zavřít
Marie Majerová

spisovatelka, novinářka

Narození:
1. 2. 1882 , Úvaly
Úmrtí:
16. 1. 1967  ve věku 84 let,  Praha, Československo  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

27 se líbí, 5 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla spisovatelka a novinářka. Marie Majerová se narodila v Úvalech u Prahy. Brzy po jejím narození jí zemřel otec a matka se znovu provdala. Jejím druhým manželem byl vojenský vysloužilec A. Majer, jehož příjmení Marie Majerová jako spisovatelka přijala. Po několika zaměstnáních zakotvil otčím Majerové v kladenských hutích a s rodinou bydleli v Kročehlavech. Marie Majerová vychodila měšťanku v Kladně, potom byla jako služebná rok v maďarské Budapešti. Po návratu pracovala jako písařka v Praze. Sama se vzdělávala, účastnila se kulturního a politického života mezi dělnickou mládeží. Nějaký čas pobývala Marie Majerová ve Vídni, kde byl její muž redaktorem českých Dělnických listů. Když se jí naskytla příležitost, odjela do Paříže a přitom externě navštěvovala přednášky na Sorboně. Marie Majerová se později doma věnovala politické práci a žurnalistice jako členka sociální demokracie, do roku 1921 vstoupila do KSČ. V roce 1929 dočasně stranu opustila. V době německé okupace nemohla Marie Majerová publikovat. Po válce se vrátila ke své literární činnosti a novinařině. Dílo Marie Majerové: První autorčina díla neměla s třídním pohledem na svět mnoho společného a patřila spíše k tehdejší "emancipační" ženské literatuře. Po krátkém příklonu k anarchistickému hnutí - např. román Náměstí republiky - se stala Marie Majerová redaktorkou Rudého práva a stále více se věnovala literární tvorbě v intencích tzv. "proletářské" literatury. Své dětství prožila Marie Majerová jednak mezi služebnictvem šlechty a bohaté buržoazie, jednak na dělnickém Kladně. Obě tato prostředí poznamenala její pozdější tvorbu. Próza: Panenství - 1907, naturalistický román ze života pražské spodiny Náměstí republiky - 1914, naturalistický román podává v rámci Paříže široký obraz anarchistické pudovosti a její bezvýchodnost Dcery země - 1918 Z luhů a hor - 1919 Mučenky - 1921 Nejkrásnější svět - 1923, román ještě tematicky vycházel z původních "ženských" povídek, ale jeho hrdinka Lenka Bilanská už zaujímala mnohem aktivnější postoj Přehrada - 1932, utopistický román je reportážním záznamem posledních čtyřiadvaceti hodin před fiktivní revolucí a vyzněl jako oslava člověka a jeho práce Své nejznámější romány Marie Majerová zasadila do kladenského prostředí, které v mládí důvěrně poznala. Siréna - 193, román představuje kroniku rodiny Hudcových. prostřednictvím osudů několika jejích generací popsala autorka půl století vývoje celé průmyslové oblasti, bylo zfilmováno Havířská balada - 1938, román navazuje na Sirénu, v němž osudy nejmladšího z rodu Hudců, horníka Rudly, dostaly sevřenější podobu. Je to příběh o hospodářské krizi, nezaměstnanosti a jejích následcích. Pro mládež: Bruno - 1930, povídka, dobrodružství německého chlapce v české vesnici Robinsonka - 1940, populární dívčí románek, bylo zfilmováno Zahraniční cesty Marie Majerové jí dodaly dostatek látky k psaní cestopisné prózy. Cestopisy: Dojmy z Ameriky - 1920 Den po revoluci - 1925, ze sovětského Ruska Africké vteřiny - 1933 Zpívající Čína - 1954 Po 2. světové válce se Marie Majerová vrátila do KSČ, značně se angažovala v politice. Její tvorba byla silně poznamenána schematismem doby. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla spisovatelka a novinářka.

Marie Majerová se narodila v Úvalech u Prahy. Brzy po jejím narození jí zemřel otec a matka se znovu provdala. Jejím druhým manželem byl vojenský vysloužilec A. Majer, jehož příjmení Marie Majerová jako spisovatelka přijala. Po několika zaměstnáních zakotvil otčím Majerové v kladenských hutích a s rodinou bydleli v Kročehlavech.

Marie Majerová vychodila měšťanku v Kladně, potom byla jako služebná rok v maďarské Budapešti. Po návratu pracovala jako písařka v Praze. Sama se vzdělávala, účastnila se kulturního a politického života mezi dělnickou mládeží.

Nějaký čas pobývala Marie Majerová ve Vídni, kde byl její muž redaktorem českých Dělnických listů. Když se jí naskytla příležitost, odjela do Paříže a přitom externě navštěvovala přednášky na Sorboně.

Marie Majerová se později doma věnovala politické práci a žurnalistice jako členka sociální demokracie, do roku 1921 vstoupila do KSČ. V roce 1929 dočasně stranu opustila.

V době německé okupace nemohla Marie Majerová publikovat. Po válce se vrátila ke své literární činnosti a novinařině.

Dílo Marie Majerové:

První autorčina díla neměla s třídním pohledem na svět mnoho společného a patřila spíše k tehdejší "emancipační" ženské literatuře. Po krátkém příklonu k anarchistickému hnutí - např. román Náměstí republiky - se stala Marie Majerová redaktorkou Rudého práva a stále více se věnovala literární tvorbě v intencích tzv. "proletářské" literatury.

Své dětství prožila Marie Majerová jednak mezi služebnictvem šlechty a bohaté buržoazie, jednak na dělnickém Kladně. Obě tato prostředí poznamenala její pozdější tvorbu.

Próza:
Panenství - 1907, naturalistický román ze života pražské spodiny

Náměstí republiky - 1914, naturalistický román podává v rámci Paříže široký obraz anarchistické pudovosti a její bezvýchodnost

Dcery země - 1918
Z luhů a hor - 1919
Mučenky - 1921

Nejkrásnější svět - 1923, román ještě tematicky vycházel z původních "ženských" povídek, ale jeho hrdinka Lenka Bilanská už zaujímala mnohem aktivnější postoj

Přehrada - 1932, utopistický román je reportážním záznamem posledních čtyřiadvaceti hodin před fiktivní revolucí a vyzněl jako oslava člověka a jeho práce

Své nejznámější romány Marie Majerová zasadila do kladenského prostředí, které v mládí důvěrně poznala.

Siréna - 193, román představuje kroniku rodiny Hudcových. prostřednictvím osudů několika jejích generací popsala autorka půl století vývoje celé průmyslové oblasti, bylo zfilmováno

Havířská balada - 1938, román navazuje na Sirénu, v němž osudy nejmladšího z rodu Hudců, horníka Rudly, dostaly sevřenější podobu. Je to příběh o hospodářské krizi, nezaměstnanosti a jejích následcích.

Pro mládež:
Bruno - 1930, povídka, dobrodružství německého chlapce v české vesnici
Robinsonka - 1940, populární dívčí románek, bylo zfilmováno

Zahraniční cesty Marie Majerové jí dodaly dostatek látky k psaní cestopisné prózy.

Cestopisy:
Dojmy z Ameriky - 1920
Den po revoluci - 1925, ze sovětského Ruska
Africké vteřiny - 1933
Zpívající Čína - 1954

Po 2. světové válce se Marie Majerová vrátila do KSČ, značně se angažovala v politice. Její tvorba byla silně poznamenána schematismem doby.

Hledáte také jako: Marie Majer, Marie Bartošová
Rychlá navigace:novinky |diskuse

Mohli by vás také zajímat…