Jan Zahradníček

překladatel, básník

Narození:
17. 1. 1905 , Mastník u Třebíče
Úmrtí:
7. 10. 1960  ve věku 55 let,  Uhřínov u Velkého Meziříčí, Československo  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

18 se líbí, 4 se nelíbí

Jan Zahradníček byl básník a překladatel, představitel katolicky orientované poezie. Jan Zahradníček pocházel ze selského rodu v Mastníku u Třebíče. Studoval na klasickém gymnáziu v Třebíči, maturoval zde v roce 1926. Poté vstoupil na Filozofickou fakultu UK a začal studovat germanistiku, kde mezi jeho učiteli byl např. F. X. Šalda. Za čas změnil obor a absolvoval knihovnictví. Soustředil se na literární tvorbu, překládal, pracoval jako lektor v nakladatelstvích. Za svého pobytu v Praze získal mnoho přátel mezi umělci a spisovateli, k nimž patřili např. František Halas nebo Jan Čep. Nějaký čas pobýval Jan Zahradníček u svého příbuzného J. Dokulila na faře v Uhřínově u Velkého Meziříčí. Příspíval do mnoha literárních časopisů - Tvar, Listy pro umění a kritiku, Literární noviny, Akord. V roce 1945 se přestěhoval do Brna a pracoval jako redaktor v nakladatelství. Po zatčení v roce 1951 a vykonstruovaném procesu s římskokatolickými literáty byl Jan Zahradníček odsouzen na třináct let do vězení. Procházel nejtvrdšími věznicemi a zásluhou Jaroslava Seiferta mu byl trest snížen na devět let s příslibem předčasného propuštění. Po účasti na pohřbu svých dvou dětí se musel do věznice vrátit. Teprve po amnestii v roce 1960 byl Jan Zahradníček propuštěn. Krátce na to, 7. října zemřel v Uhřínově, kde rodina od jeho zatčení měla přikázaný pobyt. V roce 1966 byl Jan Zahradníček rehabilitován. Dílo Jana Zahradníčka: Jan Zahradníček byl opravdový básník vyhraněného charakteru, muž, který žil intenzivním vnitřním životem. Patří mezi přední české římskokatolické lyriky. Poezie: Již první Zahradníčkovy sbírky představují básníka ideově i citově vyzrálého: Pokušení smrti - 1930 Návrat - 1933 V dalších třech sbírkách autor rozšiřuje své vidění světa na přírodu, zejména venkova rodného kraje a vesmír: Jeřáb - 1933 Žíznivé léto - 1935 Pozdravení slunci - 1937 V závěru 30. let a v době ohrožení národní existence za německé okupace reaguje sbírkami: Korouhve - 1940 Svatý Václav - 1945 Stará země - 1946 Žalm roku dvaačtyřicátého - 1945, vyvolaný heydrichiádou Pod bičem milostným - 1944, sbírka, do Zahradníčkova ideového systému a typu křesťanství se včleňuje i láska k ženě La Saletta - 1947, básnická skladba shrnuje autorovy názory na svět po válce. jejím předmětem je mariánské vidění dvou malých francouzských dětí, kterým bylo zjeveno, že svět postihne další velké neštěstí, nebude-li poslušen Bohu. Závěrečné období Zahradníčkova díla je zcela poznamenáno léty jeho perzekuce: Znamení moci - posmrtně 1969 Dům Strach - posmrtně v Torontu 1981 Čtyři léta - posmrtně 1969 Eseje: Zahradníčkovy eseje se týkají práce básníka a poměrů na začátku protektorátu. Pláč koruny svatováclavské - 1939 Náš kraj a kniha - 1939 Oslice Balaamova - 1940, Balaam ve Starém zákoně je pohanský prorok …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Zahradníček byl básník a překladatel, představitel katolicky orientované poezie.

