posledních bojích války 7. května 1945 a „in memoriam" dostal dva válečné kříže. Po válce se rodina vrátila na severní Moravu do Zábřeha. Zde Vladimír Körner zažil odsun Němců. V letech 1954 - 1957 vystudoval Filmovou průmyslovou školu v Čimelicích a ve studiu pak pokračoval v letech 1958 - 1963 na FAMU - obor dramaturgie - u profesora F. A. Dvořáka a M. Kundery. Během studií působil Körner jako dramaturg a později i jako scenárista Filmového studia Barrandov. K jeho prvním pracím patřily scénáře k filmům Deváté jméno a Čas jeřabin (1963). Za své tvůrčí úsilí je Vladimír Körner držitelem řady ocenění z našich i mezinárodních festivalů - Berlín, Karlovy Vary, Sapporo, Monte Carlo, Cannes a další. V roce 2004 obdržel prestižní „Cenu Vladislava Vančury". Dílo Vladimíra Körnera: V literárních dílech Vladimíra Körnera i v jeho scénářích se promítá základní životní pocit vyrůstající ze zážitků z dětství a 2. světové války. Jejich společným rysem je zápas jednotlivce s nejrůznějšími silami, které mu brání uskutečnit vlastní záměry. Osudy těchto osamocených jedinců jsou sledovány od středověku do poloviny 20. století. Próza: Střepiny v trávě - 1964, prvotina, novela o děvčátku, které Němci vzali rodičům odvlečených do koncentračního tábora a daného na výchovu do Německa Slepé rameno - 1965, román o činnosti odbojové skupiny za 2. světové války Adelheid - 1967, novela o odsunu Němců po válce ze severovýchodní Moravy Písečná kosa - 1970, historický román, na pozadí výprav Řádu německých rytířů na pohanský sever Evropy ve 13. století probírá Körner psychologii člověka, který zabíjí ve jménu víry Údolí včel - 1975, baladická historická novela o období 13. století s katastrofickým koncem Zánik samoty Berhof - 1973, román o podještědském pohraničí těsně po 2. světové válce Zrození horského pramene - 1979, baladické osudy vdovy po partyzánovi, která svoji životní nejistotu řeší odchodem do pohraničí Podzimní novely - 1983, soubor tří novel Lékař umírajícího času - 1984, historický román o životě lékaře Jana Jessenia a jeho osudu za třicetileté války Život za podpis - 1989, diptych z prusko-rakouské války Post bellum - 1986, 2 novely z prusko-rakouské války Anděl milosrdenství - 1988, dramatický příběh z 1. světové války Psí kůže - 1992, próza z období 17. století a třicetileté války Smrt svatého Vojtěcha - 1993, historická legenda Oklamaný - 1994, historický román o bitvě u Hradce Králové v roce 1866 Odváté novely - 1995 Filmy - náměty, scénáře: Jako filmový a televizní scenárista pracoval Vladimír Körner velmi často s režiséry Františkem Vláčilem, Karlem Kachyňou a Antonínem Moskalykem, zejména na zfilmování vlastních próz: Většina jeho novel i románů vznikla původně jako filmové povídky. Od poloviny šedesátých let také Vladimír Körner publikoval v časopisech a odborném tisku - Film a doba, Plamen. Körnerovo dílo rozhodně patřilo k tomu málu kvalitnímu, co do roku 1989 vycházelo v oficiální produkci. Deváté jméno - 1963 Místenka bez návratu - 1964 Údolí včel - 1967, režisér František Vláčil Adelheid - 1967, režisér František Vláčil, bylo zfilmováno v roce 1969 Pověst o stříbrné jedli - 1973 Sázka na třináctku - 1977 Silnější než strach - 1978 Cukrová bouda - 1980 Zánik samoty Berhof - 1983 Kukačka v temném lese - 1984 Lékař umírajícího času Krev zmizelého - 2005, režie Milan Cieslar, scenárista Vladimír Körner ve filmu ukázal na čtyřech ročních obdobích a čtyřech různých desetiletích část zamlčovaných úseků našich dějin. Jde o rozsáhlý a výpravný historický film, velkolepý epos lásky a prokletí. Komorní příběh matky a dcery na pozadí událostí zasazených v rozmezí let 1939 až 1961.Jde o K¨rnerův nejvíce autobiografický film, připomínající prožitky v západním koutě pohraničních hor. Příběh začíná po vypuknutí 2. světové války milostným příběhem baltského šlechtice Arna von Lieven a Češky Helgy. Prožívají vášnivou lásku, ale Arno je povolán zpět do válečné hrůzy. Z krátkého vztahu se Helze narodí dcera Dorli. Dítě se pro Helgu stává jediným smyslem života. Musí svou dceru ochránit a pokusit se přežít navzdory všem útrapám složité doby. Scénář byl zároveň zpracován do čtyřdílného televizního filmu pod názvem Stín zmizelého. …zobrazit celý životopis
Životopis
Vladimír Körner je uznávaný český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista.
