zavřít
Umberto Eco

prozaik, estetik, sémiolog a literární vědec

Narození:
5. 1. 1932 , Alessandria, Italie
Úmrtí:
19. 2. 2016  ve věku 84 let,  Miláno, Itálie  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

24 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Umberto Eco byl italský sémiolog, estetik, filosof a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny 60. let 20. století. Od roku 1971 profesor na katedře sémiotiky na univerzitě v Bologni. Prezident Univerzity San Marino, kde založil International Center for Semiotic and Cognitive Studies. Po maturitě začal studovat práva v Turíně, studia práv ale brzy zanechal a začal studovat středověkou filozofii a literaturu. Doktorát v této oblasti získal roku 1954 na základě disertační práce o estetice Tomáše Akvinského. Po ukončení studia se stal nakladatelským redaktorem. Od roku 1956 se podílel na organizování avantgardy, a tím i na vzniku volného uskupení avantgardních umělců, toto uskupení tvořilo základ pozdější skupiny 63. V roce 1959 začal psát pro Verri, kde vedl část věnovanou avantgardě a v tu dobu se rozvíjejícím lingvistickým experimentům. V roce 1962 se oženil s profesorkou umění, Renatou Ramge. Roku 1964 se stal lektorem na universitě v Miláně, ale již o rok později začal působit ve Florencii jako profesor vizuální komunikace. Byl také lektorem naučných knih v nakladatelství Bompiani v Miláně, lektorem estetiky, lektorem na fakultě architektury a profesorem sémiotiky na milánské Polytechnice. Roku 1971 se stal profesorem sémiotiky v Bologni. Poté dále učil na své mateřské univerzitě v Bologni, byl prezidentem Univerzity San Marino a přednášel často na univerzitách v Miláně, Paříži a New Yorku. Žil převážně u San Marina, kde obýval budovy zrušeného opatství. Dílo Umberta Eca 1) Sémiologie a lingvistika - Teorie sémiotiky (Theory of Semiotics, 1976) – po neúspěšných pokusech přeložit a revidovat své předchozí práce o sémiotice do angličtiny se Eco rozhodl (za pomoci svého redaktora Davida Osmond-Smitha) práci přepsat přímo pro anglické vydání (do italštiny byla kniha přeložena až zpětně), vytvořil tak jedno ze základních děl pojednávajících o sémiotice- Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře (La ricerca della lingua perfetta nella cultura europea, 1993) – kniha o problematice mezinárodního jazyka, mimo jiné se zabývá i úlohou latiny, kabaly, pokusy Komenského o vytvoření umělého jazyka Panglottia, jazyky volapük, esperanto a souvisejícími tematy- O zrcadlech a jiné eseje : znak, reprezentace, iluze, obraz (Sugli specchi e altri saggi, 1995) – soubor 24 prací o tématech, jež naznačuje podtitul: znaku, reprezentaci, iluzi, obrazu- Mysl a smysl : Sémiotický pohled na svět (2000) – výbor Ecových textů, který uspořádal Jiří Fiala2) Literární věda a kultura - Otevřené dílo (Opera aperta, 1962) – esej popisující problematiku otevřeného díla- Skeptikové a těšitelé (Apocalittici e integrati, 1964) – eseje o „masové kultuře“- Poznámky ke Jménu růže (Postille al nome della rosa, 1983) – poznámky nabízející pohled do zákulisí vzniku knihy Jméno růže, česky vyšlo pouze časopisecky- Meze interpretace (I limiti dell'interpretazione, 1990) – práce jednak shrnující a hodnotící interpretační přístupy od Aristotela až po Derridu, jednak představuje Ecovy názory na „otevřenost díla“, „modelového čtenáře“ či interpretační meze- Šest procházek literárními lesy (Six Walks in the Fictional Woods, 1994) – přednášky pronesené na Harvardově univerzitě v roce 1993- Poznámky na krabičkách od sirek (La bustina di Minerva, 2000) – výbor Ecových sloupků, které pod stejným názvem vycházely v průběhu deseti let v magazínu Espresso- O literatuře (Sulla letteratura, 2003) – soubor esejů, který lze považovat za pokračování Šesti procházek literárními lesy- Bludiště seznamů (La Vertigine della Lista, 2009) – „ilustrovaný esej“ popisující posedlost západní civilice všemožnými druhy seznamů a výčtů 3) Estetika- Umění a krása ve středověké estetice (Arte e bellezza nell' estetica medievale též jako Sviluppo dell'estetica medievale, 1959) – přehledný soubor zabývající se středověkými představami intelektuálů o kráse, umění a estetice; shrnuje dějiny estetiky latinského středověku od 6. do 15. století- Dějiny krásy (Storia della Bellezza, 2004) – „ilustrovaný esej“ popisující a četným obrazovým materiálem dokumentující proměny představ o kráse od dob starého Řecka až dodnes- Dějiny ošklivosti (Storia della Bruttezza, 2007) – „ilustrovaný esej“ navazující na Dějiny krásy; zabývá se podmanivostí ošklivost a tím, co je vlastně opakem krásy 4) PříručkyJak napsat diplomovou práci (Come si fa una tesi di laurea, 1977) – vyčerpávající popis problematiky spojené s psaním bakalářských, diplomových či disertačních prací; příručka pro studenty …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Umberto Eco byl italský sémiolog, estetik, filosof a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny 60. let 20. století. Od roku 1971 profesor na katedře sémiotiky na univerzitě v Bologni. Prezident Univerzity San Marino, kde založil International Center for Semiotic and Cognitive Studies.
Po maturitě začal studovat práva v Turíně, studia práv ale brzy zanechal a začal studovat středověkou filozofii a literaturu. Doktorát v této oblasti získal roku 1954 na základě disertační práce o estetice Tomáše Akvinského.

