zavřít
Josef Karel Šlejhar

prozaik, učitel

Narození:
14. 10. 1864 , Stará Paka
Úmrtí:
4. 9. 1914  ve věku 49 let,  Praha  †
Znamení:
váhy  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

11 se líbí, 3 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Josef Karel Šlejhar byl autorem symbolistních a naturalistických próz. Josef. Karel Šlejhar se narodil ve Staré Pace v rodině plátenického faktora. Studoval na reálce v Pardubicích, ale studií chemie na pražské technice musel pro nemoc zanechat. Pracoval zejména jako chemik v cukrovaru a rok jako správce keramické továrny. Poté hospodařil na zděděném statku v Dolní Kalné v Podkrkonoší. Po rozvodu přijal Josef Karel Šlejhar učitelské místo na obchodní akademii v Hradci Králové, potom na obchodní škole v Kolíně. Od roku 1907 až do konce života učil na dvouleté obchodní škole v Praze. Josef Karel Šlejhar byl signatářem manifestu České moderny z roku 1895. Přispíval do Lumíru, Světozoru, Rozhledů, Ruchu, Národních listů, Moravskoslezské revue aj. Dílo Josefa Karla Šlejhara: V díle J. K. Šlejhara se projevuje novost literárního projevu skutečnosti. Expresivní jazyk, zájem o přírodu, drastický pohled na mezilidské vztahy, to vše bylo charakteristickou součástí jeho stylu a zároveň výrazem odklonu české prózy od popisného realismu. Próza: Kuře melanchonik - 1889, první knižní novela Rané soubory, ve kterých autor v krátkých povídkových útvarech podává obraz světa postiženého lidskou surovostí a násilím. Dojmy z přírody a společnosti - 1894 Co život opomíjí - 1895 V rozsáhlejších povídkových knihách zpracovává Šlejhar stejné motivy zasazené opět do venkovského prostředí nebo do světa dělnických kolonií. Zátiší - 1898 Temno - 1902 Mystické a symbolické prvky zesilují v románech: Peklo - 1905, zde se monstrózní prostor továrny stává alegorickým obrazem inferna Lípa - 1908, podobenství o střetu moderního agrárního podnikatele a představitele tradičního vztahu k půdě Vraždění - 1910, popisuje surovost vesnického společenství Povídkové soubory: Z krajského města - 1910 Maloměstská idyla - 1911, náměty a deformovaným viděním světa se přibližuje expresionismu. Rozvrat - 1911, ve snaze pojmenovat příčiny prociťované lidské bídy se Šlejhar v některých pozdějších prózách přiblížil morálně útočnému traktátu, např. v proticírkevně zaměřeném. Vykoupení nakonec nalézá v přírodě, jejíž věčné střídání života a smrti je jedinou spravedlností. Konstantou autorova díla je však přesvědčení, že každý lidský život je provázen utrpením a každý mezilidský vztah je poznamenán krutostí a ponižováním. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Josef Karel Šlejhar byl autorem symbolistních a naturalistických próz.

Josef. Karel Šlejhar se narodil ve Staré Pace v rodině plátenického faktora. Studoval na reálce v Pardubicích, ale studií chemie na pražské technice musel pro nemoc zanechat. Pracoval zejména jako chemik v cukrovaru a rok jako správce keramické továrny. Poté hospodařil na zděděném statku v Dolní Kalné v Podkrkonoší.

Po rozvodu přijal Josef Karel Šlejhar učitelské místo na obchodní akademii v Hradci Králové, potom na obchodní škole v Kolíně. Od roku 1907 až do konce života učil na dvouleté obchodní škole v Praze.

Josef Karel Šlejhar byl signatářem manifestu České moderny z roku 1895. Přispíval do Lumíru, Světozoru, Rozhledů, Ruchu, Národních listů, Moravskoslezské revue aj.

Dílo Josefa Karla Šlejhara:

V díle J. K. Šlejhara se projevuje novost literárního projevu skutečnosti. Expresivní jazyk, zájem o přírodu, drastický pohled na mezilidské vztahy, to vše bylo charakteristickou součástí jeho stylu a zároveň výrazem odklonu české prózy od popisného realismu.

Próza:
Kuře melanchonik - 1889, první knižní novela

Rané soubory, ve kterých autor v krátkých povídkových útvarech podává obraz světa postiženého lidskou surovostí a násilím.

Dojmy z přírody a společnosti - 1894
Co život opomíjí - 1895

V rozsáhlejších povídkových knihách zpracovává Šlejhar stejné motivy zasazené opět do venkovského prostředí nebo do světa dělnických kolonií.

Zátiší - 1898
Temno - 1902

Mystické a symbolické prvky zesilují v románech:
Peklo - 1905, zde se monstrózní prostor továrny stává alegorickým obrazem inferna

Lípa - 1908, podobenství o střetu moderního agrárního podnikatele a představitele tradičního vztahu k půdě

Vraždění - 1910, popisuje surovost vesnického společenství

Povídkové soubory:
Z krajského města - 1910
Maloměstská idyla - 1911, náměty a deformovaným viděním světa se přibližuje expresionismu.

Rozvrat - 1911, ve snaze pojmenovat příčiny prociťované lidské bídy se Šlejhar v některých pozdějších prózách přiblížil morálně útočnému traktátu, např. v proticírkevně zaměřeném. Vykoupení nakonec nalézá v přírodě, jejíž věčné střídání života a smrti je jedinou spravedlností.

Konstantou autorova díla je však přesvědčení, že každý lidský život je provázen utrpením a každý mezilidský vztah je poznamenán krutostí a ponižováním.