Slavko Janevski

scénárista, režisér, básník, prozaik, malíř

Narození:

11. 1. 1920 , Skopje, Makedonie

Úmrtí:

20. 1. 2000  ve věku 80 let,  Skopje, Makedonie  †

Znamení:

kozoroh  

Výška:

přidej výšku

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

Slavko Janevski byl makedonský básník a prozaik, autor děl pro děti a mládež, malíř, scenárista a režisér, akademik. Patří k zakladatelům moderní makedonské literatury. Slavko Janevski vystudoval střední technickou školu a po roce 1945 založil a redigoval literární noviny pro děti Pioner a Titovče. Řadu let byl redaktorem časopisů Nov den a Sovremenost a listu Chorizont a šéfredaktorem vydavatelství Makedonska kniga. Rovněž byl spoluzakladatelem prvního humoristického listu Osten. Dílo Slavko Janevskiho: Slavko Janevski je jedním z nejplodnějších makedonských tvůrců. Svým rozsáhlým dílem výrazně ovlivnil nejen makedonský, ale i celojugoslávský poválečný literární vývoj. Poezie: Pro Janevskeho poezii je příznačné sepětí s lidovou slovesnou tvorbou a její melodikou. Je tvůrcem makedonského volného verše. Krvava niza – 1945 (Krvavý náhrdelník), autorova prvotina Pruga na mladosta – 1946 (Trať mládeže). Entuziasmus na poválečné stavbě, které se zúčastnili také mladí z Československa. Egejska barutna bajka – 1946 (Egejská pohádka střelného prachu). Sbírka básní věnovaná tragickým událostem za občanské války v Řecku. Další básnické sbírky: Pesni – 1950 (Básně) Lirika – 1952 Leb i kamen – 1957 (Chléb a kámen) Nejúspěšnější je autorova sociální lyrika, jejímž nejčastějším námětem jsou osudy lidí v národněosvobozeneckém boji. Skladby tohoto druhu patří k nejlepším baladám v makedonské poezii. Evangelie po Itar Pejo – 1966 (Evangelium podle Chytrého Petra). Je to groteskní letopis klíčových historických událostí, jež autor sleduje prostřednictvím obrazu populárního lidového taškáře Chytrého Petra. Sbírka vyvolala protikladné hodnocení kritiky. Kaniavelija – 1968 Astropeus – 1980 (Hvězdný člověk, č. ve výboru Tanečnice na dlani). Próza: Ulica – 1950, autobiografická novela, která přinesla nepřímo kritiku jugoslávské společnosti 30. Let. Selo zad sedumte jaseni – 1952 (Vesnice za sedmi jasany). Tento román byl prvním prozaickým dílem o socialistické rekonstrukci jugoslávské vesnice. V některých románech se autor pokusil o svérázné zobrazení revoluce, o její zpodobnění moderními prostředky. Dve Marii – 1956 Mesečar – 1959 (Lunatik). I bol i bes – 1964 (I bolest, i vztek), román o životě šesti partyzánů Tvrdoglavi – 1969, 1983. Román o organizovaném odporu několika vesničanů proti asimilačním tlakům i zbabělosti a zradě vlastního rodu ve vsi Kukulino v roce 1835. S místem děje tohoto románu je spojena trilogie: Legionite na sveti Adonis (Legie sv. Adonise) Kučeško raspetie (Psí ukřižování) Čekajki čuma (V očekávání moru) V roce 1984 vyšla tato trilogie pod názvem Mirakuli na grozomorata (Mirákly děsu) Na tetralogii ji autor doplnil románem Devět Kerubinovi vekovi – 1987 (Devět Kerubinových století) Čudotvorci – 1988 (Divotvorci), román představující jakousi makedonskou apokryfní bibli. Rulet so sedum brojki – 1989 (Ruleta se sedmi čísly), děj románu se odehrává v roce 2096. Postavy jsou přízraky, čas a prostor jsou pomíchány. Básnická a prozaická tvorba pro děti a mládež: V prvních knihách vystupuje do popředí výchovný moment, nechybí ale humor a slovní hříčky: Pioneri, pionerki, bubački i šumski dzverki – 1946 (Pionýři, pionýrky, broučci a lesní zvířata) Raspeani bukvi – 1946 (rozespívaná písmenka) Milion džinovi – 1948 (Milion džinů) Nejplodnější a esteticky nejvýznamnější období v autorově životě představují knihy: Šekerna prikazna – 1952 (Cukrová pohádka). Moderní vyprávění o makedonském Pinocchiovi, který se jmenuje Cukerko. Senkata na Karamba – Baramba – 1959 (Stín Karamby Baramby) Marsovci i mluvci – 1959 (Marťané a myši). V pohádkách se autor vrátil k realitě v dětském světě. Crni i Žolti – 1967 (Černí a žlutí), sbírka básní. Malí a velcí kamarádi z Afriky a Asie, exotický svět podivných lidí a zvířat. Najgolemiot kontinent – 1969 (Největší kontinent), sbírka básní Gorčlivi legendi – 1962 (Hořké legendy), cestopis Slavko Janevski je rovněž autorem několika filmových scénářů. Z jeho tvorby vyšlo několik makedonských, slovinských, srbských a chorvatských výborů. …zobrazit celý životopis