zavřít
Martin Kukučín

spisovatel

Narození:
17. 5. 1860 , Jasenová
Úmrtí:
21. 5. 1928  ve věku 68 let,  Pakrac, Chorvatsko  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

6 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Martin Kukučín, vlastním jménem Matej Bencúr, je jeden z nejryzejších epiků slovenského literárního realismu. Martin Kukučín se narodil jako syn svobodného sedláka. Po ukončení středoškolských studií v Revúci, Martině a Banské Bystrici absolvoval učitelský ústav v Klášteře nad Znievom. V letech 1878 – 84 působil jako učitel v Jasenové. V roce 1885 odmaturoval na gymnáziu v maďarské Soproni a v letech 1885 – 93 studoval medicínu v Praze. Svoji lékařskou praxi zahájil na chorvatském ostrově Brač. Zde se také v roce 1904 oženil s Pericou Didoličovou, se kterou o čtyři roky později odchází do Jižní Ameriky. Zde, v chilském městě Punta Arenas působil jako lékař, kde žil až do roku 1922. Po vzniku Československé republiky se i přes všeobecné očekávání nevrátil zpět do vlasti, ale odejel s nemocnou manželkou do chorvatského lázeňského města Lipik. Na Slovensko přijížděl pouze jako host a studoval zde materiály ke svým románům o národní historii. V roce 1928 vážně onemocněl a v tomto roce zemřel v nemocnici v Laktaci u Lipiku. Pochován byl do provizorní hrobky na hřbitově Pirogo v chorvatském Záhřebu. Jeho tělesné ostatky byly 28.10.1928 převezeny na Slovensko a uloženy na Národním hřbitově v Martině. Dílo Martina Kukučína: Počáteční povídky z let 1882 – 84 jsou z prostředí dělnického prostředí: Na hradském ceste, Čas tratí – čas platí, Máje, Pán majster, Obšíval Povídky z let 1882 - 84 z vesnického prostředí: Na jarmok, Dedinský jarmok, Na Ondreja, Hody, Hajtman, Obecné trampoty Humoresky a krátké črty: Z teplého hniezda, Rysavá jalovica (1885), Panský hájnik, Na svítání, Neprebudený (1886), O Michale, Ako sa kopú poklady, Pozor na čižmy, Veľkou lyžicou, Sviatočné dumy, Tri roje cez deň Keď báčik z Chochoľova umrie – 1890, povídka Na podkonickom bále – 1891, povídka Dve cesty – 1892, povídka Dies irae – 1893, povídka Na ostrově Brač se snažil Martin Kukučín sžít s prostředím i jako prozaik. Toto svoje úsilí realizoval velmi důsledně. Zpočátku se soustředil na epické drobnokresby životního prostředí chorvatské vesnice a města v povídkách: Svadba, Parník, Štědrý deň, Mišo II. Snažil se i o dokumentární literaturu a napsal rozsáhlé Cestopisné črty: V Dalmácii a na Čiernej hore – 1898, 1. část Rjeka – Rohič – Záhreb – 1901, 2. část Romány: Dom v stráni – 1903-4 Mať volá – 1926-27, pětisvazková románová kronika z prostředí jihoamerických chorvatských vystěhovalců Lukáš Blahosej Krasoň – vydán 1929, historický román Bohumil Valizlosť Zábor – vydán 1929, historický román Divadelní hry: Komasácia – 1889, realistická hra o čtyřech dějstvích se sociální tématikou Becúchovie dvor – 1922 Obeta - 1924 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Martin Kukučín, vlastním jménem Matej Bencúr, je jeden z nejryzejších epiků slovenského literárního realismu.

Martin Kukučín se narodil jako syn svobodného sedláka. Po ukončení středoškolských studií v Revúci, Martině a Banské Bystrici absolvoval učitelský ústav v Klášteře nad Znievom. V letech 1878 – 84 působil jako učitel v Jasenové. V roce 1885 odmaturoval na gymnáziu v maďarské Soproni a v letech 1885 – 93 studoval medicínu v Praze. Svoji lékařskou praxi zahájil na chorvatském ostrově Brač. Zde se také v roce 1904 oženil s Pericou Didoličovou, se kterou o čtyři roky později odchází do Jižní Ameriky. Zde, v chilském městě Punta Arenas působil jako lékař, kde žil až do roku 1922.

Po vzniku Československé republiky se i přes všeobecné očekávání nevrátil zpět do vlasti, ale odejel s nemocnou manželkou do chorvatského lázeňského města Lipik. Na Slovensko přijížděl pouze jako host a studoval zde materiály ke svým románům o národní historii. V roce 1928 vážně onemocněl a v tomto roce zemřel v nemocnici v Laktaci u Lipiku. Pochován byl do provizorní hrobky na hřbitově Pirogo v chorvatském Záhřebu. Jeho tělesné ostatky byly 28.10.1928 převezeny na Slovensko a uloženy na Národním hřbitově v Martině.

Dílo Martina Kukučína:
Počáteční povídky z let 1882 – 84 jsou z prostředí dělnického prostředí:
Na hradském ceste, Čas tratí – čas platí, Máje, Pán majster, Obšíval

Povídky z let 1882 - 84 z vesnického prostředí:
Na jarmok, Dedinský jarmok, Na Ondreja, Hody, Hajtman, Obecné trampoty

Humoresky a krátké črty:
Z teplého hniezda, Rysavá jalovica (1885), Panský hájnik, Na svítání, Neprebudený (1886), O Michale, Ako sa kopú poklady, Pozor na čižmy, Veľkou lyžicou, Sviatočné dumy, Tri roje cez deň

Keď báčik z Chochoľova umrie – 1890, povídka
Na podkonickom bále – 1891, povídka
Dve cesty – 1892, povídka
Dies irae – 1893, povídka

Na ostrově Brač se snažil Martin Kukučín sžít s prostředím i jako prozaik. Toto svoje úsilí realizoval velmi důsledně. Zpočátku se soustředil na epické drobnokresby životního prostředí chorvatské vesnice a města v povídkách:
Svadba, Parník, Štědrý deň, Mišo II.

Snažil se i o dokumentární literaturu a napsal rozsáhlé Cestopisné črty:
V Dalmácii a na Čiernej hore – 1898, 1. část
Rjeka – Rohič – Záhreb – 1901, 2. část

Romány:
Dom v stráni – 1903-4

Mať volá – 1926-27, pětisvazková románová kronika z prostředí jihoamerických chorvatských vystěhovalců

Lukáš Blahosej Krasoň – vydán 1929, historický román
Bohumil Valizlosť Zábor – vydán 1929, historický román

Divadelní hry:
Komasácia – 1889, realistická hra o čtyřech dějstvích se sociální tématikou
Becúchovie dvor – 1922
Obeta - 1924

Mohli by vás také zajímat…