 |
prozaik, učitel
- Narození:
- 14. 10. 1864 , Stará Paka
- Úmrtí:
- 4. 9. 1914 ve věku 49 let, Praha †
- Znamení:
- váhy
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Josef Karel Šlejhar byl autorem symbolistních a naturalistických próz. Josef. Karel Šlejhar se narodil ve Staré Pace v rodině plátenického faktora. Studoval na reálce v Pardubicích, ale studií chemie na pražské technice musel pro nemoc zanechat. Pracoval zejména jako chemik v cukrovaru a rok jako správce keramické továrny. Poté hospodařil na zděděném statku v Dolní Kalné v Podkrkonoší. Po rozvodu přijal Josef Karel Šlejhar učitelské místo na obchodní akademii v Hradci Králové, potom na obchodní škole v Kolíně. Od roku 1907 až do konce života učil na dvouleté obchodní škole v Praze. Josef Karel Šlejhar byl signatářem manifestu České moderny z roku 1895. Přispíval do Lumíru, Světozoru, Rozhledů, Ruchu, Národních listů, Moravskoslezské revue aj. Dílo Josefa Karla Šlejhara: V díle J. K. Šlejhara se projevuje novost literárního projevu skutečnosti. Expresivní jazyk, zájem o přírodu, drastický pohled na mezilidské vztahy, to vše bylo charakteristickou součástí jeho stylu a zároveň výrazem odklonu české prózy od popisného realismu. Próza: Kuře melanchonik - 1889, první knižní novela Rané soubory, ve kterých autor v krátkých povídkových útvarech podává obraz světa postiženého lidskou surovostí a násilím. Dojmy z přírody a společnosti - 1894 Co život opomíjí - 1895 V rozsáhlejších povídkových knihách zpracovává Šlejhar stejné motivy zasazené opět do venkovského prostředí nebo do světa dělnických kolonií. Zátiší - 1898 Temno - 1902 Mystické a symbolické prvky zesilují v románech: Peklo - 1905, zde se monstrózní prostor továrny stává alegorickým obrazem inferna Lípa - 1908, podobenství o střetu moderního agrárního podnikatele a představitele tradičního vztahu k půdě Vraždění - 1910, popisuje surovost vesnického společenství Povídkové soubory: Z krajského města - 1910 Maloměstská idyla - 1911, náměty a deformovaným viděním světa se přibližuje expresionismu. Rozvrat - 1911, ve snaze pojmenovat příčiny prociťované lidské bídy se Šlejhar v některých pozdějších prózách přiblížil morálně útočnému traktátu, např. v proticírkevně zaměřeném. Vykoupení nakonec nalézá v přírodě, jejíž věčné střídání života a smrti je jedinou spravedlností. Konstantou autorova díla je však přesvědčení, že každý lidský život je provázen utrpením a každý mezilidský vztah je poznamenán krutostí a ponižováním. …zobrazit celý životopis
Životopis
Josef Karel Šlejhar byl autorem symbolistních a naturalistických próz.
Josef. Karel Šlejhar se narodil ve Staré Pace v rodině plátenického faktora. Studoval na reálce v Pardubicích, ale studií chemie na pražské technice musel pro nemoc zanechat. Pracoval zejména jako chemik v cukrovaru a rok jako správce keramické továrny. Poté hospodařil na zděděném statku v Dolní Kalné v Podkrkonoší.
Po rozvodu přijal Josef Karel Šlejhar učitelské místo na obchodní akademii v Hradci Králové, potom na obchodní škole v Kolíně. Od roku 1907 až do konce života učil na dvouleté obchodní škole v Praze.
Josef Karel Šlejhar byl signatářem manifestu České moderny z roku 1895. Přispíval do Lumíru, Světozoru, Rozhledů, Ruchu, Národních listů, Moravskoslezské revue aj.
V díle J. K. Šlejhara se projevuje novost literárního projevu skutečnosti. Expresivní jazyk, zájem o přírodu, drastický pohled na mezilidské vztahy, to vše bylo charakteristickou součástí jeho stylu a zároveň výrazem odklonu české prózy od popisného realismu.
Próza:
Kuře melanchonik - 1889, první knižní novela
Rané soubory, ve kterých autor v krátkých povídkových útvarech podává obraz světa postiženého lidskou surovostí a násilím.
Dojmy z přírody a společnosti - 1894
Co život opomíjí - 1895
V rozsáhlejších povídkových knihách zpracovává Šlejhar stejné motivy zasazené opět do venkovského prostředí nebo do světa dělnických kolonií.
Zátiší - 1898
Temno - 1902
Mystické a symbolické prvky zesilují v románech:
Peklo - 1905, zde se monstrózní prostor továrny stává alegorickým obrazem inferna
Lípa - 1908, podobenství o střetu moderního agrárního podnikatele a představitele tradičního vztahu k půdě
Vraždění - 1910, popisuje surovost vesnického společenství
Povídkové soubory:
Z krajského města - 1910
Maloměstská idyla - 1911, náměty a deformovaným viděním světa se přibližuje expresionismu.
Rozvrat - 1911, ve snaze pojmenovat příčiny prociťované lidské bídy se Šlejhar v některých pozdějších prózách přiblížil morálně útočnému traktátu, např. v proticírkevně zaměřeném. Vykoupení nakonec nalézá v přírodě, jejíž věčné střídání života a smrti je jedinou spravedlností.
Konstantou autorova díla je však přesvědčení, že každý lidský život je provázen utrpením a každý mezilidský vztah je poznamenán krutostí a ponižováním.
Poslední komentáře – Josef Karel Šlejhar
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)