zavřít
Karel Nový

prozaik, publicista

Narození:
8. 12. 1890 , Benešov u Prahy
Úmrtí:
23. 11. 1980  ve věku 89 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

8 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Karel Nový byl český prozaik a publicista. Karel Nový, vlastním jménem Karel Novák, se narodil v rodině chudého pekaře. Studium na benešovském gymnáziu nedokončil, ale seznámil se tam s Vladislavem Vančurou, s nímž navázal trvalé přátelství. Literární jméno přijal za jméno občanské. Po čtyřech letech, kdy Karel Nový střídal různá zaměstnání, získal v roce 1912 trvalou práci jako lokálkář v deníku České slovo. První světovou válku prosimuloval po nemocnicích. Po roce 1918 cestoval jako zahraniční dopisovatel po Evropě. Zpočátku spolupracoval s národními socialisty a později se stal stoupencem levicových hnutí. Jako novinář kritizoval nezaměstnanost v různých listech a časopisech. Koncem 30. let se Karel Nový připojil k protifašistickému hnutí, v době německé okupace byl bez zaměstnání a účastnil se odboje. V roce 1944 byl zatčen a internován v pracovním táboře ve Slezsku. Po 2. světové válce působil Karel Nový jako šéfredaktor Svobodného slova a v redakci dalších deníků a nakonec vedl v letech 1952 – 55 Státní nakladatelství dětské knihy. Poté se rozhodl věnovat jen své literární tvorbě. Zemřel ve vysokém věku v Praze. Dílo Karla Nového: V meziválečných letech publikoval Nový např. v Českém slově, Zlaté Praze, Panoramě, Právu lidu, Tvorbě aj. Začínal verši, psanými pod vlivem buřičů. “Buřiči“ je starší a velice vžité označení pro české autory na přelomu století, před 1. světovou válkou a krátce po ní, kteří odmítali staré pořádky, společenské zvyklosti a způsob života. Brzy si ale autor uvědomil, že je bytostně prozaik a próze se začal věnovat. I když byl Nový celý život přítelem Vladislava Vančury, nezařadil se nikdy mezi autory hledající nové tvárné postupy. Své umělecké úsilí zaměřil na přesné vystižení skutečnosti, bral zřetel na fakta a širší sociální souvislosti. Próza: Cesta životem – povídky Městečko Raňkov (vlastně rodný Benešov) – 1927, první autorův román, v pozdější podobě jako Plamen a vítr. Je obrazem života venkovského maloměsta před vypuknutím první světové války. Jednou z postav je tu chudý pekař (inpirovaný vlastním otcem). Román má i autobiografické rysy, podobně jako některé jeho další prózy. Železný kruh – sociální venkovský román je trilogií. Tento cyklus je obrazem života chudých chalupníků, cihlářů a kameníků, kteří bojují o svou existenci s pánem blízkého Konopiště, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. V závěru trilogie je zachycen lidový odpor proti válce a naděje vkládané v samostatnou republiku Samota Křešín – 1927 Srdce ve vichru (později jen Ve vichru) -1930 Tváří v tvář – 1932 Modrý vůz – 1930, o kočovných lidech, kteří měli rovněž autorovy sympatie. Peníze (od 2. vydání Peníze a krev) -1931, zkázonosný vliv velkoměsta na prostého člověka, který ho žene ke zločinu. Na hospodářskou krizi a nezaměstnanost se Nový zaměřil v kritických baladických knihách: Chceme žít – 1933 Na rozcestí – 1934 Blízkost k literatuře faktu má román Atentát (nověji Sarajevský atentát) – 1935, s postavami hrdinských srbských revolucionářů – anarchistů, z nichž student Principe zabije nenáviděného arcivévodu. Za hlasem domova (později Balada o českém vojákovi) – 1939, protiválečný román. Třetí větev (v přepracování Před okupací) – 1939, děj románu se odehrává na jižním Slovensku v období Mnichova. Rytíři a lapkové (později Železo železem se ostří) – 1940, zdařilá historická freska o životě mladého Jana Žižky z Trocnova. Dramata: Na Táboře 1420 – 1936 (jinak Česká bouře) Česká bouře – 1948, přepracované drama Na Táboře, na popud Zdeňka Nejedlého, podle jeho ideologicky aktualizovaného dějinného pojetí. Pro děti a mládež: Rybaříci na Modré zátoce – 1936, příběh o ledňáčcích Potulný lovec – 1941, hrdinou je mladý lišák Nehasnoucí ohně - 1951, soubor povídek a fejetonůs náměty z českých dějin. Fejetony a publicistika: Světlo ve stromech – 1954 Zaváté stopy – 1955 Zahořklé úsměvy – 1959, v knize je shrnuta Nového politická publicistika Čas, který zpívá – 1960 Jedním z charakteristických znaků tvorby Karla Nového je jeho časté přepracovávání starších prací v duchu názorových změn, jimiž se autor vyrovnával během let s dobovou atmosférou. Proto se často za novými tituly skrývají upravené verze dřívějších děl. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Karel Nový byl český prozaik a publicista.

