zavřít
Petr Bezruč

básník a prozaik

Narození:
15. 9. 1867 , Opava
Úmrtí:
17. 2. 1958  ve věku 90 let,  Olomouc  †
Znamení:
panna  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

80 se líbí, 31 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, byl básník a prozaik. Využíval nejčastěji jednu z nejúčinnějších básnických forem - baladu. Volba pseudonymu nebyla jen básníkovým rozmarem, ale byl součástí jeho záměru upoutat pozornost k těšínskému lidu. Petr Bezruč se narodil v rodině spisovatele Antonína Vaška, slezského gymnazijního profesora, známého jako stoupence politického realismu. Po maturitě na brněnském gymnáziu odešel Petr Bezruč studovat klasickou filologii do Prahy, ale po třech letech školu opustil. Po návratu do Brna pracoval jako úředník na poště. Dva roky byl poštovním úředníkem v Místku, ale potom se vrátil do Brna. Místecký pobyt měl pro Bezručův osobní i umělecký vývoj velký význam: ve Slezsku poznal sociální i národnostní útlak a zažil tu i citové zklamání. Obojí poznamenalo jeho básnickou tvorbu. Za 1. světové války byl Petr Bezruč zatčen pro domnělé autorství protirakouské básně. Po válce byl jmenován přednostou nádražní pošty v Brně, ale již druhý den se vzdal funkce. V roce 1928 odešel do výslužby. Žil samotářsky v Brně, pak v Kostelci na Hané a v Brance u Opavy. V roce 1939 se Petr Bezruč usadil v Kostelci na Hané a tam již zůstal do konce života. Dílo Petra Bezruče: Petr Bezruč byl spisovatelem, který se ve své tvorbě soustřeďoval hlavně na národnostní i sociální problematiku severního moravsko-polského pomezí. Sám se naprosto ztotožnil s utiskovanými, mluvil jejich jazykem. Ostrými výpady stíhal nepřátele tohoto lidu v oblasti sociální, národní a mravní. Kritika Petra Bezruče je zaměřena i proti pseudovlastenecké měšťanské společnosti, zejména v Čechách. Jeho básně vybízejí k odboji a vzpouře, dodávají víru ve vítězství. Poezie: Slezské číslo - 1903, jednotlivé básně se začaly objevovat nejprve od roku 1899 v Herbenových Besedách Času. Sbírka obsahuje 31 básní, především balad s intimní lyrikou, s krajinským pozadím opavského a těšínského Slezska, např. - Maryčka Magdonova - Bernard Žár - Kantor Halfar - Ondráš - Žermanice - 70000 - Ostrava - Škaredý fantóm - Leonidas - Smrt Casanova - Hrabyň - Hlučín - Jen jedenkrát - Kdo na moje místo Slezské písně - 1909, sbírka obsahovala již 45 básní a v každém dalším vydání jejich počet rostl. Dnešní podoby nabyla sbírka v roce 1928. Stužkonoska modrá - 1930, samostatná báseň symbolizující básníkův smutný osud a zklamání z poměrů v novém státě Po vydání Slezských písní přestal autor umělecky tvořit a verše, které napsal, posílal jen přátelům a známým, např. - Paralipomena I - 1937 - Paralipomena II - 1938 - Přátelům a nepřátelům - 1958 Próza: Prózu otiskoval Petr Bezruč jen výjimečně. Moravská zem a moravská řeč. Republika před svatým Petrem - 1923 Studie z Café Lustig - 1934 Lolo a druhové - 1937 Mláďátko - 1948 Je nás šest - 1950 Povídky ze života - 1957 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, byl básník a prozaik. Využíval nejčastěji jednu z nejúčinnějších básnických forem - baladu. Volba pseudonymu nebyla jen básníkovým rozmarem, ale byl součástí jeho záměru upoutat pozornost k těšínskému lidu.

Petr Bezruč se narodil v rodině spisovatele Antonína Vaška, slezského gymnazijního profesora, známého jako stoupence politického realismu.

Po maturitě na brněnském gymnáziu odešel Petr Bezruč studovat klasickou filologii do Prahy, ale po třech letech školu opustil. Po návratu do Brna pracoval jako úředník na poště. Dva roky byl poštovním úředníkem v Místku, ale potom se vrátil do Brna.

Místecký pobyt měl pro Bezručův osobní i umělecký vývoj velký význam: ve Slezsku poznal sociální i národnostní útlak a zažil tu i citové zklamání. Obojí poznamenalo jeho básnickou tvorbu.

