zavřít
Georgi Karaslavov

dramatik, prozaik, literární kritik, cestopisec

Narození:
12. 1. 1904 , Debár, Bulharsko
Úmrtí:
26. 1. 1980  ve věku 76 let,  Sofie, Bulharsko  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Georgi Karaslavov byl bulharský prozaik, dramatik, autor literatury pro děti a mládež, cestopisec, publicista, literární kritik a překladatel. Georgi Karaslavov studoval na sofijské zemědělské fakultě, ale z politických důvodů byl ze studií vyloučen. Pokračoval v Praze, kde si vydělával při studiu jako stavební dělník. Po návratu do Bulharska studia dokončil. Pracoval jako redaktor řady časopisů a byl dlouholetým poslancem Národního shromáždění. Dílo Georgie Karaslavova: Georgi Karaslavov debutoval sbírkou povídek: Uličnici – 1926 (Chuligáni), v nichž zachytil život dětí z městské periferie. Kavalát plače – 1927 (Kaval pláče), sbírka povídek s výrazně sociálním charakterem. Sporžilov – 1931 č. 1951 (Spořilov), první román, v němž reportážním způsobem zachytil pražskou městskou čtvrť. Karaslavov se soustředil rovněž na sociálně – politický zápas bulharského venkova a na důsledky prvního protifašistického povstání ve sbírkách povídek: Na post – 1932 (Na stráži) Na dva fronta – 1934 (Na dvě fronty) Na morální úpadek v politických vztazích poukázal v humoristických povídkách Izčadija adovi – 1932, 1953 (Zplozenci pekla). Na sociální a psychologické rozměry vlastnických vztahů a morálky se zaměřil v dílech: Selkor – 1933, (Vesnický dopisovatel), novela Imot – 1936 (Majetek), sbírka povídek Tatul – 1938 (Durman) Snacha – 1942 Kompozičně experimentoval s velkým úspěchem: Tango – 1946, 1982 dramatizace 1967, novela Orlov kamák – 1948, 1985 (Orlí kámen), rodopská legenda Nevernikát Toma – 1954 (Nevěřící Tomáš), novela Sbírky humoristických a satirických povídek: Vínová kašna – 1943 Je s námi konec – 1946 Literárně kritické studie, životopisy, knihy úvah a vzpomínek: O Elinu Pelinu Setkání a rozhovory s N. Vapcarovem Blízcí a známí Cestopisné reportáže: Ot Lidice do Banska Bistrica Gerojična Koreja (Hrdinná Korea) Rozsáhlá šestidílná románová epopej OBYČEJNÍ LIDÉ, zachycuje dění v Bulharsku od 1. světové války až do roku 1944. Úspěšná a rozsáhlá byla autorova tvorba pro děti a mládež: Sbírky povídek: Pobediteli – 1935 (Vítězové) Učenite miški – 1935, 1973 (Vzdělané myšky) Pileto sás zlatnata perušina – 1938, 1943 (Kuře se zlatým peřím) Krilatijat Danko – 1943 (Okřídlený Danko) Čudnata svirka – 1943 (Podivná píšťalka) Próza: Na selo – 1942, 1949, román Lenko – 1957, 1973, novela Další sbírky novel, povídek a pohádek: Čestna duma – 1938 (Čestné slovo) Zaeški planove – 1943 (Zaječí úmysly) Vrag – 1945 (Nepřítel) Novi pátišta – 1959 (Nové cesty) Prikazki – 1977 (Pohádky) …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Georgi Karaslavov byl bulharský prozaik, dramatik, autor literatury pro děti a mládež, cestopisec, publicista, literární kritik a překladatel.

Georgi Karaslavov studoval na sofijské zemědělské fakultě, ale z politických důvodů byl ze studií vyloučen. Pokračoval v Praze, kde si vydělával při studiu jako stavební dělník. Po návratu do Bulharska studia dokončil. Pracoval jako redaktor řady časopisů a byl dlouholetým poslancem Národního shromáždění.

Dílo Georgie Karaslavova:

Georgi Karaslavov debutoval sbírkou povídek:
Uličnici – 1926 (Chuligáni), v nichž zachytil život dětí z městské periferie.

Kavalát plače – 1927 (Kaval pláče), sbírka povídek s výrazně sociálním charakterem.

Sporžilov – 1931 č. 1951 (Spořilov), první román, v němž reportážním způsobem zachytil pražskou městskou čtvrť.

Karaslavov se soustředil rovněž na sociálně – politický zápas bulharského venkova a na důsledky prvního protifašistického povstání ve sbírkách povídek:
Na post – 1932 (Na stráži)
Na dva fronta – 1934 (Na dvě fronty)

Na morální úpadek v politických vztazích poukázal v humoristických povídkách
Izčadija adovi – 1932, 1953 (Zplozenci pekla).

Na sociální a psychologické rozměry vlastnických vztahů a morálky se zaměřil v dílech:
Selkor – 1933, (Vesnický dopisovatel), novela
Imot – 1936 (Majetek), sbírka povídek
Tatul – 1938 (Durman)
Snacha – 1942

Kompozičně experimentoval s velkým úspěchem:
Tango – 1946, 1982 dramatizace 1967, novela
Orlov kamák – 1948, 1985 (Orlí kámen), rodopská legenda
Nevernikát Toma – 1954 (Nevěřící Tomáš), novela

Sbírky humoristických a satirických povídek:
Vínová kašna – 1943
Je s námi konec – 1946

Literárně kritické studie, životopisy, knihy úvah a vzpomínek:
O Elinu Pelinu
Setkání a rozhovory s N. Vapcarovem
Blízcí a známí


Cestopisné reportáže:
Ot Lidice do Banska Bistrica
Gerojična Koreja (Hrdinná Korea)
Rozsáhlá šestidílná románová epopej OBYČEJNÍ LIDÉ, zachycuje dění v Bulharsku od 1. světové války až do roku 1944.

Úspěšná a rozsáhlá byla autorova tvorba pro děti a mládež:

Sbírky povídek:
Pobediteli – 1935 (Vítězové)
Učenite miški – 1935, 1973 (Vzdělané myšky)
Pileto sás zlatnata perušina – 1938, 1943 (Kuře se zlatým peřím)
Krilatijat Danko – 1943 (Okřídlený Danko)
Čudnata svirka – 1943 (Podivná píšťalka)

Próza:
Na selo – 1942, 1949, román
Lenko – 1957, 1973, novela

Další sbírky novel, povídek a pohádek:
Čestna duma – 1938 (Čestné slovo)
Zaeški planove – 1943 (Zaječí úmysly)
Vrag – 1945 (Nepřítel)
Novi pátišta – 1959 (Nové cesty)
Prikazki – 1977 (Pohádky)