![]() |
nakladatel
- Narození:
- 8. 11. 1841 , Přibyslav
- Úmrtí:
- 29. 5. 1916 ve věku 74 let †
- Znamení:
- štír
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině vojenského ranhojiče. Jeho rodiče si nemohli dovolit platit studia, takže se vyučil tiskařem. Svou pílí, pracovitostí a výhodným sňatkem s Miladou, dcerou zámožného pražského tiskaře, nakladatele a knihkupce Jana Pospíšila se postupně osamostatnil. Provozuje nakladatelství a knihkupectví, ve kterých se mu daří. Vydává knihy z nejrůznějších oborů - od nenáročné lidové četby (edice Matice lidu a Laciná národní knihovna) přes cestopisy a odborné publikace z nejrůznějších oborů (filozofie, matematika, jazykověda), slovníky, ale i časopisy (Zlatá Praha, Lumír, Ilustrovaný svět, Světozor, humoristický Paleček). Velmi známý a proslulý byl i Brehmův Život zvířat, který se ovšem nemůže poměřovat s Ottovým největším, nejznámějším a dodnes nepřekonaným dílem. Tím je Ottův slovník naučný, který ve 27 dílech vycházel v letech 1888-1908 (+ Dodatky 1909). Dočkal se několka reedicí a na sklonku 20. století byl vydán i na moderním médiu CD-ROM. Kromě "velké" verze byly vydány i Malý Ottův slovník naučný (2 díly 1905-1906), Ottův kapesní slovník naučný (1908). Kromě své plodné práce byl i aktivně činným ve společenském životě své doby. Byl mnoha jiných spolků byl i členem výkonného výboru Zemské jubilejní výstavy (1891) a výkonného výboru Národopisné výstavy (1895). V roce 1912 byl dokonce jmenován členem panské sněmovny. Udržoval čilé styky s předními osobnostmi své doby (mj. T.G. Masaryk. E. Beneš) a byl nositelem řady vyznamenání - např. rytíř řádu Františka Josefa (1891), řád Železné koruny III třídy (1898). Nezapomínal ani na svůj rodný kraj. Podporoval místní vzdělávací a osvětové spolky a nemalou měrou se zasloužil o sbírku peněz a později i realizaci Žižkovy mohyly nedaleko Přibyslavi, připomínající úmrtí tohoto vojevůdce. …zobrazit celý životopis
Životopis
Narodil se jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině vojenského ranhojiče. Jeho rodiče si nemohli dovolit platit studia, takže se vyučil tiskařem. Svou pílí, pracovitostí a výhodným sňatkem s Miladou, dcerou zámožného pražského tiskaře, nakladatele a knihkupce Jana Pospíšila se postupně osamostatnil. Provozuje nakladatelství a knihkupectví, ve kterých se mu daří.
Vydává knihy z nejrůznějších oborů - od nenáročné lidové četby (edice Matice lidu a Laciná národní knihovna) přes cestopisy a odborné publikace z nejrůznějších oborů (filozofie, matematika, jazykověda), slovníky, ale i časopisy (Zlatá Praha, Lumír, Ilustrovaný svět, Světozor, humoristický Paleček).
Velmi známý a proslulý byl i Brehmův Život zvířat, který se ovšem nemůže poměřovat s Ottovým největším, nejznámějším a dodnes nepřekonaným dílem. Tím je Ottův slovník naučný, který ve 27 dílech vycházel v letech 1888-1908 (+ Dodatky 1909). Dočkal se několka reedicí a na sklonku 20. století byl vydán i na moderním médiu CD-ROM. Kromě "velké" verze byly vydány i Malý Ottův slovník naučný (2 díly 1905-1906), Ottův kapesní slovník naučný (1908).
Kromě své plodné práce byl i aktivně činným ve společenském životě své doby. Byl mnoha jiných spolků byl i členem výkonného výboru Zemské jubilejní výstavy (1891) a výkonného výboru Národopisné výstavy (1895). V roce 1912 byl dokonce jmenován členem panské sněmovny. Udržoval čilé styky s předními osobnostmi své doby (mj. T.G. Masaryk. E. Beneš) a byl nositelem řady vyznamenání - např. rytíř řádu Františka Josefa (1891), řád Železné koruny III třídy (1898).
Nezapomínal ani na svůj rodný kraj. Podporoval místní vzdělávací a osvětové spolky a nemalou měrou se zasloužil o sbírku peněz a později i realizaci Žižkovy mohyly nedaleko Přibyslavi, připomínající úmrtí tohoto vojevůdce.
-
Nebyla to žádná sláva, stálo mě to 70 korun, říká Goldflam o ztrátě panictví
iDnes.cz, 29. 3. 2022 Arnošt Goldflam (75) s humorem sobě vlastním zavzpomínal na svoji první sexuální zkušenost. Pomohl mu s ní jeho tatínek Otto, který mu sehnal slečnu. Herec a spisovatel v primácké show 7 pádů Honzy Dědka promluvil i o sedmi rozvodech svého otce. … více
-
Armáda ČR: Na velitelství mise EUTM v Bamaku se vystřídali čeští vojáci
Parlamentnílisty.cz, 28. 11. 2020 Tento slavnostní akt byl neobvyklý tím, že českou vlajku předal do rukou nového velitele uskupení, kapitána Václava Otty, opět generál František Ridzák, historicky první český velitel zahraniční mise. Po šesti měsících úspěšného působení v Mali se tak jednotka, vedená kapitánem Janem Miklášem, může vrátit zpět do vlasti ke svým blízkým. … více
-
Jan Vítek: Březnové idy v Holandsku
Parlamentnílisty.cz, 9. 3. 2017 „Lidé nikdy nelžou víc nežli po honu, během války nebo před volbami.“ – Otto von Bismarck … více
Poslední komentáře – Jan Otto
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)