Miloslav Švandrlík

spisovatel

Narození:

10. 8. 1932 , Praha, Československo

Úmrtí:

26. 10. 2009  ve věku 77 let,  Praha, Česká republika  †

Znamení:

lev  

Výška:

přidej výšku

Hodnotit:

Líbí Nelíbí

47 se líbí, 2 se nelíbí

Miloslav Švandrlík je prozaik, autor humoristických próz. Po ukončení základní školy prošel Miloslav Švandrlík několik zaměstnání. Po roce absolvoval tzv. dělnickou přípravku a složil maturitu. Poté studoval na DAMU nejprve herectví, po půl roce režii. Po dvou letech se mu nezdařil přestum na FAMU, proto nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadla v Praze. V říjnu roku 1953 narukoval MIloslav Švandrlík na vojnu u technického praporu PTP, kde sloužil 26 měsíců. Do civilu byl propuštěn na Vánoce 1955. Krátce byl zaměstnán jako vychovatel korejských dětí a pak se stal spisovatelem z povolání. Miloslav Švandrlík spolupracoval i s celou řadou časopisů, např. Dikobrazem, a divadel. V časopisech se často podílí na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Dílo Miloslava Švandrlíka: Miloslav Švadrlík svým epizodickým, situačním humorem navazuje na tradici populárních humoristů, např. Františka Rachlíka nebo P. Ryana. Ve svých dílech klade hlavně důraz na komiku a vtipnost epizod a detailů. Z chlévů i bulvárů - 1960, drobné povídky pro časopis Dikobraz Krvavý Bill viola - 1961 Od Šumavy k Popokatepetlu - 1962 Hrdinové a jiní podivíni - 1969 Drákulův švagr - 1970 Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka - 1973, veselé a dobrodružné příběhy dvou chlapců v povídkách: - Kopyto, Mňouk astříbrňáci - Žáci Kopyto a Mňouk, postrach Posázaví - Objevení filmového komika - a jiné Doktor od jezera Hrochů - 1980, román Muž, který se topil - 1985 Starosti korunovaných hlav - 1992, tři humorné příběhy z české historie o starostech, které ve své době prožívali tři čeští králové - Václav II, Vladislav Jagellonský, Ferdinand II. Vyprávění doprovodil svými vynikajícími kresbami král českého kresleného humoru Jiří Winter Neprakta. Sexibomba na doplňkovou půjčku - 1994 Vražda mlsného humoristy - 2000 Blanka, oběť sexuálního harašení - autor si tentokrát bere na paškál ženy, a to především zatrpklé a ortodoxní feministky Markýz de Sádlo - další sbírka třiceti povídek, ve kterých Miloslav Švandrlík dokazuje, že je nejen mistrem humoru. Rád se jako autor pohybuje mezi duchy, vlkodlaky, upíry a dalšími krvelačnými monstry včetně lidských. Nikdy však nezapomíná na humor. Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky - 1969, upraveno 1990, v románu líčí Miloslav Švandrlík osudy příslušníků PTP. Těmito jednotkami sám prošel. Protože kniha vyšla v období "pražského jara", po něm pak spisovatel nesměl krátce publikovat. Druhé doplněné vydání smělo vyjít až v roce 1990. Román byl v roce 1992 zfilmován režisérem Z. Syrovým a na jeho základě vznikl i televizní seriál. Děj černých baronů se odehrává v první polovině 50. let. Vystupuje tu řada postav a figurek. Hlavním hrdinou je Roman Kefalín, v civilu asistent režie Venkovského divadla, který byl k PTP odveden pro zdravotní nezpůsobilost. Autor líčí Kefalínovy zážitky od přijímače, přes pobyty na různých stavbách. Jeho postava má některé autobiografické rysy. V postavě majora Halušky, zvaného Terazky, vytvořil karikaturu důstojnického typu, který je současně obětí i spolutvůrcem absurdního vojenského systému. Postava Kefalína přechází i do dalších knih: Říkali mu Terazky - 1991 Ještě máme, co jsme chtěli - 1991 Poručíme větru, dešti - 1992 Nesmiřitelný Terazky Kam kráčíš, Kefalíne Lásky černého barona - 1991 Černí baroni po čtyřiceti letech Černý baron od Botiče - 1993, vzpomínková próza Miloslav Švadrlík píše i parodie hororových sci-fi pro mládež. Hajlující upír - 2006, padesát nejnovějších minihororů je naplněno svéráznou vynalézavostí ve strašení. Autor tu však opět nezapomíná na humor. - Větev sebevrahů - Setkání v parku - Čertova bažina - Děs do domu - Smolař v sudu - Brácha byl smolař - Hajlujíci upír - a jiné …zobrazit celý životopis