 |
scénárista, prozaik
- Narození:
- 28. 3. 1923 , Moskva, Sovětský svaz
- Úmrtí:
- 11. 7. 1990 ve věku 67 let, Moskva, Sovětský svaz †
- Znamení:
- beran
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Michail Leonidovič Ančarov byl ruský prozaik a scenárista. Michail L. Ančarov za 2. světové války jako voják absolvoval v roce 1944 vojenskou fakultu cizích jazyků. Po válce vystudoval vysokou uměleckou školu v Moskvě. Do literatury vstoupil M. L. Ančarov povídkou Venskij val’s (Vídeňský valčík) – 1964, která měla velký úspěch. Ančarov napsal rovněž řadu scénářů pro film a televizi mj. Moj mladšij brat – 1962. Dílo Michaila L. Ančarova: Celé dílo Michaila L. Ančarova je filozoficky zaměřeno a stojí na náboženských základech. Vnější forma je poznamenána fantastikou. Tvorba je prostoupena vírou v duchovní základy lidské existence a v pravdu. Próza: Venskij val´s – 1964 (Vídeňský valčík), povídka Teorija neverojatnosti – 1965 (Teorie nepravděpodobnosti), úspěšný román, který byl také zdramatizován Zolotoj dožď – 1965 (Zlatý déšť), povídka vychází z řecké báje o Danaé a „zlatý déšť“ symbolizuje světlo, které může dát lidstvu umění. Etot sinij aprel´- 1967 (Ten modravý duben), román objevuje život jako zázrak, chápe člověka jako osobnostní vesmír. Samšitovyj les – 1979 (Zimostrázový les), román, jejimž hlavní postavou je vědec zaměřující své bádání na to, aby poznal skutečnost v její duchovní hodnotě. Autor s tím spojuje otázku po místě umění ve společnosti. Doroga čerez chaos – 1983 (č. Cesta přes Chaoz – 1989), povídka …zobrazit celý životopis
Životopis
Michail Leonidovič Ančarov byl ruský prozaik a scenárista.
Michail L. Ančarov za 2. světové války jako voják absolvoval v roce 1944 vojenskou fakultu cizích jazyků. Po válce vystudoval vysokou uměleckou školu v Moskvě.
Do literatury vstoupil M. L. Ančarov povídkou Venskij val’s (Vídeňský valčík) – 1964, která měla velký úspěch. Ančarov napsal rovněž řadu scénářů pro film a televizi mj. Moj mladšij brat – 1962.
Celé dílo Michaila L. Ančarova je filozoficky zaměřeno a stojí na náboženských základech. Vnější forma je poznamenána fantastikou. Tvorba je prostoupena vírou v duchovní základy lidské existence a v pravdu.
Próza:
Venskij val´s – 1964 (Vídeňský valčík), povídka
Teorija neverojatnosti – 1965 (Teorie nepravděpodobnosti), úspěšný román, který byl také zdramatizován
Zolotoj dožď – 1965 (Zlatý déšť), povídka vychází z řecké báje o Danaé a „zlatý déšť“ symbolizuje světlo, které může dát lidstvu umění.
Etot sinij aprel´- 1967 (Ten modravý duben), román objevuje život jako zázrak, chápe člověka jako osobnostní vesmír.
Samšitovyj les – 1979 (Zimostrázový les), román, jejimž hlavní postavou je vědec zaměřující své bádání na to, aby poznal skutečnost v její duchovní hodnotě. Autor s tím spojuje otázku po místě umění ve společnosti.
Doroga čerez chaos – 1983 (č. Cesta přes Chaoz – 1989), povídka
Poslední komentáře – Michail Leonidovič Ančarov
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)