Jan Zahradníček pocházel ze selského rodu v Mastníku u Třebíče. Studoval na klasickém gymnáziu v Třebíči, maturoval zde v roce 1926. Poté vstoupil na Filozofickou fakultu UK a začal studovat germanistiku, kde mezi jeho učiteli byl např. F. X. Šalda. Za čas změnil obor a absolvoval knihovnictví. Soustředil se na literární tvorbu, překládal, pracoval jako lektor v nakladatelstvích. Za svého pobytu v Praze získal mnoho přátel mezi umělci a spisovateli, k nimž patřili např. František Halas nebo Jan Čep.

Nějaký čas pobýval Jan Zahradníček u svého příbuzného J. Dokulila na faře v Uhřínově u Velkého Meziříčí. Příspíval do mnoha literárních časopisů - Tvar, Listy pro umění a kritiku, Literární noviny, Akord. V roce 1945 se přestěhoval do Brna a pracoval jako redaktor v nakladatelství.

Po zatčení v roce 1951 a vykonstruovaném procesu s římskokatolickými literáty byl Jan Zahradníček odsouzen na třináct let do vězení. Procházel nejtvrdšími věznicemi a zásluhou Jaroslava Seiferta mu byl trest snížen na devět let s příslibem předčasného propuštění. Po účasti na pohřbu svých dvou dětí se musel do věznice vrátit.

Teprve po amnestii v roce 1960 byl Jan Zahradníček propuštěn. Krátce na to, 7. října zemřel v Uhřínově, kde rodina od jeho zatčení měla přikázaný pobyt. V roce 1966 byl Jan Zahradníček rehabilitován.

Dílo Jana Zahradníčka:

Jan Zahradníček byl opravdový básník vyhraněného charakteru, muž, který žil intenzivním vnitřním životem. Patří mezi přední české římskokatolické lyriky.

Poezie:
Již první Zahradníčkovy sbírky představují básníka ideově i citově vyzrálého:
Pokušení smrti - 1930
Návrat - 1933

V dalších třech sbírkách autor rozšiřuje své vidění světa na přírodu, zejména venkova rodného kraje a vesmír:
Jeřáb - 1933
Žíznivé léto - 1935
Pozdravení slunci - 1937

V závěru 30. let a v době ohrožení národní existence za německé okupace reaguje sbírkami:
Korouhve - 1940
Svatý Václav - 1945
Stará země - 1946
Žalm roku dvaačtyřicátého - 1945, vyvolaný heydrichiádou

Pod bičem milostným - 1944, sbírka, do Zahradníčkova ideového systému a typu křesťanství se včleňuje i láska k ženě

La Saletta - 1947, básnická skladba shrnuje autorovy názory na svět po válce. jejím předmětem je mariánské vidění dvou malých francouzských dětí, kterým bylo zjeveno, že svět postihne další velké neštěstí, nebude-li poslušen Bohu.

Závěrečné období Zahradníčkova díla je zcela poznamenáno léty jeho perzekuce:
Znamení moci - posmrtně 1969
Dům Strach - posmrtně v Torontu 1981
Čtyři léta - posmrtně 1969

Eseje:
Zahradníčkovy eseje se týkají práce básníka a poměrů na začátku protektorátu.
Pláč koruny svatováclavské - 1939
Náš kraj a kniha - 1939
Oslice Balaamova - 1940, Balaam ve Starém zákoně je pohanský prorok

  • V Medlově na Olomoucku uniká do ovzduší čpavek ze zásobníku. Evakuace neproběhla

    Tiscali, 13. 1. 2014 V Medlově na Olomoucku uniká do ovzduší čpavek ze zásobníku firmy zabývající se výrobou mraženého pečiva. Jeho množství zatím není známo, zásobník má podle hasičů kapacitu jedné tuny. Na místě jsou hasiči, nikdo nebyl zraněn. Podle starosty Medlova Jana Zahradníčka nebyla evakuace obce s 1500 obyvateli nutná.  … více