Petr Bezruč

básník a prozaik

Narození:
15. 9. 1867, Opava
Úmrtí:
17. 2.1958 ve věku 90 let,  Olomouc
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

42 se líbí, 21 se nelíbí

Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, byl básník a prozaik. Využíval nejčastěji jednu z nejúčinnějších básnických forem - baladu. Volba pseudonymu nebyla jen básníkovým rozmarem, ale byl součástí jeho záměru upoutat pozornost k těšínskému lidu. Petr Bezruč se narodil v rodině spisovatele Antonína Vaška, slezského gymnazijního profesora, známého jako stoupence politického realismu. Po maturitě na brněnském gymnáziu odešel Petr Bezruč studovat klasickou filologii do Prahy, ale po třech letech školu opustil. Po návratu do Brna pracoval jako úředník na poště. Dva roky byl poštovním úředníkem v Místku, ale potom se vrátil do Brna. Místecký pobyt měl pro Bezručův osobní i umělecký vývoj velký význam: ve Slezsku poznal sociální i národnostní útlak a zažil tu i citové zklamání. Obojí poznamenalo jeho básnickou tvorbu. Za 1. světové války byl Petr Bezruč zatčen pro domnělé autorství protirakouské básně. Po válce byl jmenován přednostou nádražní pošty v Brně, ale již druhý den se vzdal funkce. V roce 1928 odešel do výslužby. Žil samotářsky v Brně, pak v Kostelci na Hané a v Brance u Opavy. V roce 1939 se Petr Bezruč usadil v Kostelci na Hané a tam již zůstal do konce života. Dílo Petra Bezruče: Petr Bezruč byl spisovatelem, který se ve své tvorbě soustřeďoval hlavně na národnostní i sociální problematiku severního moravsko-polského pomezí. Sám se naprosto ztotožnil s utiskovanými, mluvil jejich jazykem. Ostrými výpady stíhal nepřátele tohoto lidu v oblasti sociální, národní a mravní. Kritika Petra Bezruče je zaměřena i proti pseudovlastenecké měšťanské společnosti, zejména v Čechách. Jeho básně vybízejí k odboji a vzpouře, dodávají víru ve vítězství. Poezie: Slezské číslo - 1903, jednotlivé básně se začaly objevovat nejprve od roku 1899 v Herbenových Besedách Času. Sbírka obsahuje 31 básní, především balad s intimní lyrikou, s krajinským pozadím opavského a těšínského Slezska, např. - Maryčka Magdonova - Bernard Žár - Kantor Halfar - Ondráš - Žermanice - 70000 - Ostrava - Škaredý fantóm - Leonidas - Smrt Casanova - Hrabyň - Hlučín - Jen jedenkrát - Kdo na moje místo Slezské písně - 1909, sbírka obsahovala již 45 básní a v každém dalším vydání jejich počet rostl. Dnešní podoby nabyla sbírka v roce 1928. Stužkonoska modrá - 1930, samostatná báseň symbolizující básníkův smutný osud a zklamání z poměrů v novém státě Po vydání Slezských písní přestal autor umělecky tvořit a verše, které napsal, posílal jen přátelům a známým, např. - Paralipomena I - 1937 - Paralipomena II - 1938 - Přátelům a nepřátelům - 1958 Próza: Prózu otiskoval Petr Bezruč jen výjimečně. Moravská zem a moravská řeč. Republika před svatým Petrem - 1923 Studie z Café Lustig - 1934 Lolo a druhové - 1937 Mláďátko - 1948 Je nás šest - 1950 Povídky ze života - 1957 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, byl básník a prozaik. Využíval nejčastěji jednu z nejúčinnějších básnických forem - baladu. Volba pseudonymu nebyla jen básníkovým rozmarem, ale byl součástí jeho záměru upoutat pozornost k těšínskému lidu.

Petr Bezruč se narodil v rodině spisovatele Antonína Vaška, slezského gymnazijního profesora, známého jako stoupence politického realismu.

