Miloslav Stingl

cestovatel, etnograf a spisovatel

Věk:
85
Narození:
19. 12. 1930 , Bílina u Teplic, Československo
Znamení:
střelec   |  aktuální horoskop
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

14 se líbí, 0 se nelíbí

Miloslav Stingl patří mezi autory literatury faktu, je etnografem a cestovatelem po indiánské a polynéské oblasti. Z ní čerpá své náměty pro literaturu pro děti. Miloslav Stingl se narodil v rodině důlního technika. Rodina se často stěhovala, proto svá studia na reálném gymnáziu dokončil v Karlových Varech. Poté na pražské právnické fakultě vystudoval v letech 1950 - 54 obor mezinárodní právo. Pracoval jako osvětový inspektor na KNV a v Krajském kulturním středisku. Při zaměstnání vystudoval etnografii a folkloristiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1967 dosáhl doktorátu filozofie. Rovněž byl asistentem pedagogického institutu v Karlových Varech a pak odborným pracovníkem oddělení rozvojových zemí v pražském Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV. Během badatelské činnosti týkající se mimoevropské etnografie se Miloslav Stingl zúčastnil několika náročných výzkumných cest, zejména k původním obyvatelům Ameriky a Oceánie. Od roku 1972 se Miloslav Stingl věnuje literatuře. Dílo Miloslava Stingla: Na počátku literární tvorby se Miloslav Stingl věnoval poezii. Jako básník psal verše pro karlovarský umělecký soubor Rebuz, publikoval v krajském tisku. Brzy začal spolupracovat s Československým rozhlasem. V roce 1961 vysílal rozhlas jeho pohádky Želva s flétnou. Vysílal rovněž jeho adaptaci dramatu kečuánské literatury Ollantay. Autorových odborných znalostí a vypravěčských schopností využívala i Československá televize. Cestopisy a literatura faktu: K základním rysům Stinglových cestopisů a literatury faktu, je schopnost sloučit téměř encyklopedické znalosti z mnoha oborů s uměním oživovat dávné lidské osudy a události. Indiáni bez tomahavků - 1963, knižní prvotina zaměřená na předkolumbovskou americkou civilizaci a objasňující původ a kulturní vývoj různých indiánských kmenů až po současnost. Za poklady mayských měst - 1969, 2. přepracované vydání Tajemství indiánských pyramid - 1974, vypráví o průzkumech dřívějších badatelů, klade důraz na arcgeologické a architektonické památky. Uctívači hvězd - 1980, v této knize se Stingl vrací k tajemné minulosti bývalých peruánských říší. Indiánský běžec - 1969, autor se zabývá indiánskými sporty a hrami i jejich tradicemi. Některé přežívají dodnes. Indiánský oheň - 1977, historie pěti set let válek původního obyvatelstva proti koloniálnímu útlaku. Indiáni na válečné stezce - 1969, 2. přepracované vydání pro mládež pod názvem Siouxové bojují dál - 1976. Beletrizované příběhy věnované nejdůležitějším severoamerickým indiánským válkám a jejich hrdinům. Nejrozsáhlejším Stinglovým dílem je cestopisná tetralogie z Oceánie-i. Tetralogie přináší velké množství poznatků i autentických zážitků.Její nedílnou součást tvoří fotografický doprovod textu: Ostrovy lidojedů - 1970, o Melanésii Poslední ráj - 1974, o Polynésii Neznámou Mikronésií - 1976 Očarovaná Havaj - 1981 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Miloslav Stingl patří mezi autory literatury faktu, je etnografem a cestovatelem po indiánské a polynéské oblasti. Z ní čerpá své náměty pro literaturu pro děti.

Miloslav Stingl se narodil v rodině důlního technika. Rodina se často stěhovala, proto svá studia na reálném gymnáziu dokončil v Karlových Varech. Poté na pražské právnické fakultě vystudoval v letech 1950 - 54 obor mezinárodní právo. Pracoval jako osvětový inspektor na KNV a v Krajském kulturním středisku. Při zaměstnání vystudoval etnografii a folkloristiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1967 dosáhl doktorátu filozofie. Rovněž byl asistentem pedagogického institutu v Karlových Varech a pak odborným pracovníkem oddělení rozvojových zemí v pražském Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV.

