zavřít
Quintus H. Flaccus Horatius

básník

Narození:
8. 12. 2065 , Venusia, Římská říše
Úmrtí:
8. 11. 2027,  pravděpodobně Řím  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Quintus H. F. Horatius byl římský básník. Quintus H. F. Horatius se narodil v rodině propuštěného otroka. Otec umožnil svému synovi vynikající vzdělání. Ten studoval v Římě gramaticko - rétorskou školu, v Athénách pokračoval ve studiu filozofie. Jako stoupenec republiky bojoval po Caesarově smrti v republikánském vojsku. Po jeho porážce a všeobecné amnestii se opět vrátil do Říma. Pro zajištění existence si koupil úřednické místo ve státní účtárně, ale již tehdy skládal básně. Velký zlom v životě Horatia nastal po přijetí do Maecenatovy básnické družiny. Maecenas, římský aristokrat a Octavianův přítel, ho seznámil s literáty, aristokraty i s Augustem. Horatiovi byly darovány statky v Sabinsku, což mu zajistilo klid a nezávislost pro básnickou tvorbu. Po většinu roku pobýval na venkově, jen na zimu odjížděl do Říma. Quintus H. Flaccus Horatius byl pohřben na římském pahorku Esquilinu vedle Maecenata, kterému z vděčnosti za přízeň a přátelství věnoval všechny své básnické sbírky. Dílo H. F. Horatia: Horatiovo dílo mělo nesmírný význam pro další vývoj římské i evropské kultury. Byl vzorem básníkům píšícím latinsky. Jeho básně byly překládány, písně zhudebňovány. Prvními Horatiovými skladbami byly: Jamby, zvané též Epody - 30 př. n. l., sbírka sedmnácti útočných a žertovných básní, ve kterých kritizuje současné římské poměry a odsuzuje bratrovražedné boje. Satiry, nazývané také Besedy - Sermones - 2 knihy, 35 a 30 př. n. l., dvě knihy Satir obsahují osmnáct básní, v nichž se autor zaměřuje s jemnou ironií na typy pošetilých lidí, vysmívá se ješitnosti, kritizuje závist a vypočítavost Písňová Horatiova tvorba je shrnuta do čtyř knih pod názvem: Písně také Ódy - 23 př. n.l., čtvrtá kniha - 13 př. n.l. Obsahuje lyriku občanskou, příležitostnou, milostnou, reflexivní i přírodní. Autor uvedl do římské lyriky řecké strofické útvary a obtížná metra s cílem vyrovnat její úroveň s řeckou poezií. Zajímavý je soubor šesti úvodních básní III. knihy, tzv. římské ódy, v nichž apeluje na mravní cítění a vlastenecké postoje mládeže. V jeho básních často převažuje formální dokonalost nad citovou hloubkou. V posledním období své tvorby se Horatius vrátil k filozofující poezii a to ve formě dopisů: Listy - 2 knihy, asi 20 a 13 př. n l., jsou adresovány přátelům a obsahují úvahy o mravních otázkách a literatuře. Pisonům též O umění básnickém - v listu vytyčil základní pravidla pro tvorbu uměleckého díla. Životní Horatiovou filozofií byl umírněný epikureismus, hlásal právo na nerušený soukromý život, drobné radosti. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Quintus H. F. Horatius byl římský básník.

Quintus H. F. Horatius se narodil v rodině propuštěného otroka. Otec umožnil svému synovi vynikající vzdělání. Ten studoval v Římě gramaticko - rétorskou školu, v Athénách pokračoval ve studiu filozofie.

Jako stoupenec republiky bojoval po Caesarově smrti v republikánském vojsku. Po jeho porážce a všeobecné amnestii se opět vrátil do Říma. Pro zajištění existence si koupil úřednické místo ve státní účtárně, ale již tehdy skládal básně.

Velký zlom v životě Horatia nastal po přijetí do Maecenatovy básnické družiny. Maecenas, římský aristokrat a Octavianův přítel, ho seznámil s literáty, aristokraty i s Augustem.

Horatiovi byly darovány statky v Sabinsku, což mu zajistilo klid a nezávislost pro básnickou tvorbu. Po většinu roku pobýval na venkově, jen na zimu odjížděl do Říma.

Quintus H. Flaccus Horatius byl pohřben na římském pahorku Esquilinu vedle Maecenata, kterému z vděčnosti za přízeň a přátelství věnoval všechny své básnické sbírky.

Dílo H. F. Horatia:

Horatiovo dílo mělo nesmírný význam pro další vývoj římské i evropské kultury. Byl vzorem básníkům píšícím latinsky. Jeho básně byly překládány, písně zhudebňovány.

Prvními Horatiovými skladbami byly:

Jamby, zvané též Epody - 30 př. n. l., sbírka sedmnácti útočných a žertovných básní, ve kterých kritizuje současné římské poměry a odsuzuje bratrovražedné boje.

Satiry, nazývané také Besedy - Sermones - 2 knihy, 35 a 30 př. n. l., dvě knihy Satir obsahují osmnáct básní, v nichž se autor zaměřuje s jemnou ironií na typy pošetilých lidí, vysmívá se ješitnosti, kritizuje závist a vypočítavost

Písňová Horatiova tvorba je shrnuta do čtyř knih pod názvem:

Písně také Ódy - 23 př. n.l., čtvrtá kniha - 13 př. n.l. Obsahuje lyriku občanskou, příležitostnou, milostnou, reflexivní i přírodní. Autor uvedl do římské lyriky řecké strofické útvary a obtížná metra s cílem vyrovnat její úroveň s řeckou poezií. Zajímavý je soubor šesti úvodních básní III. knihy, tzv. římské ódy, v nichž apeluje na mravní cítění a vlastenecké postoje mládeže. V jeho básních často převažuje formální dokonalost nad citovou hloubkou.

V posledním období své tvorby se Horatius vrátil k filozofující poezii a to ve formě dopisů:

Listy - 2 knihy, asi 20 a 13 př. n l., jsou adresovány přátelům a obsahují úvahy o mravních otázkách a literatuře.

Pisonům též O umění básnickém - v listu vytyčil základní pravidla pro tvorbu uměleckého díla.

Životní Horatiovou filozofií byl umírněný epikureismus, hlásal právo na nerušený soukromý život, drobné radosti.