Rodina Körnerů pocházela ze Sudet. V roce 1939 odtamtud museli odejít do vnitrozemí. Syn Vladimír se narodil „cestou" v Prostějově, už v oblasti protektorátu. Rodina se usadila v Uhřičicích u Kojetína. Otec Vladimíra Körnera patřil během války k představitelům vojenského odboje v Kojetíně. Byl v tajné vojenské organizaci, která připravovala povstání na Moravě v roce 1944. Padl v posledních bojích války 7. května 1945 a „in memoriam" dostal dva válečné kříže.
Po válce se rodina vrátila na severní Moravu do Zábřeha. Zde Vladimír Körner zažil odsun Němců. V letech 1954 - 1957 vystudoval Filmovou průmyslovou školu v Čimelicích a ve studiu pak pokračoval v letech 1958 - 1963 na FAMU - obor dramaturgie - u profesora F. A. Dvořáka a M. Kundery.
Během studií působil Körner jako dramaturg a později i jako scenárista Filmového studia Barrandov. K jeho prvním pracím patřily scénáře k filmům Deváté jméno a Čas jeřabin (1963).
Za své tvůrčí úsilí je Vladimír Körner držitelem řady ocenění z našich i mezinárodních festivalů - Berlín, Karlovy Vary, Sapporo, Monte Carlo, Cannes a další. V roce 2004 obdržel prestižní „Cenu Vladislava Vančury".
V literárních dílech Vladimíra Körnera i v jeho scénářích se promítá základní životní pocit vyrůstající ze zážitků z dětství a 2. světové války. Jejich společným rysem je zápas jednotlivce s nejrůznějšími silami, které mu brání uskutečnit vlastní záměry. Osudy těchto osamocených jedinců jsou sledovány od středověku do poloviny 20. století.
Próza:
Střepiny v trávě - 1964, prvotina, novela o děvčátku, které Němci vzali rodičům odvlečených do koncentračního tábora a daného na výchovu do Německa
Slepé rameno - 1965, román o činnosti odbojové skupiny za 2. světové války
Adelheid - 1967, novela o odsunu Němců po válce ze severovýchodní Moravy
Písečná kosa - 1970, historický román, na pozadí výprav Řádu německých rytířů na pohanský sever Evropy ve 13. století probírá Körner psychologii člověka, který zabíjí ve jménu víry
Údolí včel - 1975, baladická historická novela o období 13. století s katastrofickým koncem
Zánik samoty Berhof - 1973, román o podještědském pohraničí těsně po 2. světové válce
Zrození horského pramene - 1979, baladické osudy vdovy po partyzánovi, která svoji životní nejistotu řeší odchodem do pohraničí
Podzimní novely - 1983, soubor tří novel
Lékař umírajícího času - 1984, historický román o životě lékaře Jana Jessenia a jeho osudu za třicetileté války
Život za podpis - 1989, diptych z prusko-rakouské války
Post bellum - 1986, 2 novely z prusko-rakouské války
Anděl milosrdenství - 1988, dramatický příběh z 1. světové války
Psí kůže - 1992, próza z období 17. století a třicetileté války
Smrt svatého Vojtěcha - 1993, historická legenda
Oklamaný - 1994, historický román o bitvě u Hradce Králové v roce 1866
Odváté novely - 1995
Filmy - náměty, scénáře:
Jako filmový a televizní scenárista pracoval Vladimír Körner velmi často s režiséry Františkem Vláčilem, Karlem Kachyňou a Antonínem Moskalykem, zejména na zfilmování vlastních próz:
Většina jeho novel i románů vznikla původně jako filmové povídky. Od poloviny šedesátých let také Vladimír Körner publikoval v časopisech a odborném tisku - Film a doba, Plamen.
