zavřít
Kamil Bednář

překladatel, básník

Narození:
4. 7. 1912 , Praha, Československo
Úmrtí:
23. 5. 1972  ve věku 59 let,  Mělník, Československo  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

7 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Kamil Bednář byl český básník a překladatel. Studia práv a filozofii nedokončil a působil jako redaktor. Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací (Bohuslav Březovský, Hanuš Bonn, I. Blatný, J. Kainar, Z. Urbánek a další). Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka (člověk zbavený vnější slupky, oproštěn od umělých konvencí a ideologií), což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým (1940), kolem níž se soustředily názory celé literární generace. Jeho syn Jiří Bednář se stal divadelníkem. Dílo Kamila Bednáře - Kámen v dlažbě (1937) - Milenka modř (1939) - Kamenný pláč (1939) - Po všech svatbách světa - Bosé oblohy - Hladiny tůní - Duše orlů (1946) - Paměť bojovníků (1947) - Jim hostinou bylo (1948) - Dějiny srdce (1957) - Praha pod křídly války - Střepiny, o které jsem se nepořezal - Sladká beznaděj Bednářovým debutem byla sbírka spirituální, programově antiavantgardní lyriky Kámen v dlažbě (1937), vydaná v Halasově edici První knížky a Halasovou poetikou též značně ovlivněná. Následovaly pak sbírky Milenka modř (1939) a Kamenný pláč (1939). Též v básnických knihách uveřejněných za okupace (Po všech svatbách světa, Bosé oblohy, Hladiny tůní) Bednář vychází z prožitku úzkostné doby a blízkosti smrti. Zároveň se sbližuje s autory Skupiny 42 a i v jeho poezii se objevují motivy města a jeho periférie. S válečnou dobou se vyrovnává ve skladbě Jim hostinou bylo (1948)[1] a předkládá tu svou vizi o spasitelské síle utrpení. Pokusem vyjít vstříc dobové společenské situaci a zároveň uchránit před jejím tlakem svou básnickou integritu je kniha Dějiny srdce (1957), shrnující Bednářovu lyriku z let 1946-56. I jako projev distance od poválečného politického vývoje se Bednář, zaměstnaný od roku 1949 v nakladatelství Československý spisovatel, věnoval zejména tvorbě pro děti, a především překladatelství. Vyniká zvláště jeho přetlumočení díla amerického básníka Robinsona Jefferse: Mara (1958), Jestřábí křik (1960) a Pastýřka putující k dubnu (1961). …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Kamil Bednář byl český básník a překladatel. Studia práv a filozofii nedokončil a působil jako redaktor. Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací (Bohuslav Březovský, Hanuš Bonn, I. Blatný, J. Kainar, Z. Urbánek a další). Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka (člověk zbavený vnější slupky, oproštěn od umělých konvencí a ideologií), což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým (1940), kolem níž se soustředily názory celé literární generace. Jeho syn Jiří Bednář se stal divadelníkem.

Dílo Kamila Bednáře

- Kámen v dlažbě (1937)
- Milenka modř (1939)
- Kamenný pláč (1939)
- Po všech svatbách světa
- Bosé oblohy
- Hladiny tůní
- Duše orlů (1946)
- Paměť bojovníků (1947)
- Jim hostinou bylo (1948)
- Dějiny srdce (1957)
- Praha pod křídly války
- Střepiny, o které jsem se nepořezal
- Sladká beznaděj

Bednářovým debutem byla sbírka spirituální, programově antiavantgardní lyriky Kámen v dlažbě (1937), vydaná v Halasově edici První knížky a Halasovou poetikou též značně ovlivněná. Následovaly pak sbírky Milenka modř (1939) a Kamenný pláč (1939). Též v básnických knihách uveřejněných za okupace (Po všech svatbách světa, Bosé oblohy, Hladiny tůní) Bednář vychází z prožitku úzkostné doby a blízkosti smrti. Zároveň se sbližuje s autory Skupiny 42 a i v jeho poezii se objevují motivy města a jeho periférie. S válečnou dobou se vyrovnává ve skladbě Jim hostinou bylo (1948)[1] a předkládá tu svou vizi o spasitelské síle utrpení.

Pokusem vyjít vstříc dobové společenské situaci a zároveň uchránit před jejím tlakem svou básnickou integritu je kniha Dějiny srdce (1957), shrnující Bednářovu lyriku z let 1946-56.

I jako projev distance od poválečného politického vývoje se Bednář, zaměstnaný od roku 1949 v nakladatelství Československý spisovatel, věnoval zejména tvorbě pro děti, a především překladatelství. Vyniká zvláště jeho přetlumočení díla amerického básníka Robinsona Jefferse: Mara (1958), Jestřábí křik (1960) a Pastýřka putující k dubnu (1961).