Za 1. světové války byl Petr Bezruč zatčen pro domnělé autorství protirakouské básně. Po válce byl jmenován přednostou nádražní pošty v Brně, ale již druhý den se vzdal funkce. V roce 1928 odešel do výslužby. Žil samotářsky v Brně, pak v Kostelci na Hané a v Brance u Opavy.

V roce 1939 se Petr Bezruč usadil v Kostelci na Hané a tam již zůstal do konce života.

Dílo Petra Bezruče:

Petr Bezruč byl spisovatelem, který se ve své tvorbě soustřeďoval hlavně na národnostní i sociální problematiku severního moravsko-polského pomezí. Sám se naprosto ztotožnil s utiskovanými, mluvil jejich jazykem. Ostrými výpady stíhal nepřátele tohoto lidu v oblasti sociální, národní a mravní.

Kritika Petra Bezruče je zaměřena i proti pseudovlastenecké měšťanské společnosti, zejména v Čechách. Jeho básně vybízejí k odboji a vzpouře, dodávají víru ve vítězství.

Poezie:
Slezské číslo - 1903, jednotlivé básně se začaly objevovat nejprve od roku 1899 v Herbenových Besedách Času. Sbírka obsahuje 31 básní, především balad s intimní lyrikou, s krajinským pozadím opavského a těšínského Slezska, např.
- Maryčka Magdonova
- Bernard Žár
- Kantor Halfar
- Ondráš
- Žermanice
- 70000
- Ostrava
- Škaredý fantóm
- Leonidas
- Smrt Casanova
- Hrabyň
- Hlučín
- Jen jedenkrát
- Kdo na moje místo

Slezské písně - 1909, sbírka obsahovala již 45 básní a v každém dalším vydání jejich počet rostl. Dnešní podoby nabyla sbírka v roce 1928.

Stužkonoska modrá - 1930, samostatná báseň symbolizující básníkův smutný osud a zklamání z poměrů v novém státě

Po vydání Slezských písní přestal autor umělecky tvořit a verše, které napsal, posílal jen přátelům a známým, např.
- Paralipomena I - 1937
- Paralipomena II - 1938
- Přátelům a nepřátelům - 1958

Próza:
Prózu otiskoval Petr Bezruč jen výjimečně.

Moravská zem a moravská řeč. Republika před svatým Petrem - 1923
Studie z Café Lustig - 1934
Lolo a druhové - 1937
Mláďátko - 1948
Je nás šest - 1950
Povídky ze života - 1957

  • Paví uprchlík z Bohumína zaměstnává policisty: Po velké výpravě ho čeká domácí vězení

    Blesk, 8. 11. 2016 Páv zvaný útěkář momentálně pravidelně zaměstnává strážníky v Bohumíně na Karvinsku. Toulavý páv z Mauglího ranče v parku Petra Bezruče se zřejmě odmítá smířit s velikostí svého domova a nemine tak týden, kdy by městští policisté neřešili oznámení o pávovi, který se promenáduje bohumínskými ulicemi. „V minulých dnech dokonce podnikl i velkou dobrodružnou výpravu,“ řekla mluvčí radnice Lucie Kolková. … více

  • Nemáme se za co stydět. Šéfka divadla, kde se prý chystala "provokace" vůči první dámě, vrací ránu Hradu

    Parlamentnílisty.cz, 5. 11. 2016 Hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (ČSSD) v pátek nařkl Českou televizi z přípravy provokace vůči manželce prezidenta Miloše Zemana kvůli její plánované návštěvě Divadla Petra Bezruče. Ke kritice se přidal také prezident. Divadlo se ale proti obvinění ohradilo. Informoval o tom web Českého rozhlasu. … více

  • Byla to provokace, nebo ne? Mezi Ovčáčkem a ČT zuří ostrá slovní válka

    Parlamentnílisty.cz, 4. 11. 2016 Česká televize (ČT) se dnes ohradila proti výrokům dosluhujícího moravskoslezského hejtmana Miroslava Nováka (ČSSD), který ČT nařknul, že se podílela na provokaci vůči první dámě Ivaně Zemanové. Televizi kritizoval za to, že si její redaktoři rezervovali místa v ostravském Divadle Petra Bezruče, kam Zemanová měla přijít na představení Spalovač mrtvol. Zprávu přinesla ČTK. … více