zavřít
Jan Drda

spisovatel

Narození:
4. 4. 1915 , Příbram
Úmrtí:
28. 11. 1970  ve věku 55 let,  Dobříš  †
Znamení:
beran  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

102 se líbí, 15 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Jan Drda, prozaik, novinář, dramatik a filmový scénárista, autor moderních pohádek, se narodil 4. dubna 1915 v Příbrami. Pocházel z velmi chudé rodiny, brzy mu zemřela matka. Značný vliv na Drdu měla jeho babička, vypravěčka lidových pohádek a příběhů. Jan Drda vystudoval příbramské gymnázium. Od roku 1932 publikoval ve Studentském časopise. V letech 1934 – 38 studoval na FF UK v Praze srovnávací dějiny literatur a klasickou filologii. Redigoval univerzitní časopis Rozbor. Studia ale nedokončil. Od roku 1937 byl Drda kulturním redaktorem Lidových novin, pracoval i v dalších redakcích. V letech 1949 – 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. V roce 1968 se otevřeně vyjádřil proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Proto byl odvolán z funkce šéfredaktora týdeníku Svět práce. Stáhl se do ústraní a 28. listopadu 1970 v Dobříši zemřel. Dílo Jana Drdy Drdovo nadání se projevilo nejvíce ve střední a drobné epice, v tvorbě dramatické a žurnalistické. Tam vynikl jeho pozorovací talent, smysl pro detail, sociální cítění a jazyková originalita. -Městečko na dlani – 1940 – prozaický debut lze považovat za jeden z vrcholů Drdovy tvorby. Románovou vesnici Rukapáň, jejíž předlohou bylo rodné město, zalidnil lidsky i sociálně rozdílnými postavami, jejichž příběhy, vyprávěné laskavým humorem, vytvářejí obraz života na svérázném hornickém maloměstě před 1. světovou válkou. -Živá voda – 1941 – psychologický román -Putování Petra Sedmilháře – 1943 – román -Němá barikáda – 1946 – soubor jedenácti povídek z doby okupace a Pražského povstání -Krásná Tortíza – 1952 – povídková kniha -České pohádky – 1958 – pohádkové vyprávění Dramatická tvorba: -Hrátky s čertem – 1945 -Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert – 1959 Obě hry nesou poselství aktivního boje proti zlu, končícího vítězstvím na pekelnými silami. Jan Drda napsal i řadu filmových scénářů : -Němá barikáda -Dařbuján a Pandrhola -Vyšší princip Na základě hlubokého pozorování, se smyslem pro detail a vtip vznikaly úspěšné fejetony, črty i reportáže. Jeho publicistické stati vyšly v knižních souborech: -Svět viděný zpomaloučka – 1943 -Horká půda – 1955 – reportáže z Latinské Ameriky -Listy z Norimberka – 1946 – reportáže a fejetony z norimberského procesu …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Jan Drda, prozaik, novinář, dramatik a filmový scénárista, autor moderních pohádek, se narodil 4. dubna 1915 v Příbrami. Pocházel z velmi chudé rodiny, brzy mu zemřela matka. Značný vliv na Drdu měla jeho babička, vypravěčka lidových pohádek a příběhů.

Jan Drda vystudoval příbramské gymnázium. Od roku 1932 publikoval ve Studentském časopise. V letech 1934 – 38 studoval na FF UK v Praze srovnávací dějiny literatur a klasickou filologii. Redigoval univerzitní časopis Rozbor. Studia ale nedokončil.

Od roku 1937 byl Drda kulturním redaktorem Lidových novin, pracoval i v dalších redakcích. V letech 1949 – 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. V roce 1968 se otevřeně vyjádřil proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Proto byl odvolán z funkce šéfredaktora týdeníku Svět práce. Stáhl se do ústraní a 28. listopadu 1970 v Dobříši zemřel.

Dílo Jana Drdy

Drdovo nadání se projevilo nejvíce ve střední a drobné epice, v tvorbě dramatické a žurnalistické. Tam vynikl jeho pozorovací talent, smysl pro detail, sociální cítění a jazyková originalita.

-Městečko na dlani – 1940 – prozaický debut lze považovat za jeden z vrcholů Drdovy
tvorby. Románovou vesnici Rukapáň, jejíž předlohou bylo rodné město,
zalidnil lidsky i sociálně rozdílnými postavami, jejichž příběhy,
vyprávěné laskavým humorem, vytvářejí obraz života na svérázném
hornickém maloměstě před 1. světovou válkou.
-Živá voda – 1941 – psychologický román
-Putování Petra Sedmilháře – 1943 – román
-Němá barikáda – 1946 – soubor jedenácti povídek z doby okupace a Pražského povstání
-Krásná Tortíza – 1952 – povídková kniha
-České pohádky – 1958 – pohádkové vyprávění

Dramatická tvorba:
-Hrátky s čertem – 1945
-Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert – 1959
Obě hry nesou poselství aktivního boje proti zlu, končícího vítězstvím na pekelnými silami.

Jan Drda napsal i řadu filmových scénářů :
-Němá barikáda
-Dařbuján a Pandrhola
-Vyšší princip

Na základě hlubokého pozorování, se smyslem pro detail a vtip vznikaly úspěšné fejetony, črty i reportáže. Jeho publicistické stati vyšly v knižních souborech:
-Svět viděný zpomaloučka – 1943
-Horká půda – 1955 – reportáže z Latinské Ameriky
-Listy z Norimberka – 1946 – reportáže a fejetony z norimberského procesu

Jan Drda v Magazínu Osobnosti

  • Mayerová, Kociánová a Drda: Zjevili se po letech! Co dnes dělají?

    Aha, 16. 6. 2014 Mohlo by se zdát, že zmizeli z povrchu zemského, ale minulý víkend se na akci Kdo má rád? na Martinském mlýně po letech ukázala slovenská hvězda Jana Kociánová, moderátorka Markéta Mayerová či vítěz třetí SuperStar Zbyněk Drda. Na jihu Čech zazpívali pro dobrou věc a vydělali 45 300,- Kč pro novorozenecké oddělení v prachatické nemocnici. … více

  • Mayerová, Kociánová a Drda: Zjevili se po letech! Co dnes dělají?

    Aha, 16. 6. 2014 Mohlo by se zdát, že zmizeli z povrchu zemského, ale minulý víkend se na akci Kdo má rád? na Martinském mlýně po letech ukázala slovenská hvězda Jana Kociánová, moderátorka Markéta Mayerová či vítěz třetí SuperStar Zbyněk Drda. Na jihu Čech zazpívali pro dobrou věc a vydělali 45 300,- Kč pro novorozenecké oddělení v prachatické nemocnici. … více

  • Fimfárum v Chebu letí z Dejvic do Nejdedál

    Novinky, 19. 11. 2012 Fimfárum Jana Wericha jsou jiné pohádky než ze sbírek Erbena či Němcové. Liší se i od vyprávěnek Františka Hrubína nebo Jana Drdy. Sluší jim zkrátka přívlastek werichovské, proto originální, jeho humorem a moudrostí pepřené. Od variace rybářky z láhve od octa až po pohádku z jednoslabičných slov. … více

Mohli by vás také zajímat…