zavřít
František Palacký

literární kritik, zakladatel českého dějepisectví

Narození:
14. 6. 1798 , Hodslavice u Nového Jičína
Úmrtí:
26. 5. 1876  ve věku 77 let,  Praha  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

178 se líbí, 71 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

František Palacký byl zakladatelem českého dějepisectví, vůdčí osobnost národního obrození, v mládí autor veršů, editor staročeských památek. František Palacký se narodil v českobratrské rodině, studoval v Trenčíně a v Bratislavě na evangelických školách. Byl mimořádně talentovaný, ovládal deset cizích jazyků, pokoušel se o poezii a překlady, zabýval se estetikou a poetikou. František Palacký se přátelil s P. J. Šafaříkem a J. Kollárem, stal se nadšeným vlastencem. V letech 1818 - 23 působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách, v roce 1823 přesidlil do Prahy. Ve službách hraběte Šternberka se zabýval historiemi šlechtických rodů. Studoval rovněž u J. Dobrovského pomocné historické vědy. František Palacký se v roce 1827 oženil s dcerou bohatého advokáta Terezií Měchurovou. Zapojil se do pražského vědeckého a kulturního života. Pracoval ve Společnosti Vlasteneckého musea. Zasadil se o vydávání jeho periodik, německého ( Monatsschrift des böhmen Museums) i českého. Český časopis Společnosti Vlasteneckého musea, ve kterém Palacký uveřejňoval i své příspěvky, se stal hlavním osvětovým časopisem obrozenecké doby. František Palacký inicioval založení Musejního sboru pro pěstění české řeči a literatury, založení Matice české, rozšíření muzejních sbírek a organizační změny ve prospěch českého jazyka v Královské české společnosti nauk. V roce 1829 byl František Palacký jmenován historiografem Království českého a pověřen zpracováním českých dějin. František Palacký byl i uznávaným představitelem austroslavismu (sjednocení Slovanů v rámci federalizované rakouské říše). Odmítl začlenění českých zemí do říše německé. Předsedal Slovanskému sjezdu v Praze, byl rovněž poslancem Ústavodárného sněmu. Po dobu Bachova absolutismu byl František Palacký pod policejním dohledem. Po jeho pádu se Palacký vrátil do veřejného života. Byl poslancem zemského sněmu, působil v panské sněmovně říšské rady, spolu s F.L.Riegrem stál v čele staročeského křídla národní strany. Své názory na státoprávní uspořádání v rámci Rakouska vyjádřil František Palacký v roce 1865 ve spisu Idea státu rakouského. Po ztroskotání snah o uznání státního celku zemí Koruny české se v roce 1872 vzdal František Palacký aktivní politiky. Za svého života dosáhl František Palacký četných mezinárodních uznání, byl členem mnoha vědeckých společností. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací. Dílo Františka Palackého: František Palacký již během studia na lyceu v Bratislavě psal poezii inspirovanou antickými vzory. Byl přívržencem časomíry. František Palacký byl přesvědčen o pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Vycházel z nich ve svých historických pracích. Palackého dílo ovlivnilo české dějepisectví a filozofii, inspirovalo mnohé další umělce. Prostřednictvím historických próz, zejména Aloise Jiráska, pronikla Palackého idea českých dějin do kulturního povědomí české společnosti. Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie - 1819, kniha ve formě fiktivních dopisů psaná spolu s P.J. Šafaříkem. Jako příklady časoměrné prozódie byly uvedeny Palackého básně. V časomíře překládal z Vergiliových Eklog. Přehled dějin krásovědy a její literatury - 1823 časopis Krok, autor se odborně věnoval otázkám estetiky Krásověda čili O kráse a umění - nedokončené pojednání Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě - 1848-76, životní dílo Františka Palackého původně psané německy. Obsahuje českou historii od pravěku do nástupu Habsburků na český trůn. Vyzdvihl husitství jako nejslavnější období českých dějin. Ve dvacátých a třicátých letech 19. století psal František Palacký také kritiky beletrie. Vysoce hodnotil B. Němcovou, K. H. Borovského, J. Kollára, F.L. Čelakovského a J.K. Tyla. Početné byly jeho edice staročeské literatury: kroniky, Majestas Carolina, Komenského Orbis Pictus aj. Ostatní dílo: Poezie: Na horu Radhošť – báseň Má modlitba dne 26. července 1818 – hymnus Ideál říše – óda Vědecká literatura: Staročeský všeobecný kalendář Život Jana Amose Komenského Zběrky ze starožitnosti českoslovanské Okus české terminologie filosofické – snaha o vytvoření české filosofické terminologie, tato jím navržená terminologie se z větší části ujala. Historická díla: Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527 Geschichte von Böhmen 1. díl do roku 1198 2. díl roky1198 - 1306 3. díl roky1306 - 1378 Pomůcky ku poznání řádů zemských království Českého v druhé polovině XIII. století – pokus o shrnutí života v polovině 13. století Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního Přehled současných nejvyšších důstojníků a ouředníků zemských i dvorských v královstvím Českém, od nejstarších časův až do nynějška – vyšlo i německy Popis království Českého – soupis všech obcí v Čechách. Skizze einer Geschichte von Prag - Stručné dějiny Prahy Politická díla: Idea státu Rakouského – 1865, popis představ Františka Palackého o federálním uspořádání Rakouska, kdy si přeje jeho zachování. Zachovala se i část Palackého korespondence s významnými osobnostmi doby a značné množství novinových článků. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

