Sully Prudhomme

básník

Narození:

16. 3. 1839 , Paříž, Francie

Úmrtí:

7. 9. 1907  ve věku 68 let,  Châtenay-Malabry, Francie  †

Znamení:

ryby  

Výška:

přidej výšku

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

Sully Prudhomme, vlastním jménem René-François-Armand Prudhomme, byl francouzský básník, představitel francouzské parnasistní školy. Sully Prudhomme pocházel z rodiny kupce. Otec zemřel, když Sully Prudhomme měl dva roky, proto vyrůstal u strýce, kam se matka přestěhovala. Otec měl přezdívku Sully, kterou později básník používal spolu se svým jménem jako pseudonym. Sully Prudhomme se ve škole zajímal o klasickou literaturu a matematiku. Chtěl se stát inženýrem. V tom mu zabránila oční choroba. Po středoškolských studiích krátce pracoval v kanceláři průmyslové firmy Schneider-Creuzot. Pak vystudoval právnickou fakultu a pracoval v advokátní kanceláři. Inspirován nešťastnou láskou studoval Sully Prudhomme filozofii a psal básně. V tom ho podporoval známý parnasista Leconte de Lisle. Sully Prudhomme musel narukovat za francouzsko-pruské války, kterou Francie nakonec tragicky prohrála. Rok 1870 byl pro Prudhomma nešťastným. Zemřela mu matka, byl postižen mrtvicí a ochrnula mu dolní část těla. S těmito následky nemoci se pak potýkal do konce života. V roce 1881 se Sully Prudhomme stal členem Akademie. V roce 1901 získal Sully Prudhomme Nobelovu cenu za literaturu jako zvláštní uznání básnické kompozice, která dosvědčuje vysoký idealismus, uměleckou dokonalost a vzácnou kombinaci vlastností srdce a rozumu. Odměnu za Nobelovu cenu věnoval Sully Prudhomme francouzské spisovatelské organizaci, která pak měla financovat vydání básnických prvotin. V posledních letech života byl Sully Prudhomme postižen paralýzou. Dílo Sully Prudhomma: Sully Prudhomme byl v dějinách francouzské literatury považován za nejvýznamnějšího básníka své doby. Na jeho dílo měl vliv i antický básník a filozof Luckretius. Sully Prudhomme se snažil vyjádřit jeho filozofické názory pomocí filozofie. Stances et poémes - 1865, Znělky a báseň, první básnická sbírka získala vysoké ocenění. Básník ve svých tesklivých básních vyjadřoval své vnitřní pocity. Nejznámnější básní je Le vase brisé (Puklá váza). Les écurias d´augias - 1866, Maštale se žlaby Croquis italiens - 1868, Italské skici Les solitudes - 1869, Samoty De rerum natura - 1869, překlad prvního dílu Lucretiova díla Impressions de la guerre - 1870, Dojmy z války Les Destins - 1872, Osudy La Révolte des fleurs - 1872, Vzpoura květů La France - 1874, Francie Les Vaines tendresse - 1875, Marná laskání, sbírka byla přeložena i do češtiny Rozsáhlé vědecko-filozofické epické skladby: La Justice - 1878, Spravedlnost Le Bonheur - 1888, Štěstí, čtyřtisícveršový epos o faustovském hledání lásky a poznání Eseje a monografie o Pascalovi: Vraie Religion selon Pascal - 1905, Pascalovo skutečné náboženství La psychologie de libre arbitre - 1906, Psychologie svobodného rozhodování, autor zde dokazoval, že koncept svobodné vůle je objektivní přírodní daností Les Épaves - 1908, Trosky, posmrtně vydaná sbírka obsahující básně rozličného zaměření …zobrazit celý životopis