zavřít
Pavel Kohout

dramatik, básník a spisovatel

Věk:
90
Narození:
20. 7. 1928 , Praha
Znamení:
rak   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

53 se líbí, 34 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Pavel Kohout je prozaik, básník a dramatik. Vyrůstal v rodině hospodářského úředníka v Praze. Zde také maturoval na reálném gymnáziu. Studoval srovnávací literatury, estetiku a divadelní vědu na FF UK. Již jako středoškolák byl politicky aktivní, byl členem ČSM a Dismanova dětského rozhlasového souboru. Po studiích pracoval v Československém rozhlase. V letech 1949 – 50 pobýval jako druhý kulturní přidělenec čs. velvyslanectví v Moskvě. V letech 1951 – 52 byl Pavel Kohout šéfredaktorem Dikobrazu. Během základní vojenské služby, kterou absolvoval v Armádním uměleckém souboru (AUS), byl vedoucím kulturní rubriky časopisu Československý voják. Poté se stal spisovatelem z povolání. Pro svůj veřejný nesouhlas s dosavadní kulturně-politickou orientaci Československého svazu spisovatelů byl Pavel Kohout podroben disciplinárnímu řízení a jako jeden z představitelů „pražského jara“ byl v roce 1969 vyloučen ze Svazu spisovatelů i KSČ. Na sklonku roku 1976 stál Pavel Kohout u zrodu Charty 77. V roce 1979 mu byl s manželkou znemožněn návrat do Československa z jeho pracovního pobytu v Rakousku. Pavel Kohout i jeho manželka byli rovněž zbaveni státního občanství. Dcera Pavla Kohouta, Tereza Boučková, se také věnuje literatuře. Dílo Pavla Kohouta: Svoji literární tvorbu zahájil Pavel Kohout hlavně pohádkami pro děti a básněmi: Verše a písně – 1952 Čas lásky a boje – 1954 aj. Próza: Z deníku kontrarevolucionáře – 1969 (Lucern), kniha vznikla na základě prožitků v období „pražského jara“. Kde je zakopán pes – 1987 (Kolín nad Rýnem), memoáromán zachycující události kolem Charty 77 Maryně – 1978 (samizdat), román je černou satirou o mechanismech totalitní moci Nápady svaté Kláry – 1982 (Toronto), román Hodina tance a lásky – 1989 (Kolín nad Rýnem), v románu se autor zabývá otázkou mravní odpovědnosti Němců pojímajících ideologii nacismu Konec velkých prázdnin – 1996, román o problematice české emigrace, byl také zfilmován Sněžím – 1993, román o polistopadové situaci v zemi Hvězdná hodina vrahů – 1995, románový thriller z doby pražského povstání v roce 1945 Ten žena, ta muž – 1999, humoristický román Dramatická tvorba: Dobrá píseň – 1952, dramatická prvotina Zářijové noci – 1953 Taková láska – 1957 August, August, august – 1967, tragikomická hra z cirkusového prostředí Život v tichém domě – 1974, soubor tří aktovek Atest, Marast, Safari – tři „vaňkovské“ aktovky, jejichž hrdinou je Vaněk, jakýsi literární dvojník Václava Havla Marie zápasí s anděly – 1981, hra je věnována herečce Vlastě Chramostové Eace Constantia – 1990, tragédie tří osobností – Jan Hus, Jeroným Pražský, rektor Sorbony, usilujících o nápravu církve Na scénách v řadě zemí byly uvedeny i adaptace klasických literárních děl. Jejich uvedení u nás bylo utajené: Válka s mloky – 1960, podle Karla Čapka Cesta kolem světa za 80 dní – 1961, podle J. Verna Josef Švejk – 1960, podle Jaroslava Haška Play Macbeth – 1978, podle W. Shakespeara Ubohý vrah – 1973, podle L. N. Andrejeva Král Kolas Kolikátý aneb Bůh ve Francii – 1978, podle R. Rollanda Hráč a jeho štěstí – 1983, podle F. M. Dostojevského …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Pavel Kohout je prozaik, básník a dramatik. Vyrůstal v rodině hospodářského úředníka v Praze. Zde také maturoval na reálném gymnáziu. Studoval srovnávací literatury, estetiku a divadelní vědu na FF UK.

