Vladimír Körner

prozaik, dramaturg a scenárista

Věk:

83

Narození:

12. 10. 1939 , Prostějov, Československo

Znamení:

váhy   |  aktuální horoskop

Výška:

přidej výšku

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

15 se líbí, 1 se nelíbí

Vladimír Körner je uznávaný český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista. Rodina Körnerů pocházela ze Sudet. V roce 1939 odtamtud museli odejít do vnitrozemí. Syn Vladimír se narodil „cestou" v Prostějově, už v oblasti protektorátu. Rodina se usadila v Uhřičicích u Kojetína. Otec Vladimíra Körnera patřil během války k představitelům vojenského odboje v Kojetíně. Byl v tajné vojenské organizaci, která připravovala povstání na Moravě v roce 1944. Padl v posledních bojích války 7. května 1945 a „in memoriam" dostal dva válečné kříže. Po válce se rodina vrátila na severní Moravu do Zábřeha. Zde Vladimír Körner zažil odsun Němců. V letech 1954 - 1957 vystudoval Filmovou průmyslovou školu v Čimelicích a ve studiu pak pokračoval v letech 1958 - 1963 na FAMU - obor dramaturgie - u profesora F. A. Dvořáka a M. Kundery. Během studií působil Körner jako dramaturg a později i jako scenárista Filmového studia Barrandov. K jeho prvním pracím patřily scénáře k filmům Deváté jméno a Čas jeřabin (1963). Za své tvůrčí úsilí je Vladimír Körner držitelem řady ocenění z našich i mezinárodních festivalů - Berlín, Karlovy Vary, Sapporo, Monte Carlo, Cannes a další. V roce 2004 obdržel prestižní „Cenu Vladislava Vančury". Dílo Vladimíra Körnera: V literárních dílech Vladimíra Körnera i v jeho scénářích se promítá základní životní pocit vyrůstající ze zážitků z dětství a 2. světové války. Jejich společným rysem je zápas jednotlivce s nejrůznějšími silami, které mu brání uskutečnit vlastní záměry. Osudy těchto osamocených jedinců jsou sledovány od středověku do poloviny 20. století. Próza: Střepiny v trávě - 1964, prvotina, novela o děvčátku, které Němci vzali rodičům odvlečených do koncentračního tábora a daného na výchovu do Německa Slepé rameno - 1965, román o činnosti odbojové skupiny za 2. světové války Adelheid - 1967, novela o odsunu Němců po válce ze severovýchodní Moravy Písečná kosa - 1970, historický román, na pozadí výprav Řádu německých rytířů na pohanský sever Evropy ve 13. století probírá Körner psychologii člověka, který zabíjí ve jménu víry Údolí včel - 1975, baladická historická novela o období 13. století s katastrofickým koncem Zánik samoty Berhof - 1973, román o podještědském pohraničí těsně po 2. světové válce Zrození horského pramene - 1979, baladické osudy vdovy po partyzánovi, která svoji životní nejistotu řeší odchodem do pohraničí Podzimní novely - 1983, soubor tří novel Lékař umírajícího času - 1984, historický román o životě lékaře Jana Jessenia a jeho osudu za třicetileté války Život za podpis - 1989, diptych z prusko-rakouské války Post bellum - 1986, 2 novely z prusko-rakouské války Anděl milosrdenství - 1988, dramatický příběh z 1. světové války Psí kůže - 1992, próza z období 17. století a třicetileté války Smrt svatého Vojtěcha - 1993, historická legenda Oklamaný - 1994, historický román o bitvě u Hradce Králové v roce 1866 Odváté novely - 1995 Filmy - náměty, scénáře: Jako filmový a televizní scenárista pracoval Vladimír Körner velmi často s režiséry Františkem Vláčilem, Karlem Kachyňou a Antonínem Moskalykem, zejména na zfilmování vlastních próz: Většina jeho novel i románů vznikla původně jako filmové povídky. Od poloviny šedesátých let také Vladimír Körner publikoval v časopisech a odborném tisku - Film a doba, Plamen. Körnerovo dílo rozhodně patřilo k tomu málu kvalitnímu, co do roku 1989 vycházelo v oficiální produkci. Deváté jméno - 1963 Místenka bez návratu - 1964 Údolí včel - 1967, režisér František Vláčil Adelheid - 1967, režisér František Vláčil, bylo zfilmováno v roce 1969 Pověst o stříbrné jedli - 1973 Sázka na třináctku - 1977 Silnější než strach - 1978 Cukrová bouda - 1980 Zánik samoty Berhof - 1983 Kukačka v temném lese - 1984 Lékař umírajícího času Krev zmizelého - 2005, režie Milan Cieslar, scenárista Vladimír Körner ve filmu ukázal na čtyřech ročních obdobích a čtyřech různých desetiletích část zamlčovaných úseků našich dějin. Jde o rozsáhlý a výpravný historický film, velkolepý epos lásky a prokletí. Komorní příběh matky a dcery na pozadí událostí zasazených v rozmezí let 1939 až 1961.Jde o K¨rnerův nejvíce autobiografický film, připomínající prožitky v západním koutě pohraničních hor. Příběh začíná po vypuknutí 2. světové války milostným příběhem baltského šlechtice Arna von Lieven a Češky Helgy. Prožívají vášnivou lásku, ale Arno je povolán zpět do válečné hrůzy. Z krátkého vztahu se Helze narodí dcera Dorli. Dítě se pro Helgu stává jediným smyslem života. Musí svou dceru ochránit a pokusit se přežít navzdory všem útrapám složité doby. Scénář byl zároveň zpracován do čtyřdílného televizního filmu pod názvem Stín zmizelého. …zobrazit celý životopis