zavřít
Ladislav Mňačko

spisovatel a publicista

Narození:
29. 1. 1919 , Valašské Klobouky
Úmrtí:
24. 2. 1994  ve věku 75 let,  Bratislava  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
slovenská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

5 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ladislav Mňačko byl slovenský publicista, prozaik, básník a dramatik. Dětství a mládí prožil v Martině, kde se vyučil jako prodavač v lékárně. Pracoval však jako stavební dělník. V roce 1939 se Ladislav Mňačko neúspěšně pokusil o útěk do Sovětského svazu. Za pokus o útěk byl vězněn v koncentračním táboře a následně poslán na nucené práce do Německa. V roce 1944 se mu podařilo utéci a zapojil se do partizánského hnutí na Valašsku. V roce 1945 vstoupil do komunistické strany. V letech 1945 – 53 pracoval Mňačko jako redaktor Rudého práva a Pravdy, v letech 1954 – 66 působil jako zpravodaj v mnohých evropských a asijských státech. Zážitky z těchto cest zahrnul do několika reportážních knih. Po roce 1948 přivítal Ladislav Mňačko nadšeně vítězství komunismu a stal se z něho prominentní novinář, který propagoval nový režim. Od poloviny padesátých let se však postupně zbavoval ideálů a stal se kritikem dobových společenských deformací. V roce 1967 na protest proti antiizraelské kampani československé vlády emigroval Ladislav Mňačko do Izraele a byl zbaven československého občanství. V roce 1968 se vrátil zpět do vlasti, kde se aktivně zapojil do obrodného procesu. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1969 odešel Ladislav Mňačko do emigrace v Rakousku. V době tzv. normalizace byl Ladislav Mňačko zbaven členstva ve Svazu slovenských spisovatelů a jeho dílo bylo zakázané. V zahraničí však i nadále pokračoval ve své literární činnosti. Do literárního života na Slovensku se zapojil opět až po listopadu 1989. Dílo Ladislava Mňačka: Piesne ingotov – 1950, angažovaná básnická sbírka Bubny a činely – 1954 Mosty na východ – 1951, budovatelská divadelní hra Živá voda – 1954, budovatelská divadelní hra Marxova ulica – 1957, sbírka povídek s autobiografickými prvky, jedná se o obraz života v předměstské dělnické uličce v meziválečném období Smrť sa volá Engelchen – 1959, román z prostředí partyzánských bojů, raněný partyzán Volova v rozhovorech s ošetřovatelkou Eliškou rekapituluje své působení v partyzánské skupině v obci Ploština, kterou museli partyzáni opustit a nechali ji na pospas německému komandu. Autor zde jednotlivé osoby nevykresluje jako hrdiny bojů, ale jako oběti podléhající depresím. Tíha vzpomínek a svědomí jim komplikuje návrat do reality poválečného života. Politické reportáže: Kde končia prašné cesty – 1962, sociologické studie o „zastrčených koutech“ Slovenska Opožděné reportáže – 1964, reagují na inscenované procesy 50. let, umělecky ztvárněné portréty lidí, kteří byli nespravedlivě odsouzeni, jde o obžalobu komunistického soudnictví Ako chutí moc – 1968, románový pamflet, vyprávění fotoreportéra Franka, který v době státního pohřbu vzpomíná na životní cestu a postupnou přeměnu svého zemřelého přítele – nejdříve sociálního buřiče, odbojáře ve Slovenském národním povstání, který se mění na stranického a státního funkcionáře a kterého ovládla vidina absolutní a nekontrolovatelné moci. Díla psaná v exilu: Die siebente nacht, Erkentnis und Anklage eines Kommunisten – 1968, Sedmá noc, Zkušenosti a obžaloba jednoho komunisty, politická esej, pohled za uplynulým obdobím v dějinách Československa od Mnichova 1938 až po srpen 1968 Súdruh Münchhausen – 1972, Soudruh Prášil, satirický román Die Agressoren – 1968, Agresoři, politická esej Einer wird überleben – 1973, Jeden přežije, povídka Die Festrede – 1976, Slavnostní projev, povídka Der Gigant – 1978, Gigant aneb Tajemství ostrova věčné lásky, satirická parodie na módní bestsellery Jenseits von Inturist – 1979, Na východ od Inturistu, satirické reportáže ze zemí reálného socialismu Scénáře k filmům: Der Tod des Ministers – 1972, Smrt ministra Der Leuchtturm – 1972, Maják Der Vorgang – 1973, Někdo mě chce zabít …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ladislav Mňačko byl slovenský publicista, prozaik, básník a dramatik. Dětství a mládí prožil v Martině, kde se vyučil jako prodavač v lékárně. Pracoval však jako stavební dělník.

V roce 1939 se Ladislav Mňačko neúspěšně pokusil o útěk do Sovětského svazu. Za pokus o útěk byl vězněn v koncentračním táboře a následně poslán na nucené práce do Německa. V roce 1944 se mu podařilo utéci a zapojil se do partizánského hnutí na Valašsku. V roce 1945 vstoupil do komunistické strany.

V letech 1945 – 53 pracoval Mňačko jako redaktor Rudého práva a Pravdy, v letech 1954 – 66 působil jako zpravodaj v mnohých evropských a asijských státech. Zážitky z těchto cest zahrnul do několika reportážních knih.

Po roce 1948 přivítal Ladislav Mňačko nadšeně vítězství komunismu a stal se z něho prominentní novinář, který propagoval nový režim. Od poloviny padesátých let se však postupně zbavoval ideálů a stal se kritikem dobových společenských deformací.

V roce 1967 na protest proti antiizraelské kampani československé vlády emigroval Ladislav Mňačko do Izraele a byl zbaven československého občanství. V roce 1968 se vrátil zpět do vlasti, kde se aktivně zapojil do obrodného procesu.

Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1969 odešel Ladislav Mňačko do emigrace v Rakousku. V době tzv. normalizace byl Ladislav Mňačko zbaven členstva ve Svazu slovenských spisovatelů a jeho dílo bylo zakázané. V zahraničí však i nadále pokračoval ve své literární činnosti. Do literárního života na Slovensku se zapojil opět až po listopadu 1989.

  • RECENZE: Jak chutná moc, v Brně moc nechutná

    Novinky, 3. 10. 2014 Není to dobrý pocit patřit k pamětníkům prvního a posledního vydání anatomie moci Ladislava Mňačka. Je to tak dávno. Současní divadelní svazáci naštěstí neopomněli v prvním opusu nového vedení brněnské činohry sebemrskačsky zdůraznit: Pozor, autor byl komunista. … více

Mohli by vás také zajímat…