Již jako středoškolák byl politicky aktivní, byl členem ČSM a Dismanova dětského rozhlasového souboru. Po studiích pracoval v Československém rozhlase. V letech 1949 – 50 pobýval jako druhý kulturní přidělenec čs. velvyslanectví v Moskvě.

V letech 1951 – 52 byl Pavel Kohout šéfredaktorem Dikobrazu. Během základní vojenské služby, kterou absolvoval v Armádním uměleckém souboru (AUS), byl vedoucím kulturní rubriky časopisu Československý voják. Poté se stal spisovatelem z povolání.

Pro svůj veřejný nesouhlas s dosavadní kulturně-politickou orientaci Československého svazu spisovatelů byl Pavel Kohout podroben disciplinárnímu řízení a jako jeden z představitelů „pražského jara“ byl v roce 1969 vyloučen ze Svazu spisovatelů i KSČ.

Na sklonku roku 1976 stál Pavel Kohout u zrodu Charty 77. V roce 1979 mu byl s manželkou znemožněn návrat do Československa z jeho pracovního pobytu v Rakousku. Pavel Kohout i jeho manželka byli rovněž zbaveni státního občanství.

Dcera Pavla Kohouta, Tereza Boučková, se také věnuje literatuře.

Dílo Pavla Kohouta:

Svoji literární tvorbu zahájil Pavel Kohout hlavně pohádkami pro děti a básněmi:
Verše a písně – 1952
Čas lásky a boje – 1954 aj.

Próza:
Z deníku kontrarevolucionáře – 1969 (Lucern), kniha vznikla na základě prožitků v období „pražského jara“.

Kde je zakopán pes – 1987 (Kolín nad Rýnem), memoáromán zachycující události kolem Charty 77

Maryně – 1978 (samizdat), román je černou satirou o mechanismech totalitní moci
Nápady svaté Kláry – 1982 (Toronto), román

Hodina tance a lásky – 1989 (Kolín nad Rýnem), v románu se autor zabývá otázkou mravní odpovědnosti Němců pojímajících ideologii nacismu

Konec velkých prázdnin – 1996, román o problematice české emigrace, byl také zfilmován

Sněžím – 1993, román o polistopadové situaci v zemi

Hvězdná hodina vrahů – 1995, románový thriller z doby pražského povstání v roce 1945

Ten žena, ta muž – 1999, humoristický román

Dramatická tvorba:
Dobrá píseň – 1952, dramatická prvotina
Zářijové noci – 1953
Taková láska – 1957
August, August, august – 1967, tragikomická hra z cirkusového prostředí
Život v tichém domě – 1974, soubor tří aktovek

Atest, Marast, Safari – tři „vaňkovské“ aktovky, jejichž hrdinou je Vaněk, jakýsi literární dvojník Václava Havla

Marie zápasí s anděly – 1981, hra je věnována herečce Vlastě Chramostové

Eace Constantia – 1990, tragédie tří osobností – Jan Hus, Jeroným Pražský, rektor Sorbony, usilujících o nápravu církve

Na scénách v řadě zemí byly uvedeny i adaptace klasických literárních děl. Jejich uvedení u nás bylo utajené:
Válka s mloky – 1960, podle Karla Čapka
Cesta kolem světa za 80 dní – 1961, podle J. Verna
Josef Švejk – 1960, podle Jaroslava Haška
Play Macbeth – 1978, podle W. Shakespeara
Ubohý vrah – 1973, podle L. N. Andrejeva
Král Kolas Kolikátý aneb Bůh ve Francii – 1978, podle R. Rollanda
Hráč a jeho štěstí – 1983, podle F. M. Dostojevského

Pavel Kohout v našich článcích

  • Na Vinohradech naposledy vystoupil Martin Stropnický jako Cyrano

    Na Vinohradech naposledy vystoupil Martin Stropnický jako Cyrano

    12. 1. 2014 10:30 Derniérou a zároveň čtyřicátou reprízou inscenace nazvané Cyrano!! Cyrano!! Cyrano!! se dnes večer v pražském Divadle na Vinohradech rozloučil s herectvím představitel titulní role Martin Stropnický. V nové vládě Bohuslava Sobotky by měl zastávat funkci ministra obrany. … více