Karel Nový, vlastním jménem Karel Novák, se narodil v rodině chudého pekaře. Studium na benešovském gymnáziu nedokončil, ale seznámil se tam s Vladislavem Vančurou, s nímž navázal trvalé přátelství. Literární jméno přijal za jméno občanské.

Po čtyřech letech, kdy Karel Nový střídal různá zaměstnání, získal v roce 1912 trvalou práci jako lokálkář v deníku České slovo. První světovou válku prosimuloval po nemocnicích. Po roce 1918 cestoval jako zahraniční dopisovatel po Evropě. Zpočátku spolupracoval s národními socialisty a později se stal stoupencem levicových hnutí. Jako novinář kritizoval nezaměstnanost v různých listech a časopisech.

Koncem 30. let se Karel Nový připojil k protifašistickému hnutí, v době německé okupace byl bez zaměstnání a účastnil se odboje. V roce 1944 byl zatčen a internován v pracovním táboře ve Slezsku.

Po 2. světové válce působil Karel Nový jako šéfredaktor Svobodného slova a v redakci dalších deníků a nakonec vedl v letech 1952 – 55 Státní nakladatelství dětské knihy. Poté se rozhodl věnovat jen své literární tvorbě. Zemřel ve vysokém věku v Praze.

Dílo Karla Nového:

V meziválečných letech publikoval Nový např. v Českém slově, Zlaté Praze, Panoramě, Právu lidu, Tvorbě aj. Začínal verši, psanými pod vlivem buřičů. “Buřiči“ je starší a velice vžité označení pro české autory na přelomu století, před 1. světovou válkou a krátce po ní, kteří odmítali staré pořádky, společenské zvyklosti a způsob života. Brzy si ale autor uvědomil, že je bytostně prozaik a próze se začal věnovat.

I když byl Nový celý život přítelem Vladislava Vančury, nezařadil se nikdy mezi autory hledající nové tvárné postupy. Své umělecké úsilí zaměřil na přesné vystižení skutečnosti, bral zřetel na fakta a širší sociální souvislosti.

Próza:
Cesta životem – povídky

Městečko Raňkov (vlastně rodný Benešov) – 1927, první autorův román, v pozdější podobě jako Plamen a vítr. Je obrazem života venkovského maloměsta před vypuknutím první světové války. Jednou z postav je tu chudý pekař (inpirovaný vlastním otcem). Román má i autobiografické rysy, podobně jako některé jeho další prózy.

Železný kruh – sociální venkovský román je trilogií. Tento cyklus je obrazem života chudých chalupníků, cihlářů a kameníků, kteří bojují o svou existenci s pánem blízkého Konopiště, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. V závěru trilogie je zachycen lidový odpor proti válce a naděje vkládané v samostatnou republiku>
Samota Křešín – 1927
Srdce ve vichru (později jen Ve vichru) -1930
Tváří v tvář – 1932

Modrý vůz – 1930, o kočovných lidech, kteří měli rovněž autorovy sympatie.

