 |
- Narození:
- 25. 8. 1907 , Vladikavkaz, Rusko
- Úmrtí:
- 12. 9. 1978 ve věku 71 let, Moskva, Sovětský svaz †
- Znamení:
- panna
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Nikolaj Sergejevič Atarov byl ruský prozaik. Nikolaj S. Atarov vystudoval pedagogický institut ve Vladikavkazu. Poté pracoval jako novinář a od roku 1936 publikoval kratší prózy. Za 2. světové války působil jako válečný zpravodaj, v letech 1948 – 56 jako člen rady časopisu Litěraturnaja gazeta. V roce 1957 se stal šéfredaktorem časopisu Moskva. Brzy byl však propuštěn pro kritizované „odchýlení od stranické linie“. Žil stále v Moskvě. Dílo Nikolaje S. Atarova: Literární historie se o Nikolaji S. Atarovi příliš nezmiňuje. Jeho literárně kritické články, mj. o V. Grossmanovi nebo K. Paustovském, ale obsahují přínosný pohled na opravdovou literaturu. Próza: V nevtíravých autorových povídkách, jejichž děj se odehrává většinou v současnosti, se skrývá psychologická naléhavost. Povesť o pervoj ljubvi – 1954, (č. Příběh první lásky – 1957). Je to příběh školní lásky, kterou ohrozí šosácké podezřívání (vedení školy, Komsomol). Povídka je přínosem k obrození ruské literatury v období po Stalinově smrti. A ja ljublju lošaď – 1970, (Ale já mám rád koně). Z perspektivy dítěte ukazuje autor na jeho citové strádání v rodině a nalézající útěchu v lásce ke zvířeti. Další díla: Nastojaščeje vremja – 1953, povídky Smerť pod psevdonimom – 1957, (č. Smrt pod pseudonymem – 1959) Tri versty berezovoj alejí – 1971, povídky …zobrazit celý životopis
Životopis
Nikolaj Sergejevič Atarov byl ruský prozaik.
Nikolaj S. Atarov vystudoval pedagogický institut ve Vladikavkazu. Poté pracoval jako novinář a od roku 1936 publikoval kratší prózy. Za 2. světové války působil jako válečný zpravodaj, v letech 1948 – 56 jako člen rady časopisu Litěraturnaja gazeta. V roce 1957 se stal šéfredaktorem časopisu Moskva. Brzy byl však propuštěn pro kritizované „odchýlení od stranické linie“. Žil stále v Moskvě.
Literární historie se o Nikolaji S. Atarovi příliš nezmiňuje. Jeho literárně kritické články, mj. o V. Grossmanovi nebo K. Paustovském, ale obsahují přínosný pohled na opravdovou literaturu.
Próza:
V nevtíravých autorových povídkách, jejichž děj se odehrává většinou v současnosti, se skrývá psychologická naléhavost.
Povesť o pervoj ljubvi – 1954, (č. Příběh první lásky – 1957). Je to příběh školní lásky, kterou ohrozí šosácké podezřívání (vedení školy, Komsomol). Povídka je přínosem k obrození ruské literatury v období po Stalinově smrti.
A ja ljublju lošaď – 1970, (Ale já mám rád koně). Z perspektivy dítěte ukazuje autor na jeho citové strádání v rodině a nalézající útěchu v lásce ke zvířeti.
Další díla:
Nastojaščeje vremja – 1953, povídky
Smerť pod psevdonimom – 1957, (č. Smrt pod pseudonymem – 1959)
Tri versty berezovoj alejí – 1971, povídky
Poslední komentáře – Nikolaj Sergejevič Atarov
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)