Po ukončení studia se stal nakladatelským redaktorem. Od roku 1956 se podílel na organizování avantgardy, a tím i na vzniku volného uskupení avantgardních umělců, toto uskupení tvořilo základ pozdější skupiny 63. V roce 1959 začal psát pro Verri, kde vedl část věnovanou avantgardě a v tu dobu se rozvíjejícím lingvistickým experimentům. V roce 1962 se oženil s profesorkou umění, Renatou Ramge.

Roku 1964 se stal lektorem na universitě v Miláně, ale již o rok později začal působit ve Florencii jako profesor vizuální komunikace. Byl také lektorem naučných knih v nakladatelství Bompiani v Miláně, lektorem estetiky, lektorem na fakultě architektury a profesorem sémiotiky na milánské Polytechnice. Roku 1971 se stal profesorem sémiotiky v Bologni. Poté dále učil na své mateřské univerzitě v Bologni, byl prezidentem Univerzity San Marino a přednášel často na univerzitách v Miláně, Paříži a New Yorku. Žil převážně u San Marina, kde obýval budovy zrušeného opatství.

Dílo Umberta Eca

1) Sémiologie a lingvistika

- Teorie sémiotiky (Theory of Semiotics, 1976) – po neúspěšných pokusech přeložit a revidovat své předchozí práce o sémiotice do angličtiny se Eco rozhodl (za pomoci svého redaktora Davida Osmond-Smitha) práci přepsat přímo pro anglické vydání (do italštiny byla kniha přeložena až zpětně), vytvořil tak jedno ze základních děl pojednávajících o sémiotice
- Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře (La ricerca della lingua perfetta nella cultura europea, 1993) – kniha o problematice mezinárodního jazyka, mimo jiné se zabývá i úlohou latiny, kabaly, pokusy Komenského o vytvoření umělého jazyka Panglottia, jazyky volapük, esperanto a souvisejícími tematy
- O zrcadlech a jiné eseje : znak, reprezentace, iluze, obraz (Sugli specchi e altri saggi, 1995) – soubor 24 prací o tématech, jež naznačuje podtitul: znaku, reprezentaci, iluzi, obrazu
- Mysl a smysl : Sémiotický pohled na svět (2000) – výbor Ecových textů, který uspořádal Jiří Fiala

2) Literární věda a kultura

- Otevřené dílo (Opera aperta, 1962) – esej popisující problematiku otevřeného díla
- Skeptikové a těšitelé (Apocalittici e integrati, 1964) – eseje o „masové kultuře“
- Poznámky ke Jménu růže (Postille al nome della rosa, 1983) – poznámky nabízející pohled do zákulisí vzniku knihy Jméno růže, česky vyšlo pouze časopisecky
- Meze interpretace (I limiti dell'interpretazione, 1990) – práce jednak shrnující a hodnotící interpretační přístupy od Aristotela až po Derridu, jednak představuje Ecovy názory na „otevřenost díla“, „modelového čtenáře“ či interpretační meze
- Šest procházek literárními lesy (Six Walks in the Fictional Woods, 1994) – přednášky pronesené na Harvardově univerzitě v roce 1993
- Poznámky na krabičkách od sirek (La bustina di Minerva, 2000) – výbor Ecových sloupků, které pod stejným názvem vycházely v průběhu deseti let v magazínu Espresso
- O literatuře (Sulla letteratura, 2003) – soubor esejů, který lze považovat za pokračování Šesti procházek literárními lesy
- Bludiště seznamů (La Vertigine della Lista, 2009) – „ilustrovaný esej“ popisující posedlost západní civilice všemožnými druhy seznamů a výčtů

3) Estetika

- Umění a krása ve středověké estetice (Arte e bellezza nell' estetica medievale též jako Sviluppo dell'estetica medievale, 1959) – přehledný soubor zabývající se středověkými představami intelektuálů o kráse, umění a estetice; shrnuje dějiny estetiky latinského středověku od 6. do 15. století
- Dějiny krásy (Storia della Bellezza, 2004) – „ilustrovaný esej“ popisující a četným obrazovým materiálem dokumentující proměny představ o kráse od dob starého Řecka až dodnes
- Dějiny ošklivosti (Storia della Bruttezza, 2007) – „ilustrovaný esej“ navazující na Dějiny krásy; zabývá se podmanivostí ošklivost a tím, co je vlastně opakem krásy

4) Příručky
Jak napsat diplomovou práci (Come si fa una tesi di laurea, 1977) – vyčerpávající popis problematiky spojené s psaním bakalářských, diplomových či disertačních prací; příručka pro studenty

Umberto Eco v našich článcích

  • Zlomený meč zbrocený svatou krví

    Zlomený meč zbrocený svatou krví

    27. 4. 2014 17:15 U příležitost aktuálního vydání druhé části pátého dílu legendární adventurní série Broken Sword jsme sáhli do archivu magazínu LEVEL a z jeho 237. čísla jsme vytáhli velké téma Petra Ticháčka, které pojednává o kopiích a originálech příběhů o Svatém Grálu. Pokud si tedy chcete o víkendu dopřát pořádně rozmáchlý výlet do historie, jste na správné adrese. A jestli vám to nebude stačit, můžete si koupit aktuální LEVEL 241, ve kterém najdete řadu dalších obdobných témat.… více

Mohli by vás také zajímat…