Peníze (od 2. vydání Peníze a krev) -1931, zkázonosný vliv velkoměsta na prostého člověka, který ho žene ke zločinu.

Na hospodářskou krizi a nezaměstnanost se Nový zaměřil v kritických baladických knihách:
Chceme žít – 1933
Na rozcestí – 1934

Blízkost k literatuře faktu má román
Atentát (nověji Sarajevský atentát) – 1935, s postavami hrdinských srbských revolucionářů – anarchistů, z nichž student Principe zabije nenáviděného arcivévodu.

Za hlasem domova (později Balada o českém vojákovi) – 1939, protiválečný román.
Třetí větev (v přepracování Před okupací) – 1939, děj románu se odehrává na jižním Slovensku v období Mnichova.

Rytíři a lapkové (později Železo železem se ostří) – 1940, zdařilá historická freska o životě mladého Jana Žižky z Trocnova.

Dramata:
Na Táboře 1420 – 1936 (jinak Česká bouře)

Česká bouře – 1948, přepracované drama Na Táboře, na popud Zdeňka Nejedlého, podle jeho ideologicky aktualizovaného dějinného pojetí.

Pro děti a mládež:
Rybaříci na Modré zátoce – 1936, příběh o ledňáčcích
Potulný lovec – 1941, hrdinou je mladý lišák
Nehasnoucí ohně - 1951, soubor povídek a fejetonůs náměty z českých dějin.

Fejetony a publicistika:
Světlo ve stromech – 1954
Zaváté stopy – 1955
Zahořklé úsměvy – 1959, v knize je shrnuta Nového politická publicistika
Čas, který zpívá – 1960

Jedním z charakteristických znaků tvorby Karla Nového je jeho časté přepracovávání starších prací v duchu názorových změn, jimiž se autor vyrovnával během let s dobovou atmosférou. Proto se často za novými tituly skrývají upravené verze dřívějších děl.

  • Premiér Sobotka: Rozhodl jsem se symbolicky ocenit pana Jiřího Bradyho

    Parlamentnílisty.cz, 25. 10. 2016 V posledních několika dnech se na mě obrátila řada lidí, kteří vyjádřili podporu panu Bradymu a doporučili mi ho nějakou formou symbolicky ocenit. Starosta Nového Města na Moravě, odkud pan Brady pochází, mi zaslal návrh na to, abych panu Bradymu udělil pamětní medaili Karla Kramáře. … více

  • Nový song Karla Gotta: Vyzpíval se z hrůz! Celý text jen v Aha!

    Aha, 5. 9. 2016 Konečně! Comebacková píseň Karla Gotta (77) je nasazena v rádiích. Jmenuje se Země vstává a Gott, který bojoval rakovinou, se díky ní vrací téměř po roce opět na scénu. Hudbu složil Michal David (56), o text se postaral Lou Fanánek Hagen (50) a v songu zní opět gottovská kantiléna. … více

  • Česká televize dotočila prvorepublikový seriál Četníci z Luhačovic. Hrají v něm Zedníček i Langmajer

    Bleskově, 5. 8. 2016 Nový seriál z prostředí prvorepublikového četnictva natočilo trio režisérů Biser A. Arichtev, Peter Bebjak a Dan Wlodarczyk a zavede diváky do roku 1919. „Je to výpravný dobový seriál plný akčních scén a napětí,“ říká Biser. Nový dobový seriál České televize vypráví příběhy četnictva z Luhačovic z roku 1919. „V každé epizodě jsou dva uzavřené kriminální případy, ale na větším prostoru se rozvíjejí i další linky," vysvětluje autor projektu Petr Bok s tím, že nejde o klasický epizodní seriál. Každý díl má 80 minut. Vedle Pavla Zedníčka se v seriálu objeví Karel Dobrý, Jiří Langmajer, Robert Jašków, Pavla Tomicová, Alena Mihulová, Igor Bareš nebo Vica Kerekeš. … více

Mohli by vás také zajímat…