zavřít
Karel Klostermann

spisovatel

Narození:
13. 2. 1848 , v hornorakouském Kragu
Úmrtí:
16. 7. 1923  ve věku 75 let,  Štěkeň na Strakonicku  †
Znamení:
vodnář  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
německá
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

21 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Karel Klostermann zassvětil celé své literární dílo Šumavě a životním osudům jejich obyvatel. narodil se sice v hornorakouském Kragu, ale brzy se vrátil s rodinou do Čech, a to nejprve do Sušice, kde jeho otec působil jako praktický lékař. Dětství prožil v Žichovicích nedaleko Rábí. Nechodil ani do školi, protože ve vsi nebyla a do ostatních škol bylo daleko. Až když otec, panský lékař knížete Lamberka zjistil, že je jeho syn zanedbaný, poslal ho do Stříbrných hor (později Nalžovské hory). Gymnázium začal studovat v Klatovech a dokončil v Písku, pak se zapsal na lékařskou fakultu vídeňské univerzity, po 10 semestrech byl nucen pro tíživé rodinné poměry nastoupit do zaměstnání. Nejprve yl vychovatelem v Žamberku, potom redaktorem časopisu. A nakonec od roku 1878 profesorem německého a francouzkého jazyka v Plzni až do odchodu na odpočinek v roce 1908. Klostermann byl stejně jako Adalbert Stifter původem Němec. Ale hlásil se k České národnosti. Stal se jedním ze zakladatelů českého akademického spolku ve Vídni a nakonec českým spisovatelem Klostemann podnikl několik cest do ciziny, zejména do Francie a na Balkán, byl členem plzeňské městské rady a okresního zastupitelstva, funkcionářem četných kulturních a osvětových spolků. Inicioval také stavbu rozhledny na Javorníku, která po rekonstrukci v roce 2000 nese jeho jméno. Do literatury vstoupil Klostermann v pol. 80. let 19. století drobnými fejetony a črtami, které uveřejňoval převážně v pražském německém časopise Politik. Z podnětu redaktora časopisu Osvěta V. Vlčka začal Klostermann soustavně psát česky. Pro českou literaturu objevil krásu Šumavských lesů a hor i život a tradice jejich obyvatel. Velký důraz klad na vylíčení krajiny a přírody. Jeho díla vznikla na základě skutečných událostí a vyprávění. Závěr života strávil Karel Klostermann ve Štěkni na Strakonicku, kde také zemřel na rozedmu plic. Dílo Karla Klostermanna: Böhmerwalskizzen – 1890, Ze Šumavy, německy psaný soubor fejetonů a črtů uveřejněných v časopise Politik Volná trilogie: V ráji šumavském – 1893 Ze světa lesních samot – 1894, o životě lesníků, dřevorubců a pytláků v zápase se šumavskou přírodou. Její nelítostná síle je vyjádřena obrazem vichřice z 26.října 1870, jež navždy proměnila tvářnost Šumavy i tradiční způsob života jejích obyvatel. Kam spějí děti – 1901 Za štěstím – 1895 Skláři – 1897, rozvoj krize sklářského průmyslu na Šumavě Hostinný dům, Domek v Polední ulici – 1848 Bílý samum – 1903 Spisy Karla Klostermanna – 1904-1928 Mlhy na Blatech – 1909, románová kronika o selském životě v jižních Čechách Suplent – 1913, byrokratické poměry rakouského školství Knihy povídek: Šumavské Podlesí a typy z něho – 1890 Črty veselé a smutné ze Šumavy Črty z Podlesí V srdci šumavských hvozdů – 1896 Pošumavské rapsódie, Urvané listy - 1908 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Karel Klostermann zassvětil celé své literární dílo Šumavě a životním osudům jejich obyvatel. narodil se sice v hornorakouském Kragu, ale brzy se vrátil s rodinou do Čech, a to nejprve do Sušice, kde jeho otec působil jako praktický lékař. Dětství prožil v Žichovicích nedaleko Rábí. Nechodil ani do školi, protože ve vsi nebyla a do ostatních škol bylo daleko. Až když otec, panský lékař knížete Lamberka zjistil, že je jeho syn zanedbaný, poslal ho do Stříbrných hor (později Nalžovské hory).

Gymnázium začal studovat v Klatovech a dokončil v Písku, pak se zapsal na lékařskou fakultu vídeňské univerzity, po 10 semestrech byl nucen pro tíživé rodinné poměry nastoupit do zaměstnání. Nejprve yl vychovatelem v Žamberku, potom redaktorem časopisu. A nakonec od roku 1878 profesorem německého a francouzkého jazyka v Plzni až do odchodu na odpočinek v roce 1908. Klostermann byl stejně jako Adalbert Stifter původem Němec. Ale hlásil se k České národnosti. Stal se jedním ze zakladatelů českého akademického spolku ve Vídni a nakonec českým spisovatelem

Klostemann podnikl několik cest do ciziny, zejména do Francie a na Balkán, byl členem plzeňské městské rady a okresního zastupitelstva, funkcionářem četných kulturních a osvětových spolků. Inicioval také stavbu rozhledny na Javorníku, která po rekonstrukci v roce 2000 nese jeho jméno.

Do literatury vstoupil Klostermann v pol. 80. let 19. století drobnými fejetony a črtami, které uveřejňoval převážně v pražském německém časopise Politik.

Z podnětu redaktora časopisu Osvěta V. Vlčka začal Klostermann soustavně psát česky. Pro českou literaturu objevil krásu Šumavských lesů a hor i život a tradice jejich obyvatel. Velký důraz klad na vylíčení krajiny a přírody. Jeho díla vznikla na základě skutečných událostí a vyprávění.

Závěr života strávil Karel Klostermann ve Štěkni na Strakonicku, kde také zemřel na rozedmu plic.

Dílo Karla Klostermanna:


Böhmerwalskizzen – 1890, Ze Šumavy, německy psaný soubor fejetonů a črtů uveřejněných v časopise Politik

Volná trilogie:
V ráji šumavském – 1893

Ze světa lesních samot – 1894, o životě lesníků, dřevorubců a pytláků v zápase se šumavskou přírodou. Její nelítostná síle je vyjádřena obrazem vichřice z 26.října 1870, jež navždy proměnila tvářnost Šumavy i tradiční způsob života jejích obyvatel.

Kam spějí děti – 1901
Za štěstím – 1895
Skláři – 1897, rozvoj krize sklářského průmyslu na Šumavě
Hostinný dům, Domek v Polední ulici – 1848
Bílý samum – 1903
Spisy Karla Klostermanna – 1904-1928
Mlhy na Blatech – 1909, románová kronika o selském životě v jižních Čechách
Suplent – 1913, byrokratické poměry rakouského školství

Knihy povídek:
Šumavské Podlesí a typy z něho – 1890
Črty veselé a smutné ze Šumavy
Črty z Podlesí
V srdci šumavských hvozdů – 1896
Pošumavské rapsódie, Urvané listy - 1908

  • Kašperské hory: Po stopách Policie Modrava i Anděla Páně!

    Blesk, 4. 4. 2016 Kašperské Hory jsou klenotem Šumavy, poslední dobou však lákají ve velkém také milovníky seriálů. Právě tady se natáčel úspěšný krimiseriál Policie Modrava, ale i kouzelná pohádka Anděl Páně. Život zdejších obyvatel do svých knih vepsla Karel Klostermann. Vydejte se na cestu za poznáním s námi. … více