![]() |
dramatik, básník, prozaik, esejista
- Narození:
- 2. 11. 1902 , Felsörácegrespuszta, Maďarsko
- Úmrtí:
- 15. 4. 1983 ve věku 80 let, Budapešť, Maďarsko †
- Znamení:
- štír
- Výška:
- přidej výšku
- Hodnotit:
Gyula Illyés byl maďarský básník, prozaik, esejista, dramatik a překladatel. Patří k významným osobnostem maďarského kulturního života 20. Století. Gyula Illyés vystudoval maďarštinu a francouzštinu na univerzitách v Budapešti a na Sorboně. V roce 1921 emigroval do Francie po účasti v levicově orientovaném studentském hnutí. Zde se seznámil s avantgardním uměním a po návratu do vlasti roku 1926 psal do maďarských avantgardních časopisů. Dílo Gyuly Illyése: Ve své lyrické tvorbě se Gyula inspiroval lidovou slovesností, novým klasicismem a lyrickým realismem. Postupně v něm sílil meditativní hlas, jenž se zaměřoval s filozofickou náročností na otázky historického pokroku, postavení národa a politické moci. Próza: Puszták népe – 1936 (Lidé z pusty, č. 1957), literární sociografie o životě čeledi v kraji autorova dětství na Zadunajsku. Petófi – 1936 (přepracovaná verze Petófi Sándor – 1948, č. 1953). Životopisný román o osudech světoznámého maďarského lyrického tvůrce. Kháron ladikján – 1969 (Na Cháronově člunu aneb Známky stárnutí, č. 1972), esejistický román Ebéd a kastélyban – 1962 Kora tavasz – 1941 (Předjaří) Drama: Ve 30. Letech se rozvinula autorova dramatická tvorba zaměřená na národní historickou sebeanalýzu a problematiku moci a morálky: Ozorai példa – 1952 (Ozorský příklad) Dózsa György – 1956 Pro děti sestavil Illyés soubor pohádek: Hetvenhét maďar Nemese – 1953 (přepracované 1956 na Sedmdesát sedm maďarských lidových pohádek). Soubor měl velký úspěch, dočkal se několika vydání, byl přeložen do různých jazyků. České a slovenské výbory: Pohádky: Ludas Matyi (Chytrý Matěj) – 1980 Princ z dřevěného hradu – 1980 Výbor z básnické tvorby: Jilm a vítr – 1965 Ťažká zem – 1977 …zobrazit celý životopis
Životopis
Gyula Illyés byl maďarský básník, prozaik, esejista, dramatik a překladatel. Patří k významným osobnostem maďarského kulturního života 20. Století.
Gyula Illyés vystudoval maďarštinu a francouzštinu na univerzitách v Budapešti a na Sorboně. V roce 1921 emigroval do Francie po účasti v levicově orientovaném studentském hnutí. Zde se seznámil s avantgardním uměním a po návratu do vlasti roku 1926 psal do maďarských avantgardních časopisů.
Ve své lyrické tvorbě se Gyula inspiroval lidovou slovesností, novým klasicismem a lyrickým realismem. Postupně v něm sílil meditativní hlas, jenž se zaměřoval s filozofickou náročností na otázky historického pokroku, postavení národa a politické moci.
Próza:
Puszták népe – 1936 (Lidé z pusty, č. 1957), literární sociografie o životě čeledi v kraji autorova dětství na Zadunajsku.
Petófi – 1936 (přepracovaná verze Petófi Sándor – 1948, č. 1953). Životopisný román o osudech světoznámého maďarského lyrického tvůrce.
Kháron ladikján – 1969 (Na Cháronově člunu aneb Známky stárnutí, č. 1972), esejistický román
Ebéd a kastélyban – 1962
Kora tavasz – 1941 (Předjaří)
Drama:
Ve 30. Letech se rozvinula autorova dramatická tvorba zaměřená na národní historickou sebeanalýzu a problematiku moci a morálky:
Ozorai példa – 1952 (Ozorský příklad)
Dózsa György – 1956
Pro děti sestavil Illyés soubor pohádek:
Hetvenhét maďar Nemese – 1953 (přepracované 1956 na Sedmdesát sedm maďarských lidových pohádek). Soubor měl velký úspěch, dočkal se několika vydání, byl přeložen do různých jazyků.
České a slovenské výbory:
Pohádky:
Ludas Matyi (Chytrý Matěj) – 1980
Princ z dřevěného hradu – 1980
Výbor z básnické tvorby:
Jilm a vítr – 1965
Ťažká zem – 1977
Poslední komentáře – Gyula Illyés
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)