Po maturitě na brněnském gymnáziu odešel Petr Bezruč studovat klasickou filologii do Prahy, ale po třech letech školu opustil. Po návratu do Brna pracoval jako úředník na poště. Dva roky byl poštovním úředníkem v Místku, ale potom se vrátil do Brna.

Místecký pobyt měl pro Bezručův osobní i umělecký vývoj velký význam: ve Slezsku poznal sociální i národnostní útlak a zažil tu i citové zklamání. Obojí poznamenalo jeho básnickou tvorbu.

Za 1. světové války byl Petr Bezruč zatčen pro domnělé autorství protirakouské básně. Po válce byl jmenován přednostou nádražní pošty v Brně, ale již druhý den se vzdal funkce. V roce 1928 odešel do výslužby. Žil samotářsky v Brně, pak v Kostelci na Hané a v Brance u Opavy.

V roce 1939 se Petr Bezruč usadil v Kostelci na Hané a tam již zůstal do konce života.

Dílo Petra Bezruče:

Petr Bezruč byl spisovatelem, který se ve své tvorbě soustřeďoval hlavně na národnostní i sociální problematiku severního moravsko-polského pomezí. Sám se naprosto ztotožnil s utiskovanými, mluvil jejich jazykem. Ostrými výpady stíhal nepřátele tohoto lidu v oblasti sociální, národní a mravní.

Kritika Petra Bezruče je zaměřena i proti pseudovlastenecké měšťanské společnosti, zejména v Čechách. Jeho básně vybízejí k odboji a vzpouře, dodávají víru ve vítězství.

Poezie:
Slezské číslo - 1903, jednotlivé básně se začaly objevovat nejprve od roku 1899 v Herbenových Besedách Času. Sbírka obsahuje 31 básní, především balad s intimní lyrikou, s krajinským pozadím opavského a těšínského Slezska, např.
- Maryčka Magdonova
- Bernard Žár
- Kantor Halfar
- Ondráš
- Žermanice
- 70000
- Ostrava
- Škaredý fantóm
- Leonidas
- Smrt Casanova
- Hrabyň
- Hlučín
- Jen jedenkrát
- Kdo na moje místo

Slezské písně - 1909, sbírka obsahovala již 45 básní a v každém dalším vydání jejich počet rostl. Dnešní podoby nabyla sbírka v roce 1928.

Stužkonoska modrá - 1930, samostatná báseň symbolizující básníkův smutný osud a zklamání z poměrů v novém státě

Po vydání Slezských písní přestal autor umělecky tvořit a verše, které napsal, posílal jen přátelům a známým, např.
- Paralipomena I - 1937
- Paralipomena II - 1938
- Přátelům a nepřátelům - 1958

Próza:
Prózu otiskoval Petr Bezruč jen výjimečně.

Moravská zem a moravská řeč. Republika před svatým Petrem - 1923
Studie z Café Lustig - 1934
Lolo a druhové - 1937
Mláďátko - 1948
Je nás šest - 1950
Povídky ze života - 1957

  • Cenu Marka Ravenhilla získal Můj romantický příběh z Ostravy

    Novinky, 29. 5. 2014 Můj romantický příběh v podání ostravského Divadla Petra Bezruče v režii Daniela Špinara je nejlepší domácí divadelní inscenací nového textu a získal Cenu Marka Ravenhilla. Ocenění v podobě tradičního kožichu, který letos výtvarně pojala Veronika Richterová, předal ve středu večer v pražském Divadle Komedie tento britský autor osobně. Vítěze ceny, kterou od roku 2010 organizuje Divadlo Letí, vybírá nezávislá porota. … více

  • Cenu Marka Ravenhilla oblékl režisér Daniel Špinar

    Pikant.cz, 29. 5. 2014 Daniel Špinar získal Cenu Marka Ravenhilla za inscenaci Můj romantický příběh uvedenou v ostravském Divadle Petra Bezruče. … více

  • Cenu Marka Ravenhilla oblékl režisér Daniel Špinar

    Bleskově, 29. 5. 2014 Daniel Špinar získal Cenu Marka Ravenhilla za inscenaci Můj romantický příběh uvedenou v ostravském Divadle Petra Bezruče. … více

Rychlá navigace: novinky | diskuse