zavřít
Sylva Lauerová

spisovatelka, básnířka

Věk:
54
Narození:
10. 6. 1962 , Brno, Československo
Znamení:
blíženci   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

12 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Sylva Lauerová (*1962, Brno), česká spisovatelka a básnířka, žijící převážně na Seychelských ostrovech. Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, získala titul doktora práv. Výkonu právní praxe se však nikdy aktivně nevěnovala. Je vdaná za německého architekta, odborníka na tropickou residenční architekturu. Její literární a umělecká tvorba osciluje mezi dvěma extrémními póly – literaturou ryze komerční a projekty uměleckými. V r. 2005 vydala kreolsko-anglickou verzi meditativního CD Bondye i lanmour. Na komerčním poli debutovala v České republice velmi úspěšným erotickým románem Hračka (r. 2007), který se díky svému obsahu a zejména přímočarému popisu sexuálních scén stal vzápětí prodejním bestsellerem. V r. 2008 předložila čtenářské veřejnosti filozoficko-religiózní rébus s andělskou tematikou Michael2007. V něm kombinovala prózu s poezií a své čtenáře donutila, ať si příběh, v knize pouze naznačený, z textu poskládají sami. Svým románem z roku 2009 se vrátila opět ke komerční produkci. Otrok je šokující román ze sadomasochistického prostředí a Sylva Lauerová si jím definitivně vysloužila titul „nejvýstřednější“ české spisovatelky současnosti. V roce 2010 své tvůrčí záměry Lauerová opět upnula k nekomerční tvorbě a sestavila básnický almanach nazvaný Královny slz a ostružin. Svým rozsahem (560 stran, 421 básní) a zaměřením je kniha jedinečnou publikací, která představuje průřez současnou ženskou milostnou poezií – jak profesionální, tak amatérskou. Mezi 44 publikovanými básnířkami jsou jména slavná a dlouhodobě uznávaná, ale objevují se také nové talenty české poetické scény. V roce 2011 Lauerová vydala v pořadí již svůj 3. román s tajuplným názvem Jumaroro. Děj zasadila do prostředí amazonského deštného lesa a v příběhu spojuje prvky detektivky, cestopisu a mystiky. Příznivci Sylvy Lauerové označují knihu za první román, kterým spisovatelka oslovuje širokou čtenářskou veřejnost. Po vydání komerčně úspěšného románu Jumaroro se spisovatelka opět uzavírá do ulity vlastní básnické intimity ve sbírce Ovace nevlídnosti (2012), která je výběrem poezie z let 2010 až 2012.Již sám paradoxní název Ovace nevlídnosti dává tušit směr a obsah veršů, nesoucí v sobě bolestná a depresivní témata. Lauerová ve svých básních záměrně přehlíží povrchní světské náměty, objektem její poezie se stává lidská duše a jako již v první básnické sbírce Michael2007 v ní nacházíme hluboký duchovní podtext. Pokud by v české literatuře existoval žánr komorního thrilleru, pak by se v pořadí již čtvrtý román Tichošlap(2012) mohl stát čestným zástupcem této literární kategorie. Sylva Lauerová nabízí svým čtenářům opět něco zcela nového. Delikátní, mrazivý i lidský román, jehož hlavní linie příběhu je pečlivě uschována za každodenními obrazy obyčejných lidských životů, které spojuje jen jedno – přítomnost tichých kolíbavých kroků muže bez minulosti. Lauerová si ponechává svůj sugestivní a autentický literární styl, tentokrát jej však obohacuje o nový, pozvolný a temný poetizující odstín, který dává románu Tichošlap zcela osobitý ráz. Literární styl Sylvy Lauerové je velmi sugestivní, s výraznými prvky autenticity a strhujícím tempem. Provokuje svou neslýchanou otevřeností a svérázným přístupem k jazyku. Bez studu hovoří o všech pocitech souvisejících s lidskou intimitou. Nutí zaujímat jasné postoje i k těm nejožehavějším tématům a stojí za hranicemi tzv. obecné normality. Snaží se spojit zdánlivě nespojitelné. Nebojí se ve svých knihách konfrontovat čtenáře s otázkou víry a těch nejušlechtilejších hodnot a vzápětí sahat na dno i pro ty nejtemnější lidské emoce. Co je však nejdůležitější – málokoho nechává lhostejným. Sylva Lauerová publikuje pravidelně v českých časopisech pro ženy (Marianne atd.) a podílí se na vzniku a podpoře celé řady uměleckých projektů – výstav, výtvarných happeningů či experimentálních módních show: Výstava výtvarných děl české umělecké avantgardy 3. milénia Michael2007 (září 2008), Módní show Fatamorgana pro výstavu Bruselský sen, Praha 2008, Brno 2009, Projekt IMPERSONED v rámci Dnů designu Designblok 2009, časopis DRESSING Portfolio, Poetický triptychon – projekt, který bude představen v r. 2010 (spojení poezie, hudby a krátkého filmu). Svou literární tvorbou se Sylva Lauerová zařazuje mezi nejkontroverznější postavy české literatury. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Sylva Lauerová (*1962, Brno), česká spisovatelka a básnířka, žijící převážně na Seychelských ostrovech. Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, získala titul doktora práv. Výkonu právní praxe se však nikdy aktivně nevěnovala. Je vdaná za německého architekta, odborníka na tropickou residenční architekturu.

