Rudolf Těsnohlídek

spisovatel, novinář a překladatel

Narození:
7. 6. 1882 , Čáslav
Úmrtí:
12. 1. 1928  ve věku 45 let,  Brno  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

17 se líbí, 5 se nelíbí

Rudolf Těsnohlídek (vlastním jménem Arnošt Bellis), básník, publicista, prozaik, autor soudniček a překladatel, se narodil v Čáslavi. Jeho otec byl chalupník a pohodný. Gymnázium absolvoval v Čáslavi a Hradci Králové. Vysokoškolská studia filozofie a moderní filologie nedokončil. Rudolf Těsnohlídek se věnoval se publicistice. V Praze se sblížil s anarchistickou skupinou kolem S.K. Neumanna. V roce 1905 se Těsnohlídek oženil, jeho žena však tragicky zahynula na svatební cestě v Norsku. Po návratu do Čech a následné cestě do Švýcarska odjel Těsnohlídek do Brna, kde mu S.K. Neumann opatřil místo redaktora v časopise Moravský kraj. Od roku 1908 pracoval Těsnohlídek jako soudní referent v redakci Lidových novin, kam přispíval svými články, sloupky, fejetony a reportážemi. Rudolf Těsnohlídek se věnoval různým formám činnosti, mimo jiné dal podnět ke stavění vánočních stromů republiky spojenému se sbírkami pro chudé. Účastnil se i objevování Demänovských jeskyní na Slovensku. U žurnalistiky Těsnohlídek vytrval dvacet let až do své dobrovolné smrti v roce 1928. Dílo Rudolfa Těsnohlídka Určujícím prvkem Těsnohlídkova díla je přijímané vědomí tragičnosti a marnosti lidské existence. Často mísil prvky hanáckého nářečí a obecné češtiny nebo argotu. Prózy: Nénie – 1902 Dva mezi ostatními – 1906 Květy a jiní – 1908 V těchto lyrických prózách vyjádřil životní deziluzi vyplývající z pocitu marnosti lidského života Poseidon – 1916 Kolonia Kutejsík – 1928, ze života obyčejných lidí z brněnské periférie Demänová – 1926, zážitky z objevování Demänovských jeskyní Eskymo Welzl – 1928, upravil paměti polárního cestovatele Jana Welzla Básnické sbírky: Den – 1923 Rozbitý dům – posmrtně 1935, lyrická témata přírody, lásky a smrti Výsledkem Těsnohlídkovy práce novinářského redaktora jsou zejména soudničky, např. Surovost z něžnosti a jiné soudničky Těsnohlídkovo dílo obsahuje i několik knih pro mládež a překlady ze severských literatur. Nejvýznamnějším dílem Rudolfa Těsnohlídka je povídka Liška Bystrouška – 1920, napsaná jako slovní doprovod k cyklu kreseb S. Lolka. Na námět povídky zpracoval Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Rudolf Těsnohlídek (vlastním jménem Arnošt Bellis), básník, publicista, prozaik, autor soudniček a překladatel, se narodil v Čáslavi. Jeho otec byl chalupník a pohodný. Gymnázium absolvoval v Čáslavi a Hradci Králové. Vysokoškolská studia filozofie a moderní filologie nedokončil.

Rudolf Těsnohlídek se věnoval se publicistice. V Praze se sblížil s anarchistickou skupinou kolem S.K. Neumanna.

V roce 1905 se Těsnohlídek oženil, jeho žena však tragicky zahynula na svatební cestě v Norsku. Po návratu do Čech a následné cestě do Švýcarska odjel Těsnohlídek do Brna, kde mu S.K. Neumann opatřil místo redaktora v časopise Moravský kraj.

Od roku 1908 pracoval Těsnohlídek jako soudní referent v redakci Lidových novin, kam přispíval svými články, sloupky, fejetony a reportážemi.

Rudolf Těsnohlídek se věnoval různým formám činnosti, mimo jiné dal podnět ke stavění vánočních stromů republiky spojenému se sbírkami pro chudé. Účastnil se i objevování Demänovských jeskyní na Slovensku.

U žurnalistiky Těsnohlídek vytrval dvacet let až do své dobrovolné smrti v roce 1928.

Dílo Rudolfa Těsnohlídka

Určujícím prvkem Těsnohlídkova díla je přijímané vědomí tragičnosti a marnosti lidské existence. Často mísil prvky hanáckého nářečí a obecné češtiny nebo argotu.

Prózy:
Nénie – 1902
Dva mezi ostatními – 1906
Květy a jiní – 1908
V těchto lyrických prózách vyjádřil životní deziluzi vyplývající z pocitu marnosti lidského života
Poseidon – 1916
Kolonia Kutejsík – 1928, ze života obyčejných lidí z brněnské periférie
Demänová – 1926, zážitky z objevování Demänovských jeskyní
Eskymo Welzl – 1928, upravil paměti polárního cestovatele Jana Welzla

Básnické sbírky:
Den – 1923
Rozbitý dům – posmrtně 1935, lyrická témata přírody, lásky a smrti

Výsledkem Těsnohlídkovy práce novinářského redaktora jsou zejména soudničky, např. Surovost z něžnosti a jiné soudničky

Těsnohlídkovo dílo obsahuje i několik knih pro mládež a překlady ze severských literatur.

Nejvýznamnějším dílem Rudolfa Těsnohlídka je povídka Liška Bystrouška – 1920, napsaná jako slovní doprovod k cyklu kreseb S. Lolka. Na námět povídky zpracoval Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky.

  • RECENZE: Smrt ve stínu lišky Bystroušky

    Novinky, 26. 8. 2013 Ne každý tuší, že soukromý život Rudolfa Těsnohlídka (1882–1928), podle jehož pro noviny psaného seriálu Příhody lišky Bystroušky vytvořil Leoš Janáček libreto i hudbu populární opery, je spojen s řadou tragédií. … více

  • Liška Bystrouška se vrátila na místo činu

    Novinky, 4. 6. 2013 Potřetí se na zemětřasnou brněnskou půdu vrací SKUTR, osvědčený česko-slovenský divadelní tandem Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Po představení Všichni jsme Marlene Dietrich aneb Studie Odyssea v Hadivadle a Radúzovi a Mahuleně v Národním divadle zkusil definitivně dobýt přízeň Ponávčanů Liškou Bystrouškou Rudolfa Těsnohlídka a hlavně Leoše Janáčka. A znovu v Národním divadle. … více