Během badatelské činnosti týkající se mimoevropské etnografie se Miloslav Stingl zúčastnil několika náročných výzkumných cest, zejména k původním obyvatelům Ameriky a Oceánie.

Od roku 1972 se Miloslav Stingl věnuje literatuře.

Dílo Miloslava Stingla:

Na počátku literární tvorby se Miloslav Stingl věnoval poezii. Jako básník psal verše pro karlovarský umělecký soubor Rebuz, publikoval v krajském tisku. Brzy začal spolupracovat s Československým rozhlasem. V roce 1961 vysílal rozhlas jeho pohádky Želva s flétnou. Vysílal rovněž jeho adaptaci dramatu kečuánské literatury Ollantay.

Autorových odborných znalostí a vypravěčských schopností využívala i Československá televize.

Cestopisy a literatura faktu:
K základním rysům Stinglových cestopisů a literatury faktu, je schopnost sloučit téměř encyklopedické znalosti z mnoha oborů s uměním oživovat dávné lidské osudy a události.

Indiáni bez tomahavků - 1963, knižní prvotina zaměřená na předkolumbovskou americkou civilizaci a objasňující původ a kulturní vývoj různých indiánských kmenů až po současnost.

Za poklady mayských měst - 1969, 2. přepracované vydání Tajemství indiánských pyramid - 1974, vypráví o průzkumech dřívějších badatelů, klade důraz na arcgeologické a architektonické památky.

Uctívači hvězd - 1980, v této knize se Stingl vrací k tajemné minulosti bývalých peruánských říší.

Indiánský běžec - 1969, autor se zabývá indiánskými sporty a hrami i jejich tradicemi. Některé přežívají dodnes.

Indiánský oheň - 1977, historie pěti set let válek původního obyvatelstva proti koloniálnímu útlaku.

Indiáni na válečné stezce - 1969, 2. přepracované vydání pro mládež pod názvem Siouxové bojují dál - 1976. Beletrizované příběhy věnované nejdůležitějším severoamerickým indiánským válkám a jejich hrdinům.

Nejrozsáhlejším Stinglovým dílem je cestopisná tetralogie z Oceánie<-i>. Tetralogie přináší velké množství poznatků i autentických zážitků.Její nedílnou součást tvoří fotografický doprovod textu:
Ostrovy lidojedů - 1970, o Melanésii
Poslední ráj - 1974, o Polynésii
Neznámou Mikronésií - 1976
Očarovaná Havaj - 1981

  • Senát na vyznamenání asi nominuje 28 osobností. Velvyslankyni v Sýrii i Petra Pitharta

    Parlamentnílisty.cz, 25. 5. 2016 Politik, pedagog a bývalý disident Petr Pithart, diplomatka Eva Filipi, cestovatel Miloslav Stingl nebo imunoložka Blanka Říhová jsou mezi 28 adepty na státní vyznamenání, které asi navrhne senát. Z 35 navržených je dnes vybral senátní podvýbor pro státní vyznamenání, informovala ČTK senátní tisková tajemnice Eva Davidová. … více

  • Prezident o státním svátku vyznamená básníka Žáčka či zpěváka Neckáře

    Parlamentnílisty.cz, 26. 10. 2015 Fotbalista Pavel Nedvěd, básník Jiří Žáček, zpěvák Václav Neckář či zakladatel babyboxů Ludvík Hess dostanou ve středu státní vyznamenání na Pražském hradě. Naopak z pravděpodobných kandidátů pozvánku na Hrad podle zjištění ČTK nedostali například etnograf Miloslav Stingl, horolezec Radek Jaroš, zakladatel Svazu PTP (pomocných technických praporů) Zdeněk Geist, advokát a disident Stanislav Devátý ani dirigent Jan Maria Dobrodinský. … více

  • Zeman ve středu rozdá vyznamenání, o seznamu oceněných začíná být jasno

    Novinky, 26. 10. 2015 Zatímco o některých osobnostech, které ve středu dostanou od prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě vyznamenání už je jasno, další, o jejichž ocenění se spekulovalo, pozvánku na ceremoniál nedostali. Podle ČTK je to například etnograf Miloslav Stingl, horolezec Radek Jaroš či zakladatel Svazu PTP (pomocných technických praporů) Zdeněk Geist. Oceněn nebude ani advokát a disident Stanislav Devátý či dirigent Jan Maria Dobrodinský. … více