zavřít
Jan Kollár

básník, jazykovědec a historik

Narození:
29. 7. 1793 , Mošovce
Úmrtí:
24. 1. 1852  ve věku 58 let,  Vídeň  †
Znamení:
lev  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
slovenská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

24 se líbí, 10 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ján Kolár, slovenský básník, sběratel lidové slovesnosti, estetik, jazykovědec a evangelický kněz, se narodil 29. července 1793 v Mošovcích v rodině rolníka. Jeho otec neměl porozumění pro Kollárovu touhu po vzdělání. V letech 1807 – 1809 studoval mladý Kolár v Kremnici, po návratu domů ho dal otec vyučit řezníkem. To se však Jánu Kolárovi nelíbilo, proto odešel z domova. Ján Kolár studoval v Mošovcích, Kremnici, Banské Bystrici a v letech 1812 – 1815 na evangelickém lyceu v Bratislavě. Studium ukončil v letech 1817 – 1819 v německém městě Jena. Pobyt v Německu ovlivnil jeho život. Kromě získaných vědomostí z oblasti filozofie, historie, estetiky, teologie a přírodovědy si upevnil slovanské povědomí. Velký dojem na něho udělala slavnost na hradě Wartburg konaná na oslavu 300. výročí vystoupení M. Luthera. V Německu také poznal svoji budoucí ženu Frederiku Wilhelminu Schmidtovou, dceru německého pastora. Ze studií se vrátil Ján Kolár do tehdejšího Uherska a nastoupil na místo evangelického faráře v Pešti. Zde působil až do roku 1849, kdy se stal profesorem slovanské archeologie na vídeňské univerzitě. Ján Kolár debutoval sbírkou Básně, ze které byly po zásahu cenzury vyřazeny některé vlastenecké básně. Ján Kolár nesouhlasil se snahou osamostatnit slovenštinu. Vycházel z myšlenky o existenci jediného československého kmene, který by měl podle Kolára používat jako spisovný jazyk češtinu, která měla přijmout i mnohé prvky slovenského nářečí. Tímto svým postojem se dostal do sporu s mladší generací slovenských spisovatelů, které vedl Ľudovít Štúr. Spor vyvrcholil v roce 1848, kdy byl Ján Kolár svými odpůrci zajat. Osvobodit ho musela císařská vojska. Ján Kolár zemřel 24. ledna 1852 ve Vídni. Dílo Jana KolláraVědecké: - O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými – 1837 – v této vědecké stati vyjádřil Ján Kolár svoji kulturní a částečně i politickou koncepci slovanské vzájemnosti, chtěl, aby se zvyšovala vzdělanost slovanských národů a to především díky výměně literatury psané ve čtyřech slovanských nářečích – ruštině, polštině, srbochorvatštině a v nářečí československém (v té době samostatná slovenština neexistovala). - Myšlénky o libozvučnosti řeči vůbec, obzvláště československé – 1823 - Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky - 1846 Učebnice: - Čítanka - Slabikář Kazatelské: - Dobré vlastnosti národu slovanského – 1822 - Nedělní, svátečné a příležitostné kázně a řeči - 1831 Cestopis: - Cestopis obsahující cestu do Horní Itálie a odtud přes Tyrolsko a Bavorsko, se zvláštním ohledem na slavjanské živly roku 1841 konanou – 1843 Básně: Básně – 1821 – sbírka básní obsahovala 4 části 1 - Znělky aneb sonety 2 - Elegie 3 - Všelico 4 - Nápisy - Slávy dcera – 1824 – vydání obsahovalo Předzpěv, 150 sonetů rozdělených do tří celků – Sála, Labe, Dunaj a krátký epilog. Základem pro tuto sbírku byla Dantova Božská komedie. - Písně světské Slováků v Uhrách, jak pospolitého lidu, tak i vyšších stavů – 1834-1835 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ján Kolár, slovenský básník, sběratel lidové slovesnosti, estetik, jazykovědec a evangelický kněz, se narodil 29. července 1793 v Mošovcích v rodině rolníka. Jeho otec neměl porozumění pro Kollárovu touhu po vzdělání. V letech 1807 – 1809 studoval mladý Kolár v Kremnici, po návratu domů ho dal otec vyučit řezníkem. To se však Jánu Kolárovi nelíbilo, proto odešel z domova.

Ján Kolár studoval v Mošovcích, Kremnici, Banské Bystrici a v letech 1812 – 1815 na evangelickém lyceu v Bratislavě. Studium ukončil v letech 1817 – 1819 v německém městě Jena. Pobyt v Německu ovlivnil jeho život. Kromě získaných vědomostí z oblasti filozofie, historie, estetiky, teologie a přírodovědy si upevnil slovanské povědomí. Velký dojem na něho udělala slavnost na hradě Wartburg konaná na oslavu 300. výročí vystoupení M. Luthera. V Německu také poznal svoji budoucí ženu Frederiku Wilhelminu Schmidtovou, dceru německého pastora.

Ze studií se vrátil Ján Kolár do tehdejšího Uherska a nastoupil na místo evangelického faráře v Pešti. Zde působil až do roku 1849, kdy se stal profesorem slovanské archeologie na vídeňské univerzitě.

Ján Kolár debutoval sbírkou Básně, ze které byly po zásahu cenzury vyřazeny některé vlastenecké básně.

Ján Kolár nesouhlasil se snahou osamostatnit slovenštinu. Vycházel z myšlenky o existenci jediného československého kmene, který by měl podle Kolára používat jako spisovný jazyk češtinu, která měla přijmout i mnohé prvky slovenského nářečí. Tímto svým postojem se dostal do sporu s mladší generací slovenských spisovatelů, které vedl Ľudovít Štúr. Spor vyvrcholil v roce 1848, kdy byl Ján Kolár svými odpůrci zajat. Osvobodit ho musela císařská vojska.

Ján Kolár zemřel 24. ledna 1852 ve Vídni.

Dílo Jana Kollára
Vědecké:
- O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými – 1837 – v této vědecké stati vyjádřil Ján Kolár svoji kulturní a částečně i politickou koncepci slovanské vzájemnosti, chtěl, aby se zvyšovala vzdělanost slovanských národů a to především díky výměně literatury psané ve čtyřech slovanských nářečích – ruštině, polštině, srbochorvatštině a v nářečí československém (v té době samostatná slovenština neexistovala).
- Myšlénky o libozvučnosti řeči vůbec, obzvláště československé – 1823
- Hlasové o potřebě jednoty spisovného jazyka pro Čechy, Moravany a Slováky - 1846

Učebnice:
- Čítanka
- Slabikář

Kazatelské:
- Dobré vlastnosti národu slovanského – 1822
- Nedělní, svátečné a příležitostné kázně a řeči - 1831

Cestopis:
- Cestopis obsahující cestu do Horní Itálie a odtud přes Tyrolsko a Bavorsko, se zvláštním ohledem na slavjanské živly roku 1841 konanou – 1843

Básně:
Básně – 1821 – sbírka básní obsahovala 4 části
1 - Znělky aneb sonety
2 - Elegie
3 - Všelico
4 - Nápisy
- Slávy dcera – 1824 – vydání obsahovalo Předzpěv, 150 sonetů rozdělených do tří celků – Sála, Labe, Dunaj a krátký epilog. Základem pro tuto sbírku byla Dantova Božská komedie.
- Písně světské Slováků v Uhrách, jak pospolitého lidu, tak i vyšších stavů – 1834-1835