zavřít
Patrick E. White

dramatik, básník, prozaik

Narození:
12. 5. 1912 , Knightsbridge, Londýn, Anglie
Úmrtí:
30. 9. 1990  ve věku 78 let,  Sydney, Austrálie  †
Znamení:
býk  
Výška:
188 cm
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Patrick White byl australský básník, prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu „Za epické a psychologické vypravěčské umění, které uvedlo do literatury nový světadíl“. Patrick White se narodil ve farmářské rodině. Od dětství trpěl astmatem, proto byl poslán do školy na venkově. Již v devíti letech začal psát poezii a hry, ve třinácti začal chodit do školy v Cheltenhamu v Anglii, protože jeho matka byla přesvědčena, že co je anglické, to je nejlepší. Než začal studovat literaturu v Cambridgi (Anglie), vrátil se do Austrálie, kde dva roky pracoval jako učedník na ovčí farmě, nejdříve v hornaté jižní oblasti v New South Wales, poté na farmě svého strýce na severu. Život tam nebyl právě lehký, ale postupně si zvykl psát své romány za zavřenými dveřmi. Za 2. světové války sloužil v anglickém letectvu. Dílo Patricka Whiteho: Patrick White je u nás znám již přes třicet let. Jeho dílo je zaměřeno především na osudy Angličanů a Australanů, ale mapuje i vnitřní a vnější rozpory současného světa a lidstva vůbec. Projevuje se jako přesvědčivý kronikář a kritik anglického a australského společenství. Próza: Lidský strom – 1956 (č. 1962, Strom člověka – 1984) Oko člověka – č. 1978 Sukně z listí – č. 1983 Případ Twybornů – 1979 Poušť Johanna Vosse – č. 1980, román, ve kterém najdeme zajímavou drobnost, která připomíná osudy moravských bratří, kteří z kraje kolem Nového Jičína a Štramberka emigrovali a založili v Německu Ochranov a odtud se vydávali do světa jako misionáři. Autor si několikrát vzpomněl na starého moravského bratra Müllera, na pár dní byl dokonce hostem moravsko – bratrské misie u Moretonovy zátoky. Kazy ve skle – 1981, autobiografická kniha. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Patrick White byl australský básník, prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu „Za epické a psychologické vypravěčské umění, které uvedlo do literatury nový světadíl“.

Patrick White se narodil ve farmářské rodině. Od dětství trpěl astmatem, proto byl poslán do školy na venkově. Již v devíti letech začal psát poezii a hry, ve třinácti začal chodit do školy v Cheltenhamu v Anglii, protože jeho matka byla přesvědčena, že co je anglické, to je nejlepší. Než začal studovat literaturu v Cambridgi (Anglie), vrátil se do Austrálie, kde dva roky pracoval jako učedník na ovčí farmě, nejdříve v hornaté jižní oblasti v New South Wales, poté na farmě svého strýce na severu. Život tam nebyl právě lehký, ale postupně si zvykl psát své romány za zavřenými dveřmi. Za 2. světové války sloužil v anglickém letectvu.

Dílo Patricka Whiteho:

Patrick White je u nás znám již přes třicet let. Jeho dílo je zaměřeno především na osudy Angličanů a Australanů, ale mapuje i vnitřní a vnější rozpory současného světa a lidstva vůbec. Projevuje se jako přesvědčivý kronikář a kritik anglického a australského společenství.

Próza:
Lidský strom – 1956 (č. 1962, Strom člověka – 1984)
Oko člověka – č. 1978
Sukně z listí – č. 1983
Případ Twybornů – 1979

Poušť Johanna Vosse – č. 1980, román, ve kterém najdeme zajímavou drobnost, která připomíná osudy moravských bratří, kteří z kraje kolem Nového Jičína a Štramberka emigrovali a založili v Německu Ochranov a odtud se vydávali do světa jako misionáři.
Autor si několikrát vzpomněl na starého moravského bratra Müllera, na pár dní byl dokonce hostem moravsko – bratrské misie u Moretonovy zátoky.

Kazy ve skle – 1981, autobiografická kniha.

Mohli by vás také zajímat…