Jiří Suchý je populární skladatel písňových textů, dramatik. Jeho činnost je zaměřena i na poezii a prózu, která zahrnuje především písňové texty.
Jiří Suchý pochází z Plzně. Po několika letech života v Klatovech se rodina přestěhovala do Prahy. Jiří Suchý vystudoval střední školu a poté
pracoval jako reklamní grafik. Zároveň se věnoval divadlu a hudbě. Psal písňové texty a hrál na kotrabas.
V pražské Redutě začala spolupráce Jiřího Suchého s Jiřím Šlitrem a
Miroslavem Horníčkem, později i s
Ivanem Vyskočilem. V roce 1958 založili spolu
Divadlo Na Zábradlí, jež otevřeli hrou
Kdyby tisíc klarinetů, později zfilmovanou.
Brzy po vzniku Divadla Na zábradlí vytvořil Jiří Suchý spolu s
Jiřím Šlitrem a Františkem Havlíkem divadlo
SEMAFOR (SEdm MAlých FORem), kde v roce 1966 vznikl i
Jonáš klub jako středisko nekonformního kulturního života.
Po smrti Jiřího Šlitra a díky nepříznivým politickým poměrům byly Suchého tvůrčí možnosti značně omezeny. Spolupráce s F. Havlíkem však pokračovala dál a na jevišti se jeho partnery stali např.
Josef Dvořák a zejména zpěvačka a herečka
Jitka Molavcová.
Po listopadu 1989 se Jiří Suchý stal opět ředitelem Semaforu, založil
vydavatelství Klokočí a filmovou společnost Perplex.
Dílo Jiřího Suchého:
Literární činnost Jiřího Suchého je zaměřena především na populární hudbu a divadlo, v menší míře na prózu a poezii. Ta zahrnuje písňové texty nejrůznějších forem a stylů. Vtipné kombinace hovorové a spisovné češtiny ve spojení s humorem působí příjemně a ozdravně.
Stejně tomu bylo a je i s prozaickými texty určenými pro divadlo nebo povídkovými prózami, kde se upltňuje autorův vypravěčský talent.
Písňových textu vytvořil Jiří Suchý hodně přes tisíc. Samostatně
vycházely ve sbírkách:
Klokočí - 1964
Motýl - 1965
Pro kočku - 1968
Růže růžová - 1971
Orchestrion z ráje - 1981 - 1982, dva díly
Knížka aneb Co mne napadlo - 1987
Trocha poezie - 1989
Dítě školou povinné - 1991
Ty, co už neznáte - 1997
Próza:
Sto povídek aneb Nesplněný plán - 1966
Med ve vlasech - 1970
Jiří Šlitr - 1970
Malý (Větší) lexikon pro zamilované - 1986, 1990
Vzpomínání od Reduty k Semaforu - 1991
Proč mají v zoologické zahradě klokana - 1991
Povídání. Rozhovor s Karlem Hvížďalou - 1991
Další knížka - 1991
Život není obnošená vesta - 1959-1969, 1996, vzpomínková kniha
Tak nějak to bylo - 1997
Dramata:
Faust, Markéta, služka a já - 1959, spolupráce s
Ivanem Vyskočilem
Člověk z půdy - 1959
Taková ztráta krve - 1960
Zuzana je sama doma - 1961, pásmo
Jonáš a tingl-tangl - 1962
Kdyby tisíc klarinetů - 1965, zfilmováno
Poslední štace - 1968
Kytice - 1972, parodie a parafráze na klasickou sbírku
K. J. Erbena
Jonáš et dr. Matrace a jiné hry ze Semaforu - 1994
Jonáš dejme tomu v úterý a jiné hry ze Semaforu - 1995
Pozoruhodná je i Šlitrova a Suchého výtvarná tvorba -
ilustrace knih, kresby a grafika.