Jean Genet byl francouzský básník, dramatik a spisovatel.
J. Genet vyrostl v pěstounské péči na francouzském venkově, protože jeho matka ho ihned po narození odložila. Na tomto faktu postavil svoji image a lze říci, že se s tím nedokázal nikdy srovnat, proto získal pocit, že je vyloučen ze společnosti a žil jako tulák. Dalším výrazným prvkem, který ovlivnil jeho pocit vyloučení ze společnosti, byla jeho neskrývaná homosexualita.

Roku 1925 byl zatčen pro krádež a následně odsouzen. Ve vězení začal psát básně a autobiografický román. Vzhledem k tomu, že ve svém zvláštním stylu života pokračoval – po roce 1930 vykonával celou řadu povolání – živil se jako zloděj, homosexuální prostitut. Později vstoupil do cizinecké legie, odkud dezertoval. Měl být roku 1947 za recidivu (podesáté) odsouzen na doživotní práce ve francouzských koloniích, ale protože na jeho obranu vystoupilo značné množství francouzských umělců a intelektuálů, byl omilostněn.

Jeho prozaická tvorba je ovlivněna existencialismem. Genet však svět spodiny, který je pro jeho tvorbu typický, neodsuzuje, ale naopak snaží se jej estetizovat – pokouší se vytvářet morálku, která je v rozporu s naším mravním kodexem. To je samozřejmě jednoduché, za spisovatele i zajímavé, nicméně ho snaha pokládat některé věci za morální činy, přivedla až ke schvalování krádeží, atp.
- Deník zloděje – 1949

Drama
- Služky – 1947, ústředními postavami jsou dvě služky, které hrají hry v nichž se střídají v roli madam a služky, projevují při nich opovržení i účast, lásku i nenávist. Pointa hry spočívá v tom, že jedna ze služek vypije otrávený čaj určený Madam.
- Balkon – 1956, děj se odehrává v luxusním veřejném domě, kam chodí návštěvníci v určitých rolích (generál, biskup, soudci), nejen za potěšením, ale i pro iluzi moci. Tito lidé dokáží z balkónu tohoto místa dokonce zlikvidovat právě vypuknuvší revoluci.
- Černoši – 1958
- Paravány – 1966, politická hra, tématem je vzpoura Arabů proti francouzským kolonizá torům.