František Palacký byl zakladatelem českého dějepisectví, vůdčí osobnost národního obrození, v mládí autor veršů, editor staročeských památek.

František Palacký se narodil v českobratrské rodině, studoval v Trenčíně a v Bratislavě na evangelických školách. Byl mimořádně talentovaný, ovládal deset cizích jazyků, pokoušel se o poezii a překlady, zabýval se estetikou a poetikou.

František Palacký se přátelil s P. J. Šafaříkem a J. Kollárem, stal se nadšeným vlastencem. V letech 1818 - 23 působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách, v roce 1823 přesidlil do Prahy. Ve službách hraběte Šternberka se zabýval historiemi šlechtických rodů. Studoval rovněž u J. Dobrovského pomocné historické vědy.

František Palacký se v roce 1827 oženil s dcerou bohatého advokáta Terezií Měchurovou. Zapojil se do pražského vědeckého a kulturního života. Pracoval ve Společnosti Vlasteneckého musea. Zasadil se o vydávání jeho periodik, německého ( Monatsschrift des böhmen Museums) i českého. Český časopis Společnosti Vlasteneckého musea, ve kterém Palacký uveřejňoval i své příspěvky, se stal hlavním osvětovým časopisem obrozenecké doby.

František Palacký inicioval založení Musejního sboru pro pěstění české řeči a literatury, založení Matice české, rozšíření muzejních sbírek a organizační změny ve prospěch českého jazyka v Královské české společnosti nauk.

V roce 1829 byl František Palacký jmenován historiografem Království českého a pověřen zpracováním českých dějin.

František Palacký byl i uznávaným představitelem austroslavismu (sjednocení Slovanů v rámci federalizované rakouské říše). Odmítl začlenění českých zemí do říše německé. Předsedal Slovanskému sjezdu v Praze, byl rovněž poslancem Ústavodárného sněmu.

Po dobu Bachova absolutismu byl František Palacký pod policejním dohledem. Po jeho pádu se Palacký vrátil do veřejného života. Byl poslancem zemského sněmu, působil v panské sněmovně říšské rady, spolu s F.L.Riegrem stál v čele staročeského křídla národní strany.

Své názory na státoprávní uspořádání v rámci Rakouska vyjádřil František Palacký v roce 1865 ve spisu Idea státu rakouského.

Po ztroskotání snah o uznání státního celku zemí Koruny české se v roce 1872 vzdal František Palacký aktivní politiky.

Za svého života dosáhl František Palacký četných mezinárodních uznání, byl členem mnoha vědeckých společností. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací.

Dílo Františka Palackého:

František Palacký již během studia na lyceu v Bratislavě psal poezii inspirovanou antickými vzory. Byl přívržencem časomíry.

František Palacký byl přesvědčen o pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Vycházel z nich ve svých historických pracích.

Palackého dílo ovlivnilo české dějepisectví a filozofii, inspirovalo mnohé další umělce. Prostřednictvím historických próz, zejména Aloise Jiráska, pronikla Palackého idea českých dějin do kulturního povědomí české společnosti.

Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie - 1819, kniha ve formě fiktivních dopisů psaná spolu s P.J. Šafaříkem.