Körnerovo dílo rozhodně patřilo k tomu málu kvalitnímu, co do roku 1989 vycházelo v oficiální produkci.
Deváté jméno - 1963
Místenka bez návratu - 1964
Údolí včel - 1967, režisér František Vláčil
Adelheid - 1967, režisér František Vláčil, bylo zfilmováno v roce 1969
Pověst o stříbrné jedli - 1973
Sázka na třináctku - 1977
Silnější než strach - 1978
Cukrová bouda - 1980
Zánik samoty Berhof - 1983
Kukačka v temném lese - 1984
Lékař umírajícího času
Krev zmizelého - 2005, režie Milan Cieslar, scenárista Vladimír Körner ve filmu ukázal na čtyřech ročních obdobích a čtyřech různých desetiletích část zamlčovaných úseků našich dějin. Jde o rozsáhlý a výpravný historický film, velkolepý epos lásky a prokletí. Komorní příběh matky a dcery na pozadí událostí zasazených v rozmezí let 1939 až 1961.Jde o K¨rnerův nejvíce autobiografický film, připomínající prožitky v západním koutě pohraničních hor. Příběh začíná po vypuknutí 2. světové války milostným příběhem baltského šlechtice Arna von Lieven a Češky Helgy. Prožívají vášnivou lásku, ale Arno je povolán zpět do válečné hrůzy. Z krátkého vztahu se Helze narodí dcera Dorli. Dítě se pro Helgu stává jediným smyslem života. Musí svou dceru ochránit a pokusit se přežít navzdory všem útrapám složité doby. Scénář byl zároveň zpracován do čtyřdílného televizního filmu pod názvem Stín zmizelého.
Zádusní obet (2017)
Krev zmizelého (2005)
Pramen života (2000)
Kuře melancholik (1999)
Anděl milosrdenství (1993)
Kainovo znamení (1989)
Chodník cez Dunaj (1989)
Kukačka v temném lese (1985)
Stín kapradiny (1984)
Svědek umírajícího času (1983)
Zánik samoty Berhof (1982)
Cukrová bouda (1980)
Vladimír Körner v našich článcích
-
Filmový mág František Vláčil
25. 1. 2019 20:16 V tomto domě žil největší básník českého filmu, stojí na pamětní desce v Čínské ulici č. 5 v Praze - Bubenči. Ano, kdo by neznal Markétu Lazarovou nebo Údolí včel? Od úmrtí filmového mága Františka Vláčila uplyne letos dvacet let.… více
-
Když ukáže slabiny, zaútočí, popisuje Igor Bareš spisovatele Vladimíra Körnera
iDnes.cz, 15. 7. 2022 Na první pohled je vážný a nepřístupný. Umí se ale i nadchnout. Třeba pro svou práci, kterou herec Igor Bareš ovládá jako málokdo, pro svou rodinu a pro sbírání čehokoliv. Doma hromadí vojenské medaile a nad televizí má hlavu buvola. V rozhovoru mluví o výchově svých dětí či o vztahu ke spisovateli Vladimíru Körnerovi. … více
-
Krobot slaví jubileum režií v Olomouci. Na inscenaci spolupracoval s psychologem
Bleskově, 25. 11. 2021 Zánik samoty Berhof od Vladimíra Körnera v hlavní roli s Miroslavem Etzlerem má premiéru tento pátek. … více
-
Zánik samoty Berhof. Audiokniha jako artefakt
Novinky, 7. 6. 2021 Bez nadsázky lze prohlásit, že právě vydaná audioknižní podoba románu Vladimíra Körnera Zánik samoty Berhof přichází ke svým posluchačům jako skutečný artefakt. Jinými slovy se jedná o titul připravený se zjevně velkou péčí a po všech stránkách dotažený. … více
Poslední komentáře – Vladimír Körner
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)