Karel Čapek, příslušník literární generace, která dozrála v letech první světové války, se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Pocházel z rodiny lékaře jako nejmladší ze tří dětí. Bratr Josef vynikl jako malíř a spisovatel, sestra Helena kromě několika próz je autorkou vzpomínkové knihy Moji milí bratři (1962).

Karel Čapek byl žurnalistou, prozaikem, dramatikem, překladatelem a kritikem, autorem knih pro děti. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a Brně, maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, studium na FF UK v Praze ukončil v roce 1915 doktorátem.

V době Čapkových vysokoškolských studií vznikla knižně publikovaná seminární práce Pragmatismus čili Filozofie praktického života (1918). V letech 1910 – 11 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně.
Po ukončení vysoké školy byl Karel Čapek vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v Národním muzeu, do roku 1938 pak i redaktorem v Národních listech a v Lidových novinách. Ve Vinohradském divadle působil v letech 1921 – 23 jako dramaturg a režisér.

Karel Čapek podnikl řadu cest do zahraničí, z nichž získal podněty pro své cestopisné fejetony a prózy. Byl zvolen prvním předsedou československého PEN-KLUBU.

Ve své vinohradské vile organizoval Karel Čapek přátelské páteční besedy. Ženou Karla Čapka byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová.

Čapkovo mnohotvárné a neobyčejně bohaté dílo přervala náhlá smrt. Zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic. Je pochován na Vyšehradě.

Čapkovu uměleckou osobnost formovalo jeho filozofické a estetické vzdělání a dlouholetá činnost novinářská. Hlásil se k mladé generaci a k jejím snahám o moderní umění.Své první prozaické práce psal společně s bratrem Josefem:
- Zářivé hlubiny a jiné prózy – 1916
- Krakonošova zahrada – 1917

V další tvorbě pokračoval Karel Čapek samostatně:
- Boží muka – 1917
- Trapné povídky – 1921
- Italské listy – 1924
- Výlet do Španěl – 1930
- Obrázky z Holandska – 1932
- Cesta na sever – 1936
- Hovory s T. G. Masarykem – 1936 – 3 díly souhrnně
- Továrna na Absolutno – 1922
- Krakatit – 1924 – v románu položil Čapek otázku možnosti pokroku v technické civilizaci a současně bezpečnosti lidstva. Byla to podivuhodně výstižná vize krize lidstva ve století atomové bomby
- Povídky z jedné kapsa – 1929
- Povídky z druhé kapsy – 1929
- Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – 1933-34, románová trilogie
- Válka s Mloky – 1936 – alegorický příběh Mloků, kteří svým zvířecím mechanismem nahradili mechanismus robotů a stali se hrozivým nebezpečím pro lidstvo
- Bílá nemoc – 1937 – v postavě Maršála ukazuje na scestnou a krutou logiku mocných jedinců a tragédii bezmoci ušlechtilého, ale izolovaného lékaře, který musí kapitulovat před davovým fanatismem
- První parta – 1937
- Matka – 1938
- Život a dílo skladatele Foltýna – vydáno posmrtně v roce 1939, torzo psychologického románu

Ve dvacátých letech 20. století se Čapek zaměřuje převážně na dramatickou tvorbu. Tehdy bylo inscenováno šest z jeho osmi her.
- Loupežník – 1920
- RUR (Rossumovi Univerzální Roboti) – 1920, toto dílo bylo vyznamenáno státní cenou. Jedná se o střetnutí člověka s technikou, když se u dvou robotů, bez lidských vlastností, zrodil cit a oduševnění
- Věc Makropulos – 1922, dílo bylo zhudebněno Leošem Janáčkem
- Adam Stvořitel – 1927, společné dílo bratrů Karla a Josefa Čapků

Tvorba pro děti:
- Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek – 1932
- Dášenka čili Život štěněte - 1933