Jako příklady časoměrné prozódie byly uvedeny Palackého básně. V časomíře překládal z Vergiliových Eklog.

Přehled dějin krásovědy a její literatury - 1823 časopis Krok, autor se odborně věnoval otázkám estetiky

Krásověda čili O kráse a umění - nedokončené pojednání

Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě - 1848-76, životní dílo Františka Palackého původně psané německy. Obsahuje českou historii od pravěku do nástupu Habsburků na český trůn. Vyzdvihl husitství jako nejslavnější období českých dějin.

Ve dvacátých a třicátých letech 19. století psal František Palacký také kritiky beletrie. Vysoce hodnotil B. Němcovou, K. H. Borovského, J. Kollára, F.L. Čelakovského a J.K. Tyla.
Početné byly jeho edice staročeské literatury: kroniky, Majestas Carolina, Komenského Orbis Pictus aj.

Ostatní dílo:

Poezie:
Na horu Radhošť – báseň
Má modlitba dne 26. července 1818 – hymnus
Ideál říše – óda

Vědecká literatura:
Staročeský všeobecný kalendář
Život Jana Amose Komenského
Zběrky ze starožitnosti českoslovanské


Okus české terminologie filosofické – snaha o vytvoření české filosofické terminologie, tato jím navržená terminologie se z větší části ujala.

Historická díla:
Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527

Geschichte von Böhmen

1. díl do roku 1198
2. díl roky1198 - 1306
3. díl roky1306 - 1378

Pomůcky ku poznání řádů zemských království Českého v druhé polovině XIII. století – pokus o shrnutí života v polovině 13. století

Pomůcky ku poznání staročeského práva i řádu soudního

Přehled současných nejvyšších důstojníků a ouředníků zemských i dvorských v královstvím Českém, od nejstarších časův až do nynějška – vyšlo i německy

Popis království Českého – soupis všech obcí v Čechách.
Skizze einer Geschichte von Prag - Stručné dějiny Prahy

Politická díla:
Idea státu Rakouského – 1865, popis představ Františka Palackého o federálním uspořádání Rakouska, kdy si přeje jeho zachování.

Zachovala se i část Palackého korespondence s významnými osobnostmi doby a značné množství novinových článků.

František Palacký v Magazínu Osobnosti

  • Palackého mozek opustil Národní muzeum, o jeho osudu rozhodne veřejnost

    Palackého mozek opustil Národní muzeum, o jeho osudu rozhodne veřejnost

    15. 5. 2015 13:27 Mozek Františka Palackého, který se až dosud ukrýval ve stěně Panteonu Národního muzea, dnes kvůli rekonstrukci objektu muzeum opustil. Dočasně se přesune do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra, kde má muzeum stálou expozici. Do rozhodování o tom, co s mozkem "otce vlasti" bude po rekonstrukci, se zapojí i veřejnost.… více

  • Jan Campbell: Putinovi k novému roku

    Parlamentnílisty.cz, 1. 1. 2017 Až do 16. století existovalo v českých zemích soukromé vypovězení nepřátelství, zvané odpovědnictví. Vychází z principů krevní msty. Nejznámějším českým opovědníkem byl šlechtic Jiří Kopidlanský. Ten vedl od roku 1507 několik let soukromou válku proti Praze a dalším městům, aby pomstil smrt svého bratra. Více se doví čtenář v Dějiny národu českého, Františka Palackého (Praha 1940) nebo od Zdeňka Zdrůbka: Z kronik Podbrdska (Pam. nár. písem. Praha 1981), nebo v programu ČT 2, Bílá místa, z 21. 5. 2012, a dalších dílech. … více

  • Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský obdržel Cenu Františka Palackého

    Parlamentnílisty.cz, 10. 6. 2016 Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ve středu 8. června 2016 převzal z rukou rektora Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslava Millera Cenu Františka Palackého. Slavnostní akt se odehrál v Kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP. … více

  • Palackého mozek opustil téměř po šedesáti letech Historickou budovu Národního muzea. Jaký bude jeho další osud?

    Parlamentnílisty.cz, 16. 5. 2015 Mozek Františka Palackého, který byl ukrytý ve stěně slavnostní síně Panteonu Historické budovy Národního muzea téměř šedesát let, se kvůli rekonstrukci budovy na čas stěhuje do Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra v Palackého ulici. … více