Její literární a umělecká tvorba osciluje mezi dvěma extrémními póly – literaturou ryze komerční a projekty uměleckými. V r. 2005 vydala kreolsko-anglickou verzi meditativního CD Bondye i lanmour. Na komerčním poli debutovala v České republice velmi úspěšným erotickým románem Hračka (r. 2007), který se díky svému obsahu a zejména přímočarému popisu sexuálních scén stal vzápětí prodejním bestsellerem.

V r. 2008 předložila čtenářské veřejnosti filozoficko-religiózní rébus s andělskou tematikou Michael2007. V něm kombinovala prózu s poezií a své čtenáře donutila, ať si příběh, v knize pouze naznačený, z textu poskládají sami.

Svým románem z roku 2009 se vrátila opět ke komerční produkci. Otrok je šokující román ze sadomasochistického prostředí a Sylva Lauerová si jím definitivně vysloužila titul „nejvýstřednější“ české spisovatelky současnosti.

V roce 2010 své tvůrčí záměry Lauerová opět upnula k nekomerční tvorbě a sestavila básnický almanach nazvaný Královny slz a ostružin. Svým rozsahem (560 stran, 421 básní) a zaměřením je kniha jedinečnou publikací, která představuje průřez současnou ženskou milostnou poezií – jak profesionální, tak amatérskou. Mezi 44 publikovanými básnířkami jsou jména slavná a dlouhodobě uznávaná, ale objevují se také nové talenty české poetické scény.

V roce 2011 Lauerová vydala v pořadí již svůj 3. román s tajuplným názvem Jumaroro. Děj zasadila do prostředí amazonského deštného lesa a v příběhu spojuje prvky detektivky, cestopisu a mystiky. Příznivci Sylvy Lauerové označují knihu za první román, kterým spisovatelka oslovuje širokou čtenářskou veřejnost.

Po vydání komerčně úspěšného románu Jumaroro se spisovatelka opět uzavírá do ulity vlastní básnické intimity ve sbírce Ovace nevlídnosti (2012), která je výběrem poezie z let 2010 až 2012.
Již sám paradoxní název Ovace nevlídnosti dává tušit směr a obsah veršů, nesoucí v sobě bolestná a depresivní témata. Lauerová ve svých básních záměrně přehlíží povrchní světské náměty, objektem její poezie se stává lidská duše a jako již v první básnické sbírce Michael2007 v ní nacházíme hluboký duchovní podtext.

Pokud by v české literatuře existoval žánr komorního thrilleru, pak by se v pořadí již čtvrtý román Tichošlap(2012) mohl stát čestným zástupcem této literární kategorie. Sylva Lauerová nabízí svým čtenářům opět něco zcela nového. Delikátní, mrazivý i lidský román, jehož hlavní linie příběhu je pečlivě uschována za každodenními obrazy obyčejných lidských životů, které spojuje jen jedno – přítomnost tichých kolíbavých kroků muže bez minulosti. Lauerová si ponechává svůj sugestivní a autentický literární styl, tentokrát jej však obohacuje o nový, pozvolný a temný poetizující odstín, který dává románu Tichošlap zcela osobitý ráz.

Literární styl Sylvy Lauerové je velmi sugestivní, s výraznými prvky autenticity a strhujícím tempem. Provokuje svou neslýchanou otevřeností a svérázným přístupem k jazyku. Bez studu hovoří o všech pocitech souvisejících s lidskou intimitou. Nutí zaujímat jasné postoje i k těm nejožehavějším tématům a stojí za hranicemi tzv. obecné normality. Snaží se spojit zdánlivě nespojitelné. Nebojí se ve svých knihách konfrontovat čtenáře s otázkou víry a těch nejušlechtilejších hodnot a vzápětí sahat na dno i pro ty nejtemnější lidské emoce. Co je však nejdůležitější – málokoho nechává lhostejným.

Sylva Lauerová publikuje pravidelně v českých časopisech pro ženy (Marianne atd.) a podílí se na vzniku a podpoře celé řady uměleckých projektů – výstav, výtvarných happeningů či experimentálních módních show: Výstava výtvarných děl české umělecké avantgardy 3. milénia Michael2007 (září 2008), Módní show Fatamorgana pro výstavu Bruselský sen, Praha 2008, Brno 2009, Projekt IMPERSONED v rámci Dnů designu Designblok 2009, časopis DRESSING Portfolio, Poetický triptychon – projekt, který bude představen v r. 2010 (spojení poezie, hudby a krátkého filmu). Svou literární tvorbou se Sylva Lauerová zařazuje mezi nejkontroverznější postavy české literatury.

Hledáte také jako: Sylva Lauer
Rychlá navigace:novinky |diskuse