  • Rusnok zběsile shání ministry. Jednal i se spisovatelem Kohoutem

    Rusnok zběsile shání ministry. Jednal i se spisovatelem Kohoutem

    27. 6. 2013 10:19 Designovaný premiér Jiří Rusnok od rána pokračuje v jednáních s možnými kandidáty na ministry. Sešel se se spisovatelem Pavlem Kohoutem. Kohout při odchodu z Kramářovy vily nechtěl jednání komentovat. Řekl jen, že vše napíše do svého sobotního fejetonu, který vychází v jednom z českých deníků. Nabídku na působení v Rusnokově vládě zatím přijal Martin Pecina, který se má vrátit na ministerstvo vnitra, a Marie Benešová (ČSSD), která míří na ministerstvo spravedlnosti. … více

  • Zlá bestie už 23 let ničí Česko. Jak ji zabít?

    Zlá bestie už 23 let ničí Česko. Jak ji zabít?

    21. 11. 2012 07:38 Patříme podle Mezinárodního měnového fondu do kategorie vyspělých zemí, mezi státy jako Kanada nebo Dánsko. Naše měna patří mezi nejtvrdší na světě, banky netrpí krizí a země má silný obchodní přebytek. Proč je tedy náš státní rozpočet v trvalém schodku?… více

  • Ekonom Pavel Kohout: Alternativy k Babišovi? A kdo? Ekonomika je přehřátá, to neskončí dobře. Z dluhů je droga

    Parlamentnílisty.cz, 28. 12. 2018 ROZHOVOR Rád bych se mýlil, říká uznávaný ekonom Pavel Kohout, ale různé ukazatele podle něj již dnes upozorňují na zpomalení hospodářského růstu. „Ekonomika je přehřátá, ať už hovoříme o Česku, velkých zemích EU nebo o USA.V Evropě vidím jako možný zdroj problémů bankovnictví. Evropa se nikdy úplně nedostala z finanční krize roku 2008. Z dluhů se stala droga, na které jsou evropské ekonomiky závislé. Nemůže to trvat věčně a těžko si umím představit, že to skončí dobře,“ obává se Pavel Kohout. … více

  • Ekonom Kohout: Příští rok nebude pohodový. Sankce proti Rusku? Jde o něco jiného, než nám říkají

    Parlamentnílisty.cz, 18. 12. 2018 ROZHOVOR Uznávaný ekonom Pavel Kohout s prezidentem Milošem Zemanem souhlasí například v podpoře Izraele, ale jeho obdiv k Rusku a k Číně nechápe. „Rusko funguje do značné míry jako obnovený a poněkud reformovaný carský režim. Čína je jiná věc. Její ekonomika očividně prosperuje, sice na dluh, ale obyvatelům se daří lépe. Ale čínská špionáž a krádeže západních technologií představují skutečně riziko pro Evropu i pro Ameriku. Na Čínu bychom se měli dávat pozor, protože na rozdíl od Ruska představuje skutečné riziko. A pokud jde o čínské investice, žádná země na světě ještě nezbohatla z čínských investic. Ať si je Čína klidně nechá,“ prohlásil přední ekonom, který byl členem Národní ekonomické rady vlády a radil několika ministrům financí i vládám. … více

  • Česko dnes? Naši předci by byli šokovaní, říká ekonom Kohout. Nejde o milé čtení

    Parlamentnílisty.cz, 23. 10. 2018 STO LET REPUBLIKY Děkovné dopisy za mír v Evropě od roku 1945 by podle ekonoma Pavla Kohouta měly především chodit na americké vojenské základny v Německu, neboť americká armáda dlouhou dobu držela na uzdě Němce i Sověty zároveň. Díky tomuto míru Evropa zbohatla, takže nyní se jí už nechce do války. V rozhovoru pro PL uznávaný ekonom také uvedl, že v dnešní době máme nejnižší nezaměstnanost v EU a míra chudoby v Česku patří mezi nejnižší. „Jistě, mohli bychom být bohatší. Mohli jsme být jako Švédsko nebo Švýcarsko. Kdyby nám nebyli vládli komunisté, kdyby nás neokupovali Němci, kdyby nás senilní císař František Josef nezatáhl do nesmyslné války... Ach, všechna ta „kdyby“,“ prohlásil Pavel Kohout. … více